Jedeš na mistrovství, slyšel Kovařčík. Přesto v něm Rulíkův verdikt vyvolal hořkosladké pocity

„Bylo to hodně milé překvapení. Na druhou stranu jsem ale zažíval hořkosladké pocity, protože brácha vypadl. Bylo zvláštní oznamovat rodině, že jeden z nás jede, zatímco druhý ne,“ připomíná 27letý Michal Kovařčík, že o rok starší bratr Ondřej se po Betano Hockey Games do Rulíkova výběru pro MS nevešel.

Sám si hlavu dopředu nastavil tak, aby v případě vyřazení z kádru nebyl smutný. „Říkal jsem si, že ať to dopadne jakkoli, sám se sebou můžu být spokojený, protože celý měsíc přípravy jsem jel na maximum. I kdyby to nedopadlo, byl bych na sebe pyšný, co jsem celou sezonu odváděl. Je příjemný bonus si prodloužit sezonu na mistrovství, dodá mi to sebevědomí,“ míní rodák z Nového Jičína.

Dobře si ale uvědomuje, že nominace ještě automaticky neznamená zapsání na soupisku pro turnaj. Na úterním úvodním tréninku v pražské O2 areně se proháněl v centru třetí formace se Stránským a Voženílkem na křídlech. Čtvrteční připojení se Davida Kämpfa z Toronta jej ale klidně může alespoň pro začátek turnaje poslat mimo sestavu.

„Nelámu si nad tím hlavu. Jsem rád, že můžu být v týmu. Trénuju, jako kdybych měl jít do zápasu. Bylo by hezké si zahrát, ale užívám si každou minutu tady. Udělal jsem pro to maximum,“ přesvědčuje mladší z bratří Kovařčíkových.

Atmosféra pražského šampionátu na něj ještě nedolehla. „Jak se bude blížit páteční první zápas s Finy a uvidím fanoušky, asi to začnu vnímat víc,“ uvažuje útočník, který po dvou sezonách změní ve Finsku adresu, když z Jukuritu míří do Oulu.

„Věděl jsem, že v Jukuritu pokračovat nebudu. Měl jsem i dost štěstí, protože Kärpät zrovna potřeboval prvního centra a řekli mi, že mě chtějí. Předložili mi nabídku a dali čas na rozmyšlenou. Ještě jsem řešil jiné nabídky, ale nakonec jsem si vybral Kärpät,“ řekl Kovařčík.

Vůbec poprvé v kariéře se rozejdou jeho cesty s bratrem, který se z Jukuritu vrací do Česka, do Českých Budějovic. „Počítali jsme s tím, že to jednou přijde, a ta chvíle právě nastala. Sám jsem zvědavý, jak to bude bez bráchy vypadat,“ usměje se.

I on by za rok po vypršení smlouvy s Oulu rád z Finska odešel. „Chtěl bych se posunout dál a vybojovat si Švédsko, popřípadě Švýcarsko. Jsou tam kvalitnější hráči než ve Finsku,“ překvapí možná někoho Kovařčík.