Rubrika: Zdraví

Nedávno vstoupilo v platnost evropské Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), vyžadující po členských státech uvést do roku 2030 nejméně 20 % plochy států pod různá ozdravná opatření. Cílem je dosažení „příznivého stavu“ stanovišť chráněných Směrnicí o stanovištích (s progresivní tendencí: 30 % do 2030, 60 % do 2040 a 90 % do 2050); zlepšení populací motýlů, zásob půdního organického uhlíku a podíl pozemků s vysokou rozmanitostí krajinných prvků v zemědělské krajině; a zvýšení zásob mrtvého dřeva, a porostů blízkých přírodnímu složení, v lesích. Návodem k dosažení má být tzv. Národní plán obnovy přírody, jehož veřejná oponentura skončila před několika týdny (načež byl plán odmítnut současným ministrem).

Z bývalého lomu Libouš v Ústeckém kraji vznikne jezero, které bude následně propojené s vodním dílem Nechranice. Vznikne druhé největší vodní dílo v ČR po přehradě Orlík. Vyplývá to z návrhu optimálního využití povrchových lomů Libouš a Bílina, který předložilo ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Materiál v pondělí schválila vláda, uvedlo ministerstvo.

Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) jsou dvě až tři vlčí teritoria s odhadovaným počtem minimálně 11 vlků. V obou teritoriích byla od loňského května do konce letošního dubna potvrzena úspěšná reprodukce vlka obecného. Populace vlka obecného v Krkonoších je stabilní, sdělili ČTK zástupci Správy KRNAP. Podle nich návrat vlka obecného po více než století a půl není výsledkem umělého vypouštění, ale přirozené obnovy populace ve střední Evropě a migrace vlků. Pro lidi v Krkonoších vlk podle správců parku nepředstavuje hrozbu.

Energetické družstvo Hnutí Duha založené stejnojmenným ekologickým sdružením spustilo svou první komunitní solární elektrárnu. Umístilo ji na střeše Ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku, pronajatou ji má 25 let. ČTK to řekl předseda energetického družstva Ondřej Pašek.

Vědci potvrdili, že na některých místech lipenské přehrady se mohou vyskytovat sinice s toxiny. Uvedla to Česká televize. Sinice s toxiny nejsou nebezpečné pro člověka, ale mohou být jedovaté pro zvířata. V minulých dnech uhynuli dva psi, kteří se u přehrady pohybovali. Případ prověřuje policie.

Více než 130 nevládních organizací, odborníků a známých osobností – včetně Briana Coxe, Alana Cumminga, Zoë Wanamaker a Joanny Lumley – vyzývá v otevřeném dopise Světovou organizaci pro zdraví zvířat (WOAH), aby v rámci zásadní reformy pravidel pro přepravu zvířat zajistila jejich účinnější ochranu. Signatáři apelují na ukončení nesmírného a zbytečného utrpení milionů zvířat, s nimiž se při dálkové přepravě každoročně zachází jako s pouhým nákladem.

Kolín nechá zpracovat územní krajinářskou studii pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Ten zahrnuje 69 obcí a zabírá plochu 584 kilometrů čtverečních. Dokument, který bude sloužit jako podklad pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině, by měl být hotový zhruba do dvou let.

Jindřichův Hradec buduje záchytnou stanici pro opuštěné psy a kočky. Zařízení je v areálu služeb města, které je budou provozovat. Náklady na vybudování dosáhnou 8,5 milionu korun, další stovky tisíc ročně bude stát provoz kotců. Stanice proto bude sloužit pouze pro zvířata nalezená na území města, kterých je ročně několik desítek. Novinářům to dnes řekli zástupci města.

Rozsáhlá novela stavebního zákona a dalších zákonů napsaná pro velké developery likviduje systém ochrany veřejných zájmů, rezignuje na ochranu životního prostředí a občanská práva. Obsahuje i paragrafy ohrožující ochranná pásma národních parků. V zastavitelném území ochranného pásma národních parků nyní nebude potřeba souhlas orgánu ochrany přírody k povolování staveb, používání chemie, změnám vodního režimu či terénním úpravám. Ve druhém čtení se zde navíc objevil pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Krňanského (Motoristé sobě), který jde s rušením ochrany národních parků ještě dál. Navrhuje, aby se orgán ochrany přírody a krajiny k uvedeným činnostem nevyjadřoval nejen v zastavitelném území ochranného pásma národních parků, ale nesystémově i v území do vzdálenosti 150 m od hranice zastavitelného území.

Lidé se někdy setkávají s požadavkem, aby před povolením stavby na pozemku do vzdálenosti 30 metrů od okraje lesa podepsali dohodu s Lesy ČR. V ní se vzdávají práva domáhat se náhrady škody. Dohoda má být navíc zapsána do katastru nemovitostí. Ombudsman upozorňuje, že takové dohody nejsou podmínkou pro vydání povolení. Je jen na člověku, zda je uzavře.

V podobě designových barových stolků se na Rock for People vrátily tisíce nevyužitých barevných identifikačních náramků z minulých ročníků hudebního festivalu. Technologii, která umožnila náramky znovu využít, vyvinuli vědci na Technické univerzitě v Liberci pro zpracování textilního odpadu. Náramky zpracované do desek stolů ve spolupráci s Diakonií Broumov tak dál slouží návštěvníkům festivalu, řekl ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl.

České Budějovice připravují stavbu samoobslužného přívozu přes Malši. Spojí břehy řeky poblíž Malého jezu a bude sloužit pěším a cyklistům. Bude patřit mezi první samoobslužné přívozy přes řeku tohoto typu v České republice. ČTK to řekla mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová. Přívoz by mohl zahájit provoz v létě příštího roku.

Vysázením více než 4500 stromů a téměř 3000 keřů skončila ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku první etapa projektu, který má zlepšit životní prostředí v okolí města. Má také podpořit biodiverzitu, tedy rozmanitost druhů, nebo přispět k zadržování vody v krajině. Další etapa z celkových tří by měla začít letos na podzim. Celkem chce radnice v okolí města nechat vysázet až 16 000 stromů a keřů, řekl ČTK starosta Veselí nad Moravou Petr Kolář (TOP 09).

O Víkendu otevřených zahrad 13. a 14. června se ve Zlínském kraji otevře 12 areálů, ve srovnání s loňskem o pět méně. Lidé budou moci navštívit soukromé, historické nebo farní zahrady. V zahradnictví v Buchlovicích na Uherskohradišťsku zájemci uvidí olivovníky a palmy, ve školní zahradě v Hulíně na Kroměřížsku jezírka, skalku pro ještěrky i ptačí budky. Některá místa budou přístupná celý víkend, jiná budou mít otevřeno jen jeden den. Přehled je na webu akce.

U jižního pobřeží Řecka vědci zaznamenali v moři výskyt jedovaté ryby zvané čtverzubec stříbropásý, která se jinak běžně vyskytuje v tropických vodách Indického či Tichého oceánu. V posledních letech je však stále častěji viděna také ve Středozemním moři. Podle vědců je důvodem oteplování související s klimatickými změnami. Informoval o tom dnes deník Kathimerini.