Platforma proti úložišti je proti novele stavebního zákona,obrátí se na senátory

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedla platforma v tiskové zprávě. Obrátí se na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.

Na Hádecké planince u Brna obnovují ochránci původní step, vrátí se tam i pastva

Zarostlou část Hádecké planinky u Brna chtějí ochránci vrátit do stavu ze 30. let minulého století. V oblasti obnovují původní step a teplomilné doubravy. Vrátí se tam i pastva. Cílem je zachránit mizející druhy rostlin a živočichů, jako jsou vzácné orchideje či motýl jasoň dymnivkový. ČTK to řekl Vilém Jurek z organizace Rezekvítek, která se o oblast stará. Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras, má rozlohu kolem 80 hektarů.

Vlčí smečky v CHKO Jeseníky: unikátní výsledky monitoringu

Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let prezentuje veřejnosti význam Jeseníků jakožto posledního velkého ostrova divočiny na Moravě a usiluje o zlepšení jeho ochrany. Mimo jiné realizuje projekt „Život v jesenické divočině“ zaměřený na monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Dnes zveřejňujeme unikátní výsledky tříleté práce v terénu (tisíce kilometrů a tisíce hodin náročné práce ve dne v noci, v zimě, v létě). Je důležité, aby se o návratu vlků do oblasti Jeseníků veřejně diskutovalo na základě věcných faktů. Protože vlků postupně přibývá, veřejnost a turisté by měli mít dostatečné informace a především je potřeba, abychom společně, včetně lesníků, myslivců a farmářů, hledali cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami. Jsou totiž z mnoha důvodů obdivuhodné a staly se opět nedílnou součástí přírody Jeseníků.

Vídeň testuje možnosti rozvoje města na zakládě dat z vesmíru a AI

Rakouská metropole spustila inovační projekt ADUCAT, který zkoumá, jak satelitní data a umělá inteligence mohou přispět k efektivnější městské správě a rozvoji. Cílem je posílit odolnost Vídně vůči dopadům změny klimatu nebo reagovat na rostoucí nároky na infrastrukturu. Do testování se do roku 2029 zapojí také Udine, Záhřeb a Guimarães, jejichž úkolem bude ověřit přenositelnost nových nástrojů do dalších evropských měst.

V Kutné Hoře začínají rozsáhlé úpravy koryta říčky Vrchlice

V Kutné Hoře začínají rozsáhlé úpravy koryta říčky Vrchlice v centru města. Hlavní stavební práce začnou na konci srpna, hotovo by mělo být v příštím roce, řekl ČTK starosta Lukáš Seifert (ODS). Projekt, který zahrnuje lepší ochranu před povodní, vyjde téměř na 100 milionů korun bez DPH. Většinu nákladů by měla pokrýt dotace.

Extrémní horko má své oběti i v Česku. Většina z nich se ve statistikách neobjeví

Ve středu 15. července si Evropa připomněla Evropský den obětí globální klimatické krize. Vznikl v roce 2023 na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise jako den věnovaný lidem, kteří přišli o život nebo byli závažně zasaženi důsledky změny klimatu, například během vln veder, povodní, požárů nebo dlouhodobého sucha. Přestože jsou dopady extrémního počasí stále patrnější i v České republice, většina obětí vysokých teplot zůstává ve statistikách skrytá. Podle dosud posledních dostupných statistik souviselo v roce 2024 s vysokými teplotami v Česku 544 úmrtí.

The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu

Galerie hlavního města Prahy představuje v GHMP Domě fotografie výstavu The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu, jejímiž autory jsou Gabriela Bulišová a Mark Isaac. Výstava je veřejnosti přístupná do 16. srpna 2026.

Zásoby vody pro Brno loni v prameništi v Březové setrvale klesaly

Zásoby vody pro Brno loni kvůli nízkému srážkovému úhrnu setrvale klesaly. V prameništi u Březové nad Svitavou se hladiny podzemních vod blížily k mezním hodnotám a konečná úroveň hladiny pozorovacího vrtu byla téměř o čtyři metry níže než o rok dříve. Až do podzimu, než se snížily teploty, klesala také hladina Vírské nádrže, odkud Brno taktéž čerpá pitnou vodu. Vyplývá to z výroční zprávy na webu Brněnských vodáren a kanalizací (BVK). Srážkově podprůměrný je zatím i letošní rok.

Praha vypíše tendr na úpravu Kampusu Hybernská. Chce zlepšit hospodaření s dešťovou vodou a mikroklima v areálu

Praha vypíše tendr na úpravu vnitrobloku Kampusu Hybernská, která má zlepšit hospodaření s dešťovou vodou a mikroklima v areálu. Projekt za odhadovaných 29 milionů korun bez DPH zahrnuje retenční a akumulační nádrž, zelené stěny i další prvky takzvané modrozelené infrastruktury. Vypsání veřejné zakázky schválili pražští radní.

Z Volarského potoka míří do lipenské nádrže 16 procent fosforu z celkového množství

Z celkového objemu fosforu, který přitéká do lipenské nádrže, pramení 16 procent z Volarského potoku. Představuje tak jeden z největších zdrojů znečištění. Způsobuje to především nevyhovující kanalizační systém, které Volary na Prachaticku mají. Ročně se do lipenské přehrady dostane na 20 tun fosforu. ČTK to řekl Jan Potužák z Povodí Vltavy.

Jak americké plodiny dobyly po roce 1492 Evropu

Jak se do Evropy dostala rajčata nebo tabák? A kteří Evropané tyto plodiny mohli ochutnat jako první? Studie vědců z devíti evropských zemí pod vedením pracovníků Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odhaluje, jak americké rostliny po roce 1492 pronikaly do Evropy – nejprve jako luxusní zboží elit, později jako běžná součást stravy.

Záchranné stanice přijaly v první půlce roku o 21 procent více zvířat než loni

Záchranné stanice přijaly v první polovině roku o 21 procent více zvířat než loni. Celkově se jednalo o 3960 zvířat navíc. Národní síť záchranných stanic podle svého provozovatele, Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), pracuje na hranici únosnosti. Přispívá k tomu i systém vyplácení státních dotací, které stanice dostávají z ministerstva životního prostředí (MŽP) zpětně. První část peněz obdrží nejdříve v srpnu, tedy v době, kdy už za sebou mají nejnáročnější část roku.