Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku

Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).

Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů

Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.

Situace okolo Plumlovské přehrady. Vodohospodáři chtějí vyřešit její znečištění

Koupací sezóna končí u Plumlovské přehrady obvykle dříve než na ostatních místech. Ve vodě je totiž vyšší koncentrace fosforu, kterým se často živí sinice. Zástupci Olomouckého kraje, Povodí Moravy, vodoprávních úřadů a obcí z okolí Plumlova řešili situaci na jednání. Plumlovská přehrada se potýká se znečištěním každoročně. Na oblíbeném koupacím místě tak končí sezóna obvykle dříve než jinde a to i přesto, že okolní obce i kraj problém se zvýšenému množství…

Jindřich Petrlík: IRZ slaví dvacet let. K čemu slouží tento úspěšný nástroj na ochranu životního prostředí?

Tento rok oslavíme dvacetileté výročí existence Integrovaného registru znečišťování (IRZ) v České republice. Od svého založení v roce 2004 slouží jako zásadní nástroj pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Inspirací pro vznik IRZ byla americká verze registru Toxics Release Inventory (TRI). Byla zavedena již v roce 1986 po havárii chemického komplexu v Bhópálu, vlastněného společností Union Carbide.

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách

Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko

Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi

Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody

Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí

Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o ‘Brdské stromsázení’ byl letos vyšší.

Jiří Svoboda: Stát nedá peníze na adaptaci lesů

Nestátní vlastníci lesů na XXV. konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy slyšeli z úst ministra zemědělství Marka Výborného špatnou zprávu. Ministerstvo zemědělství nemá finanční prostředky na financování dotačního titulu „Adaptace lesů na klimatickou změnu“. „Vlastníci, kteří se přihlásili do tohoto titulu, více než dva roky dodržovali pravidla bez jediné informace, jestli nakonec něco dostanou či nikoliv. Nyní je tedy bohužel jasno. Stát na adaptaci lesů peníze nedá,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL s tím, že pro vlastníky lesů jde v důsledku dopadů kůrovcové kalamity o nepochopitelný krok.

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy

Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.