Bahno jako ledovec: Vědci objevili nový mechanismus růstu bahenních proudů

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části. Tento proces byl dosud u bahenních sopek přehlížen.

Čeští odborníci se zapojí do evropského projektu klimaticky odolného lesnictví

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) spolu se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) a předními českými institucemi působícími v oblasti lesnického výzkumu byly zařazeni do projektu IN-SYLVA Europe do Cestovní mapy ESFRI 2026. Tento krok řadí Českou republiku mezi klíčové partnery budoucí evropské výzkumné infrastruktury zaměřené na klimaticky odolné lesy.

Francouzská vláda bude kvůli vlně vedrům čelit hlasování o nedůvěře

Francouzská vláda bude v souvislosti s vlny veder čelit v pondělí v Národním shromáždění hlasování o nedůvěře. Návrh podali poslanci levicových stran, uvádí francouzská média. Navrhovatelé vládě vyčítají, že Francii na vlny veder dostatečně nepřipravila. Při poslední vlně horkého počasí z minulého týdne Francie zaznamenala výrazný nárůst úmrtí.

Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd

Mláďata čápů v celém Česku musela v minulých dnech čelit extrémním teplotám, po kterých přišly intenzivní bouřky a lijáky. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát a kolik mláďat vylétne z hnízd.

Ornitologové podpoří v ptačích parcích ohrožené druhy bahňáků

Bahňáci. Rozmanitá skupina ptáků, kteří jsou zpravidla vázaní na vodu, mokřady a podmáčené louky a kteří vlivem intenzivního způsobu hospodaření z české krajiny ubývají. Česká společnost ornitologická (ČSO) se během tří let zaměří na podporu hnízdních i potravních biotopů pro vzácné ptáky jakými jsou čejka chocholatá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, kulík říční, břehouš černoocasý či pisila čáponohá.

Karel Zvářal: Mokřadníci zamokřují – lokálně. Vysoušeči odvodňují, vysušují a rozpalují – globálně

Rozdíly v rychlosti oteplování v různých částech světa vyvolávají otázku, proč tomu tak je, a proč to není rovnoměrné, tak jak je více méně stejnoměrně rozptýlen „problémový“ skleníkový plyn, často diskutovaný CO2. Dnes už víme, že kromě vlivu skleníkových plynů, tedy zejména kysličníku uhličitého a vodní páry, se na oteplování planety podílí lidstvo intenzivní exploatací zemského povrchu. Antropocén se ale pravděpodobně se týká i vzdušného prostoru, resp. možného vlivu průmyslové letecké dopravy na Jet-stream, tedy tryskové proudění, které má vliv na chod oblačnosti.