Povodí Odry a agentura ochrany přírody budou koordinovat protipovodňová opatření

Pracovní skupinu, která bude koordinovat postup protipovodňových opatření, úpravy vodních toků a zlepšování jejich ekologického stavu, založil státní podnik Povodí Odry a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Dohodu o spolupráci dnes zástupci organizací podepsali v Zátoru-Loučkách na Bruntálsku. Obec v roce 2024 zasáhly ničivé povodně.

Jan Moravec: K chystanému zákonu „o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům“

V tichu vládních kanceláří se chystá nový zákon, který – pokud by byl schválen – zavede pod záminkou boje proti suchu a povodním do právního řádu České republiky mnoho velmi nebezpečných novinek. Dá se předpokládat, že následně by nezůstalo pouze u tohoto jednoho zákona, ale podobná ustanovení by se začala šířit i do další legislativy. Vzhledem k závažnosti těchto změn jsme se rozhodli je bez odkladu zveřejnit při plném vědomí, že verze, kterou má Český svaz ochránců přírody z důvěryhodných zdrojů k dispozici, není verzí konečnou, a ještě se v ní před případným předložením parlamentu může mnohé změnit. Základní informace byly zveřejněny v tiskové zprávě ze dne 14. 10. 2026, zde je problematika rozvedena do větších podrobností.

Velký vodní experiment v režii vlády: Přehrady sucho v krajině nevyřeší, kontroverzní zákon navíc nepřijatelně omezí práva vlastníků i veřejnosti

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) znovu důrazně upozorňuje na rizika rozhodnutí vlády sázet při boji se suchem primárně na budování vodních nádrží. Reaguje tak na aktuální vyjádření představitelů Národní koalice pro boj se suchem i na chystaný kontroverzní zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům. Ten podle ochránců přírody navíc vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází odborné instituce. Tím, že kabinet deklaruje jako hlavní priority výstavbu přehrad, fakticky ignoruje hlavní příčinu sucha – neschopnost intenzivně využívané krajiny vodu zadržet.

Průzkum: 49 % občanů EU má potíže s rozpoznáním klimatických dezinformací

Téměř polovina obyvatel Evropské unie (EU) má potíže rozlišit důvěryhodné informace o změně klimatu od dezinformací a 52 procent občanů EU se domnívá, že tradiční média v jejich zemi neposkytují o tématu srozumitelné informace. Více než 80 procent obyvatel EU vnímá změnu klimatu jako závažný problém, 38 procent Evropanů navíc uvedlo, že se cítí osobně ohroženi riziky souvisejícími s životním prostředím a klimatem. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometru zaměřeného na téma změny klimatu, uvedeného v nové zprávě Fóra pro informace a demokracii (FID) o integritě informací o klimatu a životním prostředí.

Domácnosti plní „fast tech“. Drobná levná elektronika se zakrátko stává elektroodpadem. Do směsného odpadu nepatří

Máme je doma asi všichni. Nabíječky, sluchátka a různé kabely. Mnozí z nás najdou v domácnosti také elektronické zvukové či blikající hračky, jednorázové e-cigarety nebo další drobné elektronické výrobky. I tyto malé předměty se na konci své životní cesty stávají elektroodpadem. Přesto končí často mylně v popelnici na směsný odpad. Na fenomén nenápadných, často levných, ale stále elektronických výrobků upozornila společnost Elektrowin u příležitosti Mezinárodního dne elektroodpadu, který připadá na 14. října.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí komise uvítal český premiér Andrej Babiš.