Rubrika: Zajímavosti

Jan Bureš a další poslanci ODS podali v poslanecké sněmovně návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou se znovu snaží otevřít pravidla fungování národních parků. Návrh by destabilizoval národní parky a při jeho projednávání hrozí, že budou předloženy další likvidační pozměňovací návrhy, jako tomu bylo při předchozích novelách tohoto zákona.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Studie vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy se zabývala 13 největšími tragédiemi souvisejícími s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Analýza prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko působí čtyři roky od největšího lesního požáru v historii ČR zdánlivě stagnujícím dojmem. Plocha je pokrytá zhruba čtyřmetrovými břízami, v jejich podrostu se přitom skrývají rozmanité rostliny. Návštěvníci je budou moci objevit při vycházce s odbornicí 29. července. ČTK to řekl mluvčí správy rezervace Tomáš Salov. Obří požár zasáhl přes 1000 hektarů. Evakuovat se kvůli němu muselo více než 500 lidí. Ohěn, se kterým bojovaly tisíce hasičů, způsobil škodu asi 270 milionů korun.

Zástupci členských států EU si dnes v Bruselu vyslechli prezentaci Evropské komise ohledně jejího návrhu na změny emisních povolenek pro průmysl ETS 1, který představila minulý pátek. Podle mluvčího irského předsednictví je dojednání společné pozice států bloku jednou z hlavních priorit Dublinu. Finální schválení by mělo přijít na jednání ministrů životního prostředí 11. prosince v Bruselu.

Nejekologičtější směs pro trojrozměrný tisk z betonu navrhli na mezinárodní stáži ve Francii studenti Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT). Porotu zaujali také strukturou tištěného betonového sloupu, která připomínala pletený košík. Stáž se zabývala 3D tiskem z betonu, což je technologie, která se ve stavebnictví uplatňuje stále častěji.

Kaštanovník setý z našeho italského partnerského města Roncegno Terme měl bohužel dlouhodobé problémy už od doby výsadby. Vysazený stromek byl příliš malý a nesprávně zapěstovaný. Stromek byl poškozen u báze kmene a z této rány se postupně rozšířila nekróza, která strom dlouhodobě oslabovala. Strom byl vystavován dalším stresovým faktorům, jako bylo působení psí moči nebo negativní vlivy vyplývající z exponovaného místa na Kulaťáku. Osobně mám podezření, že někdy v minulosti se k tomu přidal i vandalismus. Pracovnice z našeho odboru stromek nechávaly narovnávat, byla doplněna ohrádka proti psí moči. A samozřejmě, zálivka probíhala.

Úspory z takzvané sukcesní rekultivace v lomech na Mostecku, tedy obnovení narušené krajiny přírodou bez zásahu člověka, by měly putovat místním obcím, ne těžařům. ČTK to sdělily ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vědci i ekologové se shodují, že sukcesní rekultivace jsou lepším řešením než některé klasické technické rekultivace, ke kterým patří například vysazování stromů do řádku. Aktivisté ale upozorňují, že pokud má být sukcese spravedlivá, musí jít ušetřené peníze na rozvoj regionu.