Lesy na Poledníku se rychle obnovují, kůrovcová kalamita ustoupila

Poledník s nadmořskou výškou 1315 m je patnáctým nejvyšším vrcholem české části Šumavy. Vrcholová plošina je poměrně rozlehlá a díky tomu má Poledník chladné podnebí s dostatkem sněhu. Celý vrchol je zalesněný, ale kvůli větru je i náchylný ke kůrovcovým kalamitám. Na počátku 19. století byl Poledník porostlý bohatým smrkovým pralesem (stromy tehdy byly staré až 300 let). Dařilo se jim díky tzv. malé době ledové, kdy klima bylo obecně chladnější a stromy tak nebyly vystaveny takovému nebezpečí sucha a kůrovci. Tento les podlehl orkánu v roce 1870 a také intenzivní těžbě dřeva (která vytvořila holiny, kde se pak mohl více rozfoukat vítr a lámat okolní stromy). Většina nových smrků zde byla vysázena mezi lety 1860-1890. Další výrazný orkán na Šumavu dorazil v noci z 18. na 19. ledna 2007 a odstartoval mohutnou kůrovcovou kalamitu. Nárazy větru na Šumavě dosáhly až 170 km/h, na řadě stanic přesahovaly 100 km/h.

Poledník byl jedním z nejhůře zasažených míst kůrovcem. Většina místního lesa uschla. Tlející stromy jsou ovšem pro přírodu dobrým místem, kde mohou vyrašit nové stromky. Díky tomu, že je Poledník bezzásahovou zónou, zde tlející dřevo zůstalo a les se nyní rychle obnovuje. Již nyní je zde mnohem více malých stromů než před příchodem kůrovcové kalamity. Les tak bude ještě bohatší než dříve.

Poledník v roce 2013 – celý les zde byl zničen kůrovcem, zdroj: NP Šumava

Poledník v červenci 2024 – po deseti letech se les rychle obnovuje

Vývoj lesa na Poledníku – první obrázek v roce 2007, poslední z roku 2022, zdroj: NP Šumava

Les na Poledníku překvapil vědce v rychlosti své obnovy. Orkány na Šumavě jsou běžné a v historii se jich vystřídalo několik. Příroda je na ně připravená a rychle si umí poradit s obnovou lesa. Stromy nyní rostou rychlostí až půl metru za jeden rok a příroda se tak opět zelená. Popadané stromy prospěly i vzácným druhům hub, které jsou závislé na mrtvém dřevě. Stav také pomohl chráněnému datlíkovi tříprstému, jehož hlavní potravou je právě lýkožrout. Tlející dřevo také zadržuje vodu v přírodě. Nevýhodou je, že oblasti opět zalesňuje především smrk, který sice na Šumavu patří, ale v souvislosti s rostoucími teplotami bude zranitelnější vůči suchu a přemnoženému kůrovci. Ostatně nejvíce se smrkovým lesům dařilo během tzv. malé doby ledové v 17. a 18. století, kdy bylo ale klima podstatně chladnější.

Poledník má také svou meteorologickou stanici. Od roku 2006 se zde měří srážky, teplota, přízemní teplota a výška sněhu. Nejvíce sněhu zde bylo naměřeno 8. března 2006, kdy zde leželo 205 cm. Nejvyšší teplota zde byla naměřena 26. června 2019, kdy vystoupila na 29,8 °C. Naopak nejchladněji zde bylo 6. února 2012, kdy teplota klesla na -23,1 °C. Mrazové kotliny v okolí sice mají o poznání nižší teploty, ale měření na vrcholu je zase vhodnější pro zhodnocení podmínek v atmosféře. Nejvíce srážek za rok zde spadlo v roce 2002, kdy napršelo 2214 mm (meteo-sumava.cz). Data ze stanice nejsou bohužel v reálném čase přenášena do sítě stanic. Mají spíše klimatologický význam a sbírají se nepravidelně.

Výhled z rozhledny na Poledníku – v popředí meteorologická stanice a obnovující se les

Meteorologická stanice na Poledníku

Celý článek zde: ZDROJ ZDE
….
✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….