Rubrika: Zdraví

Povodí Moravy zahájilo na rekonstruovaném jezu Šargoun na rameni Malá Voda u Litovle na Olomoucku stavbu rybího přechodu, který umožní migraci ryb a dalších vodních živočichů přes zhruba dvoumetrový výškový rozdíl. Rekonstrukci jezu za 63,6 milionu korun zahájilo Povodí Moravy loni v září, skončit má v říjnu. Oprava jezu je součástí systému protipovodňové ochrany Litovle, sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Technické služby města Mostu postavily skleník, kde pěstují zeleninu ve věžích. Půdu nepotřebuje, ke kořenům se automatizovanou technologií dostávají živiny a vzduch, což urychluje růst a snižuje spotřebu vody. Vypěstované okrasné rostliny pracovníci vysadili na záhony, kruhové objezdy a další plochy ve městě. Zelenina teď míří do místních restaurací, časem by mohla končit ve školních jídelnách. ČTK to řekl ředitel technických služeb Michal Hartman.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin. Napsala to agentura AFP.

Kořeny rostlin rostou jiným způsobem, než odborníci dosud předpokládali. Takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, nehraje ale žádnou důležitou roli při jejich vývoji. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Studie byla publikována v časopise Nature Plants. Poznatky mohou v budoucnu podle vědců pomoci například šlechtitelům vytvářet plodiny odolnější proti suchu.

Ministerstvo zemědělství chce do roku 2035 navýšit plochu pěstované zeleniny, a tím zvednout i soběstačnost. Osevní plocha konzumní zeleniny letos meziročně klesla o 447 hektarů na 11 824 hektarů. Vytyčeného cíle chce resort dosáhnout investicemi do obnovy a modernizace závlahových systémů či do moderních skleníků. Důležitá je také podpora organizací producentů a lokálních odbytišť, což pomůže lépe vyjednávat s obchodními řetězci. Ministerstvo to dnes po kulatém stolu se zelináři uvedlo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí čeká na odborné posouzení toho, zda Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macochou splňují požadavky na případný zápis na seznam UNESCO. Z tohoto posouzení teprve vyplyne, zda a za jakých podmínek má smysl návrh na zapsání lokality podat. ČTK to napsala mluvčí ministerstva Jana Schillerová. Dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka se domnívá, že jeskyně nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO.

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zajišťuje rozsáhlý projekt zaměřený na monitoring přirozených lesů v České republice. Vědci z brněnského pracoviště VÚK sledují růst stromů doslova v přímém přenosu – každých 30 minut vyhodnocují, jak stromy reagují na změny počasí, dostupnost vody nebo intenzitu slunečního záření. Cílem projektu je získat klíčová data pro ochranu lesů, adaptaci krajiny na klimatickou změnu i budoucí plánování druhové skladby českých lesů.

Výlov největšího českého rybníka Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrů krychlových vody, informovalo Rybářství Třeboň na webu. Před dvěma roky rybářství výlov zrušilo naopak kvůli povodním a v roce 2020 kvůli koronaviru, řekl ČTK výrobní ředitel Vladimír Kukačka.

Z celkových 23 miliard korun vyčleněných v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na dopravu míří v období mezi lety 2021 a 2027 téměř 15 miliard korun na podporu nízkoemisních dopravních projektů, nákup elektrických dopravních prostředků či výstavbu cyklotras. Tato takzvaná čistá a aktivní mobilita má do budoucna zlepšit cestování, ale také snižovat emise produkované dopravními prostředky. Peníze směřují spíše na modernizaci stávajících cest a silnic než na jejich rozšiřování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) převzalo letos v dubnu případ Heřmanické haldy od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která ji prošetřovala čtyři roky, kvůli jejím pochybením. Průzkumné vrty inspekce v červenci zastavil nový šéf úřadu Pavel Straka pro jejich nadbytečnost. Společnost Ridera Bohemia podle zjištění ministerstva zákon neporušila, proto 1. července rozhodlo o zastavení přestupkového řízení. Současně resort doporučil ČIŽP prověřit případ z hlediska možné ekologické újmy. Za tento postup na ministerstvo podala na začátku srpna ostravská radní a poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová trestní oznámení.

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Klimatické změny přispívají k podmínkám, které mohou destabilizovat vysokohorské skalní a ledové útvary. Tím se zvyšuje riziko takových katastrof, jako byla středeční povodeň v Himálaji, k níž došlo podél hranice mezi Nepálem a čínským Tibetem, uvádějí odborníci, které cituje agentura Reuters.

Za největší současné globální problémy považují Češi znečišťování oceánů a hromadění odpadu. Naopak nejméně se obávají provozu jaderných elektráren. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Uskutečnil se na přelomu července a srpna, zúčastnilo se ho 1032 lidí.