Remorkér táhnoucí člun s velrybou, kterou dobrovolníci v úterý vyprostili z mělčiny na severu Německa, míří do Severního moře. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Osud mladého keporkaka přezdívaného Timmy poutá řadu týdnů velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
Rubrika: Zdraví
Odborníci letos poprvé zachytili nebezpečnou sršeň asijskou, byla v autobuse
Odborníci letos poprvé zachytili v Česku nebezpečnou sršeň asijskou, která loví včely a volně žijící hmyz. V zájezdovém autobusu si v pátek 24. dubna létajícího hmyzu všimli cestující nedaleko hraničního přechodu v Rozvadově a případ ohlásili, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, podle níž je pro včasné zneškodnění tohoto invazivního druhu klíčová spolupráce s veřejností.
WWF: Slavíme 65 let od založení. U zrodu WWF stál nápad uprchlíka z Československa
Od vzniku Světového fondu na ochranu přírody – WWF – uplyne ve středu 29. dubna 65 let. Největší environmentální organizace na světě vznikla v roce 1961 z iniciativy skupiny vědců, ochranářů a veřejně známých osobností pocházejících především z Velké Británie. Méně se ví, že založení WWF má i výraznou československou stopu.
Einsteinova včela aneb nepleťme si přírodu s továrnou
„Kdyby včely zmizely z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky života.“
Evropský parlament se vyslovil pro jednotnou metodiku pro měření emisí v dopravě
Evropský parlament dal ve Štrasburku zelenou tomu, aby se v EU sjednotila metoda měření emisí skleníkových plynů v dopravě. Cílem je zabránit tomu, aby byli spotřebitelé uváděni v omyl, když si dopravní služby vybírají na základě ekologické šetrnosti.
Evropský parlament schválil nová pravidla na ochranu psů a koček
Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Domácího mazlíčka má zhruba 44 procent občanů zemí EU a tři čtvrtiny obyvatel si přejí, aby byli lépe chráněni, uvedl EP.
Pro perlorodku říční zůstává kvalita vody v šumavských potocích riziková
Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.
Konvalinkův jez s balvanitým skluzem a migračním systémem získal ocenění za citlivé zasazení do prostředí
Rekonstrukce jezu na řece Jihlavě získala ocenění v soutěži Vodohospodářská stavba roku 2025. Porotci jej ocenili za využití moderních přírodě blízkých postupů. Nová podoba jezu kromě své technické funkce – vzdouvání vodní hladiny pro využití vody k výrobě elektrické energie – vytváří atraktivní migračně prostupný biotop pro vodní živočichy.
Čeští hasiči si vyslechli přímé zkušenosti s hašením přírodních požárů v USA
Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.
Milovice budou podávat připomínky k návrhu akcelerační zóny na bývalém letišti
Město Milovice na Nymbursku podá připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Oblast zahrnuje plochu bývalého letiště na Božím Daru a blízké okolí na území obcí Milovice a Straky. ČTK to řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tam počítá s výstavbou fotovoltaických elektráren na ploše téměř 212 hektarů s odhadovaným maximálním instalovaným výkonem 205,3 MWp (megawatt-peak).
Ministr Červený: Plavební komora v Děčíně je klíčová pro obranu i ekologii
Dokončení plavební komory v Děčíně má význam pro obranu i pro snížení emisí a energetickou soběstačnost regionu. Před jednáním vlády to řekl novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Projekt připravuje pracovní skupina vzniklá ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Celý projekt má podle Červeného stát šest až osm miliard korun. Chce ho připravit do konce volebního období.
Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě
Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů, a to v situaci, kdy polní plodiny teprve vzcházejí. Důvodem je i teplá a na srážky velmi chudá zima, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a z ústavu Akademie věd CzechGlobe.
Proč jsou někteří lidé štědřejší (a jak můžete být i vy)
Štědrost se ukazuje být spíše dovedností, kterou lze v mozku posilovat, než jen neměnnou povahovou vlastností. Ukazuje se, že štědrost může mít méně společného s […]
Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli
Jak by na světě bylo krásně, kdyby tu nežili lidé? Pokud vám tahle misantropní hláška někdy vytane na mysl, vězte, že bez lidí by tu zase tak krásně nejspíš nebylo. Na názorném příkladu Černé smrti, morové epidemii, jež ve 14. století zdecimovala obyvatelstvo Evropy, to dokládá aktuální paleoekologická studie.
V Krkonoších začínají jarní práce na záchraně rozmanitosti horských luk
V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali ČTK zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.
