Rubrika: Zdraví

Dopravní inženýr Milan Strnad, který dlouhodobě sleduje vznik vnějšího okruhu Prahy (v 60. letech byl u návrhů Ing. Lady na „okruh H1“), sepsal tento přehled.

Bývalá brněnská zbrojovka, ze které se stává moderní městská čtvrť s certifikátem BREEAM Communities v hodnocení Outstanding a čtvrtým nejlepším skóre na světě. Areál bývalého cukrovaru, kde developer namísto rigidního postupu otevřel dlouhodobý dialog s veřejností. Průmyslový areál se starou ekologickou zátěží, kde pokročilá recyklace vody snížila spotřebu té pitné o 84 %. To jsou reálné příklady, jak lze úspěšně překonávat bariéry, na které v České republice naráží téměř každý projekt revitalizace brownfieldu. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) na tato úskalí reaguje novou příručkou Brownfieldy bez bariér. Publikace systematicky mapuje šest hlavních okruhů překážek – od nestabilního podloží přes chybějící infrastrukturu a financování až po odpor veřejnosti – a ke každému z nich nabízí konkrétní řešení podložená zkušenostmi z tuzemského trhu.

Nedostatek krmiv způsobený suchem nutí chovatele v Česku prodávat dobytek. Chovatelé a zemědělci se potýkají nejen s nedostatkem sena a senáže, ale i s jeho rostoucí cenou. Pro některé chovy je tak často jedinou možností snižovat stavy zvířat. Na dotaz ČTK to uvedl Zemědělský svaz. Asociace soukromého zemědělství kritizuje přístup ministerstva zemědělství jako nedostatečný.

Nové evropské nařízení o obalech, které dnes vstupuje v platnost, povede podle potravinářů ke zdražení potravin. ČTK to sdělila Potravinářská komora ČR. Výrobcům podle komory v souvislosti s nařízením vzniknou vysoké výdaje, které budou muset promítnout do cen. Potravináři se obávají i nárůstu byrokracie. Unijní nařízení zavádí nové požadavky na výrobce obalů, jejich recyklovatelnost či označování. Většina nejvýznamnějších pravidel začne platit od roku 2030.

Extrémní sucho v Královéhradeckém kraji stále více ohrožuje vodní živočichy. Například z vyschlého rybníka na Rychnovsku zachraňovali lidé v bahně uvízlé divoké kachny. Vyplývá to z informací samospráv a ochranářů. Česko se letos potýká s extrémním suchem.

Jedle bělokorá patří svou strategií růstu mezi nejvýznamnější evropské jehličnany a je považována za ukazatele vysoké ekologické stability a diverzity lesního ekosystému. V přirozené dřevinné skladbě bývala významnou dřevinou na území střední Evropy. V České republice však postupem času její zastoupení klesalo až na současných 1,3 %.

Rybáři v rámci svých aktivit samozřejmě nesledují jen ryby, jejich vysazování a lov, ale fakticky všechny významné aktivity, které podmínky pro existenci ryb podmiňují. A na tomto dění se fakticky podílí celá členská základna.

S klimatickými změnami a globálním oteplováním jsou období extrémních veder stále častější, intenzivnější a delší. Dnes to podle agentury Reuters uvedli zástupci meteorologické agentury OSN. Část Evropy se v těchto dnech potýká s další vlnou veder a letošní léto provází také rozsáhlé požáry a sucho.

Praha účinněji zasáhne proti neschváleným typům jednostopých elektrických vozidel, která se vydávají za běžná elektrokola či elektrokoloběžky, přestože svými parametry odpovídají spíše mopedům nebo motocyklům. Hlavní město pořídí mobilní válcový dynamometr, který umožní policistům přímo při silniční kontrole změřit skutečný výkon a rychlost těchto strojů. Vedle toho Praha pořídí také mobilní hlukoměr pro kontroly nadměrně hlučných aut a motocyklů s upravenými výfuky.

Zahradníci na pražském Vyšehradě už bezmála 20 let využívají k zavlažování trávníků, záhonů a stromů užitkovou vodu z Vltavy, která plně nahradila vodu pitnou. Slouží k tomu unikátní zavlažovací systém, který dostává říční vodu na vyšehradskou skálu. Využívá k tomu historickou čerpací stanici v areálu podolské porodnice. Národní kulturní památka Vyšehrad systém popsala na svém webu.

Jak vypadá krajina, kterou po staletí utvářeli lidé v souladu s přírodou? Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) vytvořili unikátní mapu území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin v České republice. Výsledky ukazují, že na více než čtvrtině rozlohy státu lze stále nalézt zachované stopy tradičního hospodaření, historických rybničních soustav, vinohradů, poutních míst, sadů či krajiny s jemnou mozaikou polí a mezí.

Škody v rakouském zemědělství způsobené letošním suchem už dosáhly jedné miliardy eur (24,2 miliardy Kč). Podle agentury APA to řekl šéf tamní zemědělské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung Kurt Weinberger. Současné sucho tak podle něj představuje pro rakouské zemědělce historickou katastrofu.

Přehrada Hracholusky na Plzeňsku, největší rekreační plocha v Plzeňském kraji, má kvůli dlouhotrvajícímu suchu nejnižší přítok z řeky Mže od začátku měření v roce 1930. Vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ze stanice Stříbro. Do přehrady přitéká aktuálně necelého půl metru krychlového za vteřinu (téměř 500 litrů), ale odtok je 2,5 metru krychlového (2500 litrů), řekl ČTK Karel Zelenka, dispečer Povodí Vltavy v Plzni, závodu Berounka.

Uživatelé webu Vlny veder (www.vlny-veder.cz) mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče i veřejnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.