Stres a špatné vztahy. České děti nechodí do školy rády

OLOMOUC – To ukázaly výsledky Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) z Univerzity Palackého Olomouc, která se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let. Do pocitu spokojenosti školáků promlouvají neuspokojivé vztahy s vrstevníky a nízká míra opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Studie si ve svém nejnovějším reportu všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.

Podle studie se do školy skutečně těší pouze 9 procent českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 procent), u 15letých je to skoro polovina (46 procent). „Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. WHO je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, která zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.  

Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku. „Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. Dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu a spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat, a především jak trend otočit,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.

Vztahy s vrstevníky

Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 procent chlapců, a dokonce jen 30 procent dívek se pohybuje na úrovni vysoké opory vrstevníků. Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.

Vztahy s učiteli

Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 procent) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 procent) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců ♂ 50 → 35 → 30 procent, u dívek pak ještě strměji ♀ 51 → 26 → 22 procent. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.

Stres

To už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 procent chlapců a více než polovina (52 procent) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, to je mezi pátou až sedmou třídou základní školy (♂ 29 → 44 procent a ♀ 34 → 62 procent).

Škola, životní styl a (online) svět

Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se z cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4 krát) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.

Kompletní výsledky studie najdete na webu.

O studii

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….