Předběžný přístup Forever Winter ukazuje, jak vypadá děsivá budoucnost plná války

Vývojáři lžou. Třeba při vydání předběžného přístupu The Forever Winter tvrdili, že jejich hra není v reprezentativním stavu a nestojí za požadovanou cenu. Jenže komunita je po posledním neveřejném testu vlastně přemluvila, ať předběžný přístup střílečky spustí. Pokud si ji chcete koupit, udělejte to spíš pro podporu studia a projektu. Popravdě jsem to tak bral, chtěl ji vyzkoušet na hodinku, dvě, nechat rok, dva odležet a pak hrát alespoň trochu hratelnou verzi. O víc jak dvacet hodin později mi došlo, že vývojáři prostě lžou.

Hrůzy války

The Forever Winter je extrakční střílečka z pohledu třetí osoby s možností mířit přes mířidla z pohledu vlastních očí. Můžete ji hrát sami nebo ve skupině až čtyř hráčů. Vcelku unikátní je hned ve dvou věcech: Jednak je čistě PvE, což se moc často nevidí, a taky se tentokrát nevžijete do role vojáka, hrdinného přeživšího a ani vám na bedrech neleží osud světa.

Jste nula. Jste někdo, kdo se snaží přežít ve světě, kde zuří nekonečná válka, a vybírá si, zda umře raději zabarikádovaný na nedostatek zásob, nebo ve špíně venku, kde ho zbloudilá kulka nějakého z vojáků pošle na onen svět. Navíc máte tu smůlu, že jste se právě připletli do jedné z nejděsivějších apokalyps, jaká může existovat.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Protože největší tahák The Forever Winter je její vizuální styl. Tahle temná dystopie je jako vystřižená z obrazů Zdisława Beksińského. Obrovské biomechanické monumenty střídají zákopy a obří pojízdné pevnosti ověšené děly. Všude se válí těla a šrot. Najdete tu továrny, které zpracovávají mrtvoly po tisících, pozůstatky monumentálních bojů i úzké ulice mezi obrovskými starými budovami, které se tyčí k zamračené obloze a z jejich stěn ční obrovské sochy a chrliče. Vizuální styl je prostě něco, co vám vyrazí dech.

Dystopický svět obývají čtyři zcela odlišné frakce. Vy sami hrajete za Scava. Prostě nicku, co se živí sbíráním šrotu a okrádáním mrtvol. Tomu odpovídá i jeho zjev – ověšený plastovými lahvemi, kusy kostí, zbytky panenek a nejobyčejnějšími implantáty.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Pak je tu Europa, sjednocená západní Evropa se Severní a Jižní Amerikou. Jsou vlastně nejobyčejnější frakce, která vede defenzivní válku se starými zbraněmi a technologií. Eurasia je už mnohem zajímavější. Asie sjednocená s částmi východní Evropy vede v biotechnologiích. Občané jsou jen zdrojem pro výrobu jejich kyborgů. Jejich síla tkví v jednotlivcích a pokročilých technologiích, ale ztrácí na počtech. Poslední je potom Euruska, tedy Rusko spojené se slovanskými státy, spojenec Eurasie, který se taky soustředí na agresivní vývoj biotechnologií.

Frakce mají vliv na samotnou hratelnost. Jednotlivé mapy totiž už teď mají několik variant. Můžou se odehrávat ve dne nebo v noci, ale liší se i počasím. Hlavní rozdíl spatříte právě v tom, kdo proti sobě zrovna stojí. První, co vám totiž dá The Forever Winter na srozuměnou, je fakt, jak nicotní jste. Když poprvé vylezete na první mapě a vidíte starý vojenský tábor v záři oranžové oblohy, koukáte s otevřenou pusou. Když se v dalších momentech proti sobě rozjede tanková brigáda následovaná několikametrovými mechy, dojde vám, že jste doopravdy nic.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Konflikt, který se kolem vás odehrává, je skvěle zpracovaný. V první fázi se většinou poperou frakce mezi sebou a pak začne ta vítězná patrolovat po mapě a příležitostně ničit posily. Když se dva perou, vy můžete sbírat. Nepřátelé vás nevidí jako akutní hrozbu. Nebudou střílet nějakého trhana, pokud jim nepřátelé klepou na vrata. Když se po boji ale začnou nudit, už je napakovaný zlodějíček mnohem pravděpodobnějších cílem pro jejich zbraně.

Pozor Aktualita:  První na světě. Google uzavřel dohodu o využití jaderné energie k provozu umělé inteligence

Mapy se ale liší mnohem víc. Třeba jedna se odehrává na obrovské skládce, která volně přechází do zákopů. Ty mají při bitvě unikátní atmosféru, střely létají všude, skupinky vojáků přebíhají z pozice na pozici a vy si můžete vybrat, zda si troufnete vystrčit hlavu do země nikoho, kde vám ji dost snadno ustřelí nějaká z nespočtu věží, nebo se srazíte s útočícím komandem. Anebo se budete zpocení plížit v úzkých uličkách zákopů, kde doslova za každým rohem může čekat skupinka, která když už do vás vrazí, tak vás taky zastřelí.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Jenže tahle mapa existuje i v noční variantě. Rachot výstřelů vymění za nervy drásající tichý ambient a rudé slunce za mlhu. Vojáci běžící na zteč zmizí a místo nich se krajinou toulají skupiny kyborgů, kteří připomínají zombíky a ve zlomku vteřiny jsou připravení se z pomalého ploužení neskutečnou rychlostí vrhnout do vašeho pronásledování.

Každá mapa má takových modifikátorů hned několik. Hlavně jsou ale velmi rozmanité samy o sobě. Zákopy, ulice, továrny, bitevní pole… Na všech najdete výjevy, které vás uhranou svou velkolepostí i děsivou megalomanskou krásou.

Těžký život Scava

Samotná hratelnost je pak už standardnější. Vaším hlavním největším přítelem se stane váš RIG, tedy batoh. S nákupem lepších verzí unesete víc, liší se ale i tím, zda můžete nést víc standardních, nebo velkých předmětů. Standardní sloty jsou omezené váhovým limitem, ty velké prostě unesou jeden objemný předmět. Budete tak sbírat zásoby ze skříněk, padlých nepřátel nebo zničených strojů. Když cokoliv otevřete, předměty se odhalují postupně, a nejde tak prostě sebrat všechno naráz. Což vede k napínavým momentům, protože vojáci moc nemají rádi, když jim někdo vybírá základnu nebo obírá padlé bratry.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Samostatnou kategorií jsou pak zbraně. V základu můžete mít u sebe dvě, přičemž některé Rigy mají na další speciální slot. Když seberete nějaký arzenál z nepřátel, je rozbitý, po návratu do základny se jeho status změní, ale pořád ho ještě nemůžete použít. K tomu, aby se zbraň stala skutečně funkční, ji musíte na batohu pronést misí ještě jednou. Není to moc logický systém a pravděpodobně se na základě zpětné vazby komunity brzy změní.

Svou výbavu si také můžete velice dobře uzpůsobovat. Každá zbraň má několik slotů na optiky, laserové zaměřovače, ručky nebo tlumiče. S používáním dostává zkušenosti a odemyká si lepší příslušenství. I po zuby ozbrojený Scav se ovšem nestává žádným hrdinou bojiště. Tankům nebo mechům se stačí na vás zle podívat, a i když jste schopní přežít několik přestřelek s vojáky, jejich lepší verze nepřestanou být problém. Navíc se časem na mapě začnou objevovat lovci, jejichž zbraně jsou nepříjemně přesné i na velkou vzdálenost, a hlavně se jim prostě neschováte.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Dokonce si svůj RIG můžete ověsit vylepšenými kontejnery, které můžou třeba zvýšit vaši nosnost, nebo vás ochrání před střelami do zad. Protože záda jsou to nejdůležitější, co si budete chránit, a to dost často při útěku před štěkajícími zbraněmi. Ty se drží ve většině případů realistických předloh. Sice SCAR je tu třeba těžká puška na .50 munici, ale to jsou drobné odchylky, které člověk hře rád odpustí. Hlavní je, že dobře zní a celkem příjemně se chovají při střelbě. Jako takovou třešničku na dortu můžete do velkých slotů svého Rigu vložit podpůrný předmět, který vám pomůže za cenu toho, že si z mise odnesete méně předmětů.

Pozor Aktualita:  Kočky taky aportují. Nová studie zjistila, jak si vedou oproti psům

Třeba mým nejoblíbenějším se stala ukořistěná lebka kyborga, která vám umožňuje skenovat okolí a vidět předměty i nepřátele na větší vzdálenost a přes zdi. Nechybí ale ani souprava pro vyšší skoky, automatická věž nebo minové pole. Zkrátka a dobře si můžete přizpůsobit svou výbavu na míru potřebám i úkolu, do kterého se zrovna pouštíte.

zdroj: Fun Dog Studios

Časem si totiž začnete zlepšovat vztahy s frakcemi a budou vám nabízet složitější zadání. Nejdřív sice stačí donést z ruin rodinné foto, přinést raněnému vojákovi v zákopech balíček cigaret nebo získat zpět medvídka dcery, která skončila s rozdupnutou hlavou při útoku Eurusky. Pak ale přijdou na řadu úkoly na odpravení konkrétních vojáků, odpojení podpory života, nebo dokonce zničení tanku. A věřte, že ty už vyžadují pořádnou přípravu.

Příjemné je, že po smrti sice přijdete o všechno, co máte u sebe, ale na mapě zůstane váš hrob. Když se tam vydáte podruhé, můžete si z něj poztrácené věci zase posbírat. Nevrátí se vám obsah batohu, ale alespoň vylepšení Rigu, zbraně a jejich doplňky. Stačí se jen dostat z mapy a máte vyhráno.

Postavu si tentokrát netvoříte, ale tvůrci si alespoň připravili sadu Scavů s různými specializacemi a vizuálními odlišnostmi. Třeba Bag Man už ze svého názvu víc unese za cenu rychlosti a může se naučit používat granátomety. Oproti tomu Scav Girl je rychlá jako blesk, ale trpí právě na malou nosnost. Každý postava má navíc čtyři dovednosti, které můžete zlepšovat, a ještě si s ní zvedáte prestiž, která jednak určuje, kolik zkušeností můžete maximálně získat, ale také zvyšuje postavě množství životů. Takže postupem času víc sílíte z prestiže, ale i z toho, že můžete nabrat víc zkušeností na její vylepšení.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Takže je to dokonalá hra už teď?

Přes všechny mechanismy, co jsem zmínil a které fungují, je pořád na The Forever Winter znát, že se jedná o raný předběžný přístup. Některé položky při vylepšování základny nefungují. Někde chybí ikonka, která je zatím nahrazená textem. Některé zbraně drží postava tak, že při míření z pohledu vlastních očí prsty zakrývají optiku. Občas narazíte na menší bug.

Co rozhodně potřebuje do budoucna vylepšit, je umělá inteligence nepřátel. Ti občas útočí doopravdy podivně a jejich pohyb po mapě nepůsobí zrovna přesvědčivě. Nejhůř je to znát na velkých strojích. Když se tanky, mechové nebo helikoptéry ženou k sobě, je to úžasný filmový pohled, když ale dojde na jejich vzájemný boj, působí spíš podivně než realisticky.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Přesto mě překvapilo, jak málo chyb jsem potkal, a i když je třeba nějaké té optimalizace, zažil jsem hromadu titulů, které jsou v horším technickém stavu po ostrém vydání, než je The Forever Winter při spuštění předběžného přístupu. Navíc přes to všechno je už teď skvěle hratelná a další přidávání a balancování obsahu má skvělé a pevné základy. V současné fázi jsem se od hraní prostě nemohl odtrhnout, a to jsem doopravdy do hry investoval peníze v očekávání polohratelné ohlodané kostry, která bude z poloviny nefunkční.

Pozor Aktualita:  Čínské město Wu-si hostí CIICF 2024

Zmíním ale jeden mechanismus, který mě teoreticky štval a v praxi se ukázal být spíše zbytečný: Sběr vody. Bez vody umřete a musíte ji buď dostávat za plnění misí, nebo najít barel na samotné mapě. Každý takový soudek vám dá dalších 24 hodin života. Jenomže odpočet běží i ve chvíli, kdy nehrajete. Když nemáte vodu, umřete, přijdete o zkušenosti postavy i všechno vybavení.

Představa toho, že budu muset počítat hodiny a vracet se do hry, abych v posledních minutách podnikal zoufalé výpravy, se ale naštěstí ukázala jako mylná. Během prvních pár večerů jsem měl zásoby vody asi na měsíc, a to jsem u rozhodně netrávil čas jen jejím sběrem. Jediné, co je pak spíš limitující, je samotný objem vaší nádrže v základně, ale zase vám nikdo nezabrání schovat si libovolný počet barelů mimo ni a jen je postupně doplňovat.

Jedinečný zážitek

The Forever Winter je prostě unikát. V raném předběžném přístupu, že tvůrci ukazují, že vědí, co dělají i jakou hru chtějí mít. Jejich vizi doplňuje výjimečný audiovizuální styl, který navodí atmosféru a s tichým úžasem vás nechává sledovat scenérii válkou zmítaného podivného světa plného biomechaniky a krutosti. Navíc si tuhle extrakční střílečku bez problémů zahrajete i sami a díky absenci nepřátelských hráčů si ji užijí i lidé, co nejsou kovaní střelci. Ostatně víc než držet prst na spoušti se budete plížit, ale když už na zbraně dojde, čekají vás rychlé a brutální střety, se kterými se během několika chvil změní nátura celé mise a začne skutečný boj o přežití.

Forever Winter zdroj: Fun Dog Studios

Ano, je znát, že je The Forever Winter zatím v předběžném přístupu. Jenže i když jsou její rohy ostré jako žiletky, přesto je bez problémů hratelná a s obsahem na desítky hodin. Snad už si ani nevybavím, kdy naposledy mi nějaká hra tolik učarovala svým stylem a já s otevřenou pusou sledoval jednotlivé výjevy, které nabízela.

Zkrátka se nemůžu dočkat, kam se tahle dystopie bude dál vyvíjet a zároveň s psaním mám chuť k ní zase usednout. Plížit se zákopy za zvuků křupajících kostí pod nohama, se zatajeným dechem čekat, zda se za rohem nevynoří skupina vojáků, a doufat, že ve stínech nečeká něco mnohem, mnohem horšího…

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….