Hraběnka Markéta Pyskatá – zvěsti o její ošklivosti opravdu mohly být jen vymyšlené

Tyrolská hraběnka Markéta „Pyskatá“ je dnes považována za nejošklivější princeznu středověku. Byla hlavní postavou dramatu, které se odehrálo v roce 1342.

Vše mohly být jen pověsti

O Markétě kolovalo vždy mnoho legend. Kupříkladu to, že byla nemravná a opravdu ošklivá. Je to však pravda? Asi ne. Při podrobnějším historickém zkoumání se spíše ukazuje, že to byla žena, která se ocitla mezi mlýnskými kameny politiky a nepodlehla. Zdá se, že se stala obětí pomlouvačné kampaně.

V Tyrolsku 14. století šlo o nástupnickou linii

Syn Meinharda II., který rozšířil panství svého rodu o Tyrolsko a Korutansko, se jmenoval Jindřich. Nepodařilo se mu zplodit mužského dědice, měl „pouze“ dvě dcery, z nichž jedna byla nemocná. Jako vládkyně tedy připadala v úvahu mladší Markéta. Ovšem tehdy žena na trůně mnoho neznamenala, a tak se po Tyrolsku hned začaly sápat tehdy mocné rody, jako byli Wittelsbachové, Habsburkové či Lucemburkové. Jindřich se ale nechtěl jen tak vzdát a smlouvou s císařem Ludvíkem IV. Bavorem, si v roce 1330 zajistil nástupnictví i v ženské linii. Třináctiletá Markéta byla zároveň provdána za Jana Jindřicha Lucemburského, o pět let mladšího.

Markéta se rozhodla vzdorovat

O pět let později zemřel Jindřich a smlouva pozbyla jaksi hodnoty – Ludvík totiž uzavřel další dohodu s Habsburky, kdy mělo být Tyrolsko a Korutansko rozděleno mezi něj a habsburské Markétiny bratrance. Nyní se však nevzdávala Markéta a s pomocí švagra Karla (pozdější Karel IV.), se jí podařilo udržet aspoň Tyrolsko. Korutany ovládli Habsburkové.

Markéta byla čím dál tím více nespokojená. V Tyrolsku vládli Lucemburkové, a to velmi přísně, navíc se jí její pubertální manžel omrzel. A tak když se jednoho dne roku 1341 vracel domů z lovu, našel brány hradu Tirol zamčené. Markéta ho zkrátka zapudila. Brzy bylo oznámeno, že manželství zůstalo nenaplněno.

Na Markétu byla uvalena klatba a navíc byla „nařčena z ošklivosti“

Markéta se hned roku 1342 provdala podruhé a papež na ni uvalil církevní klatbu. Vybrala si syna Ludvíka IV. Bavora (toho Ludvíka, o němž byla řeč výše), což nebyl projev zamilovanosti, ale mocenský tah proti Lucemburkům.

Evropa měla svůj skandál. Jan Jindřich byl vlastně obviněn z impotence, což si nechtěl nechat líbit a rozhořel se boj. Lucemburkové a zřejmě i papež šířili do světa pověsti o sexuálně nevázaném Markétině životě. Je možné, že ze stejné doby pochází přezdívka „Maultasch“, s níž Markéta vstoupila do dějin, a která se v českých pramenech objevila jako „Pyskatá“. A tak hlavně Lucemburkové tvrdili, jak je Markéta ošklivá, a že má ohromná ústa. Markéta se stala v pověstech ošklivkou lehkých mravů, zatímco Jan Jindřich byl rehabilitován, tak silná byla jejich propaganda.

Ovšem opravdu si Tyrolsko dokázala vybojovat

Ale konec dobrý – všechno dobré. Roku 1347 se Lucemburkové Tyrolska vzdali a v roce 1359 sňal papež klatbu. Bojovná tyrolská hraběnka zemřela 3. října 1369 a místem jejího posledního odpočinku je vídeňský kostel minoritů.

Roku 1923 se Markéta stává hrdinkou románu Ošklivá vévodkyně od Liona Feuchtwangera.

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….