Zazpíval jsem si, smál se Suchopárek. Tým po příslibu povede také na Euru

Postup vám jistě udělal radost. Co ale říkáte k výkonu vašich svěřenců?

Mužstvo úplně neukázalo, co v něm je. Nechtěli jsme hrát takhle zalezlí. Mrzelo mě hodně ztrát v prvním poločase, byli jsme i dost nerozhodní v brejkových situacích. Prakticky jsme netrefili bránu. Gól Belgičanů dost zdramatizoval vývoj zápasu. Se štěstím jsme se ale dokázali dostat z velkého tlaku soupeře. Pomohli nám střídající hráči, kteří přinesli energii, což nakonec rozhodlo.

Před odvetou jste nabádal k odvaze. Splnili hráči vaše přání?

Někteří ano. Když jdete do hlubokého bloku, soupeř vám většinou nic jiného nedovolí. Belgie nechávala vzadu jen tři až čtyři hráče. Vždy pak musíte zvolit takovou taktiku, která přinese úspěch. Chceme napadat výš, ale někdy kluci volí řešení, které není ideální. Máme spoustu rezerv, a proto někteří hráči nehrají v ligových klubech. Je mi to líto, protože to brzdí jejich vývoj. Musím však říct, že pokud jde o jejich práci nejen na tomto srazu, jsou to velmi kvalitní fotbalisté.

Jak zpětně hodnotíte celou kvalifikaci?

Předevčírem jsme hráli s kluky hru, při které jsme pantomimicky předváděli různé situace. Já jsem dostal papírek, na kterém byl závod horských kol. Říkal jsem, že mi to připomíná naši kvalifikaci. Začínali jsme dole v údolí a postupně jsme se šplhali nahoru. Po dvojzápase s Belgií jsme konečně protnuli cílovou pásku.

Úleva byla vidět na kapitánu Václavu Sejkovi. Souhlasíte?

Byl dojatý, a přitom je to takový „bejk“. To svědčí o tom, jakou je duší týmu. I když je někdy tvrdá palice, bez něj bychom to zvládli jen těžko. Umí strhnout ostatní a chci mu touto cestou poděkovat. Nakonec je to ale jeden z mnoha článků z týmu, který prošel kvalifikací. Všichni hráči tomu týmu něco dali.

Za stavu 0:1 byla k vidění sporná situace ve vašem vápně, která mohla skončit penaltou. Viděl jste ji?

Ne, a popravdě nevím, jestli na to chci koukat. Byla to situace během desetiminutového tlaku soupeře. Zvládli jsme to a střídání nám hodně pomohla. Začali jsme získávat více míčů a celkově jsme se zlepšili.

Po zápase byl z kabiny slyšet mohutný zpěv. Přidal jste se taky?

Ano, rád zpívám, a dokonce si i zatancuji. Ze mě to spadne až postupem času. Ačkoli to možná nevypadalo, nervozita byla velká. Na druhou stranu jsem byl relativně klidný i za stavu 0:1. Musel jsem uklidňovat také lavičku. Jak už jsem několikrát řekl, věřím týmu. Celkově to dobře zafungovalo i po emoční stránce.

Jak důležité bylo prostředí v Hradci Králové?

Fanouškům jsme už na ploše děkovali. Tady jsme našli domov. Stadion, podmínky i ubytování – všechno bylo skvělé. Hřiště bývají touhle dobou často ve špatném stavu, ale tady bylo velmi dobře připravené. Cítím tady pozitivní energii a jsem rád, že jsme mohli udělat radost nejen sobě, ale i divákům, kteří nám velmi pomohli.

Máte už s vedením FAČR domluvenou novou smlouvu?

Moje smlouva pokračuje. Byla nastavena tak, že v případě neúspěchu v kvalifikaci bych skončil. Postupem na šampionát se automaticky prodloužila. Erichu Brabcovi (technickému řediteli FAČR) jsem říkal, že bych chtěl pracovat minimálně do června. Přislíbil mi, že bude čas až do července.

Na šampionátu se můžete podívat do Trenčína či Košic. Co vás láká víc?

Na Slovensko mám hezké vzpomínky, ať už jako hráč, nebo z dětství, kdy jsem jezdil do Prešova. Mám tam spoustu kamarádů, ale na turnaj jedeme za fotbalem, takže speciální preference nemám.