Soudní dvůr EU posuzuje soulad české vyhlášky s evropským principem „volného pohybu zboží“

Je vyhláška českého Ministerstva zemědělství o informační povinnosti příjemce potravin v rozporu se Smlouvou o fungování EU garantující princip volného pohybu zboží a vzájemného uznávání mezi státy Evropské unie? Touto otázkou se ve čtvrtek zabýval Soudní dvůr Evropské unie.

Společnost Pragon namítá, že české úřady „zbytečně“ zatěžují provozovatele potravinářských podniků požadavkem na zasílání hlášení o pohybech zboží ze zemí Evropské unie do České republiky. Hlášení musejí zasílat 24 hodin před dodáním zboží, pod pokutou do 10 milionů korun. Podle firmy je „jednoznačně nadbytečné“ a není v souladu s principem volného pohybu zboží uvnitř jednotného trhu EU, zaneseného v základní Smlouvě o fungování Evropské unie.

Případ se dostal před Soudní dvůr Evropské unie poté, co byla žádost o zrušení vyhlášky Pragonu dvakrát zamítnuta Městským soudem v Praze. Nejvyšší správní soud pak dvakrát požadoval posouzení, zda není vyhláška v rozporu s právem EU, a nakonec se sám obrátil na Soudní dvůr EU.

^{Tabulka umístěná před soudní síní informující o sestavení soudního senátu a přizvaných zástupců Evropské komise, České republiky a společnosti Pragon. Soudní dvůr Evropské unie, Belgie, Lucemburk, 18. září 2025. (Milan Kajínek / Epoch Times)}

Včera na otázky šestičlenného senátu soudců v Lucemburku odpovídali zástupci Evropské komise, České republiky a firmy, která stížnost vznesla. Senát má odpovědět na takzvanou „předběžnou otázku“ Nejvyššího správního soudu (NSS), zda je česká vyhláška v souladu s právem unie. Řízení o předběžné otázce je ve zkratce komunikační kanál mezi Soudním dvorem EU a soudy členských států, nejedná se o soudní proces, ale o výklad práva.

NSS žádá, aby evropský soud odpověděl, jestli právo EU „brání takové vnitrostátní právní úpravě, která příjemci doplňků stravy z jiného členského státu plošně stanoví povinnost oznámit, nejpozději 24 hodin předem, jejich příchod na místo určení a uvést přitom [požadované] údaje…“.

Odpověď soudu neovlivní pouze podnikatele v České republice, ale stanoví precedens pro celou Evropskou unii.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky tvrdí, že právní úprava je s přednostním právem EU souladná. Vládní zmocněnec České republiky pro zastupování země před soudem včera vyhlášku obhajoval. Zmocněnci Evropské komise uvedli, že vyhláška v praxi nevede ke zvýšení bezpečnosti potravin. Společnost Pragon ji považuje za zbytečnou administrativní zátěž porušující princip volného pohybu zboží mezi zeměmi EU.

Pozor Aktualita: Léky na předpis kurýrem? Nepřijatelné, míní lékárny. Vítáme to jako možnost, zní z asociace pacientů

Pokud soudní dvůr shledá takovou formu administrativní zátěže jako souladnou s principy Smlouvy o fungování EU, mohou začít vyžadovat taková hlášení všechny země unie. Což podle Evropské komise zatím žádné země kromě České republiky nedělají.

Napadená vyhláška
Jedná se o vyhlášku Ministerstva zemědělství o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení. Hlášení se provádí výhradně on-line a musí obsahovat informace: kdo zboží odesílá, o jakou z vybraných kategorií zboží se jedná, kam a kdy v ČR zboží dorazí. (Screenshot formuláře poskytnutý spol. Pragon)

Argumentace během soudního slyšení

Pragon

Na dotaz generálního advokáta (který je součástí soudního senátu), zda firmě vadí pouze administrativní zatížení jejich odvětví obchodu s doplňky stravy, nebo vyhláška jako taková, právní zástupce společnosti odpověděl: „Vyhláška nám vadí arbitrárně. Odpovědnost má výrobce, kdyby se k ní nepřihlásil a nezabezpečoval ji, nemohl by požívat principu volného pohybu zboží.“

Podle Pragonu přesahuje celá věc zájmy jejich firmy a řeší základní principy fungování volného pohybu zboží v unii. Vyhláška podle firmy „ukládá nepřímé povinnosti dodavatelům z jiných členských států při dodávání na trh České republiky“ a zákonný limit pro reportování 24 hodin před příchodem zboží „nelze často ani dodržet bez toho, že by se omezil volný pohyb zboží, neboť přeprava ze sousedních členských států může být v obvyklé realitě trhu provedena v řádu pouhých hodin, tudíž odesílání zboží se musí odkládat“.

Naše žádost přesahuje zájmy firmy Pragon, vyhláška je v rozporu s volným pohybem zboží, týká se všech firem a pohybu zboží v zemích EU.
— Michal Kadlec, advokát, zástupce společnosti Pragon

Uložené vyplňování hlášení podle firmy „nepřípustně zasahuje do harmonogramu volného pohybu daného zboží smluvně dohodnutého mezi dodavatelem, přepravcem a odběratelem“, a proto „přímo narušuje volný pohyb zboží na jednotném trhu EU“.

Pozor Aktualita: Prvorepubliková továrna na perleťové knoflíky v Jindřichově Hradci znovu ožívá. Budou tu chráněné dílny

Pragon dále uvedl, že pokud by obdobné systematické a plošné informační povinnosti zavedly i další členské státy, „dojde k trvalému porušení garantovaného principu volného pohybu zboží a dojde na trhu
s potravinami (doplňky stravy) potenciálně k nevratnému rozpadu volného trhu EU“.

Evropská komise

^{Zástupci Evropské komise se radí před jednáním u Soudního dvoru Evropské unie, Belgie, Lucemburk, 18. září 2025. (Milan Kajínek / Epoch Times)}

Soudní senát následně vyzval k vyjádření postoje zmocněnce Evropské komise. Podle nich každá země Evropské unie provádí ve firmách, které potraviny vyrábějí nebo dodávají, kontroly a provádí analýzu rizik. Existuje dle nich řada systémů a příležitostí sdílet potřebné informace. Proto nepovažují českou vyhlášku a požadavek na zasílání hlášení za „nezbytně nutný“ a míní, že je v rozporu s principem volného pohybu zboží.

Zmocněnkyně Salyková sdělila, že informace, které česká inspekce po firmách požaduje, nezlepšuje bezpečnost potravin, ale pouze inspekci ulehčuje organizaci prováděných kontrol. „Jiné členské státy takové opatření nemají,“ dodala Salyková.

Česká vyhláška umožňuje organizaci kontrol, ale neumožňuje snižovat riziko nebo zvyšovat bezpečnost potravin.
— M. Salyková, zmocněnkyně Evropské komise

Během závěrečné řeči zmocněnkyně dodala, že „kdyby takto jednaly všechny členské státy, významně by to narušilo pohyb zboží v Evropské unii“.

Zmínila některé nástroje, které může česká inspekce využívat pro včasné zachytávání závadných potravin nebo analýzu rizik. Jde o síť AC Net, systémy RASFF, AAC nebo FFN.

Otázka dotčené vyhlášky je zároveň předmětem stížnosti zaslané Evropské komisi (pdf), na základě které vede Evropská komise řízení (INFR 2016/4222) proti České republice pro porušení práva EU. Zmocněnkyně uvedla, že komise nyní čeká na vyjádření soudního dvora.

Pozor Aktualita: Angie Mangombe dostala k narozeninám pár ran: Fanouškům ukázala tvář plnou modřin

Česká republika

^{Zmocněnci České republiky pro zastupování země u Soudního dvoru Evropské unie, Belgie, Lucemburk, 18. září 2025. (Milan Kajínek / Epoch Times)}

Zmocněnec České republiky J. Vláčil v úvodu své řeči před soudem uvedl, že „zdraví je jen jedno“, a proto musejí firmy „nést více diskomfortu“ a strpět zátěž požadovaných hlášení, která podle něho představují pouze „marginální administrativní zátěž“.

Potravinářská inspekce podle Vláčila vytipovala oblasti, které považuje za rizikové, jako například maso, brambory, jablka, mák setý nebo doplňky stravy. A požaduje hlášení pouze od firem, které ze zemí EU dovážejí tento typ zboží.

Hlášení nám umožňují provádět kontroly zboží hned poté, co dorazí do ČR, ještě před tím, než se rozšíří na trh.
— J. Vláčil, zmocněnec České republiky

Podle zmocněnce nemohou české orgány vědět, které zboží inspekce v členských státech zkontrolovaly a které ne. Argumentoval také případy, kdy dodávky masa obsahovaly bakterie salmonely, problémy s anaboliky v doplňcích stravy, přítomnost těžkých kovů nebo vysokých hladin minerálních látek.

To vše podle zmocněnce legitimizuje nutnost sledování pohybu zboží (prostřednictvím diskutovaných hlášení), která inspekci umožňují včasné plánování kontrol, které mohu být podle Vláčila díky hlášením prováděny ihned po příchodu zboží do ČR – ještě než se dostanou na trh.