Ruské hrozby nutí evropské země znovu zavádět vojenskou službu, říkají experti

Evropské země jako Německo či Chorvatsko obnovují vojenskou službu a experti varují, že kvůli rostoucí ruské hrozbě může brzy následovat i další část kontinentu.

Německo a Chorvatsko jsou nejnovějšími evropskými zeměmi, které obnovují určitou formu vojenské služby. Podle odborníků je pravděpodobné, že kvůli agresivnímu postoji Ruska přistoupí k podobnému kroku i další státy.

Německá vláda schválila 27. srpna plán na nový systém dobrovolné vojenské služby, jehož cílem je zvýšit počet vojáků a splnit cíle NATO.

Sedm členských států NATO má v současnosti povinnou vojenskou službu pro muže: Řecko, Norsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Chorvatsko, které ji obnovuje 17 let po jejím pozastavení.

Švédsko uplatňuje tzv. „celonárodní brannou povinnost“. Podobný systém mají i dvě nečlenské země NATO – Rakousko a Kypr. Na Kypru odráží tato praxe skutečnost, že byl v roce 1974 napaden a částečně okupován Tureckem.

Německý poradce pro obranu Torsten Schmidt řekl deníku Epoch Times, že je jen otázkou času, kdy Německo obnoví povinnou vojenskou službu. Podle něj by následovala Francie, Británie a několik dalších evropských států.

Podle Schmidta ruská hrozba nezmizela. Upozorňuje ale, že demografie evropským vládám nepřeje – průměrná porodnost v EU byla v roce 2023 jen 1,38 dítěte na ženu, ve Španělsku dokonce jen 1,12.

Na veletrhu obranného průmyslu DSEI v Londýně 10. září Schmidt uvedl: „Podíváte-li se na čísla, počet mužů ve věku 18 až 35 let – tedy v optimálním věku pro nábor – má v příštích 20 letech v mnoha evropských zemích klesnout, a to hlavně kvůli nízké porodnosti.“

„Čím menší je skupina lidí, z níž můžete vybírat, tím těžší je získat zájemce, protože mají tolik možností lépe placených a méně rizikových kariér,“ dodal.

Porodnost v zemích EU výrazně klesla – v Nizozemsku ze 3,12 v roce 1960 na 1,43 v roce 2023 a v Itálii ze 2,4 na 1,21.

S poklesem porodnosti však vzrostlo vnímané ohrožení ze strany Ruska a v menší míře i Číny.

Některé země obnovily brannou povinnost poté, co ji v minulosti zrušily. Lotyšsko ji zrušilo v roce 2007, ale v roce 2023 ji znovu zavedlo.

„Ruská hrozba visí ve vzduchu“

Odborník na obranu Tim Ripley, autor knihy Little Green Men: The Inside Story of Russia’s New Military Power (Malí zelení mužíčci: Skrytý příběh nové ruské vojenské moci), řekl Epoch Times, že za tento obrat může zvýšená útočnost Moskvy.

„Ruská hrozba visí nad všemi vojenskými otázkami v Evropě,“ uvedl Ripley.

V květnu 2024 – dva měsíce před prohrou ve všeobecných volbách – britský premiér Rishi Sunak navrhl obnovení vojenské služby. Tvrdil, že by to pomohlo sjednotit společnost v „čím dál nejistějším světě“ a mladým lidem dalo „pocit společného cíle“.

O návratu vojenské služby se nedávno debatovalo i v Itálii, Francii, Polsku a Portugalsku.

Ripley se však domnívá, že žádná evropská země nepočítá s návratem do éry počátku studené války, kdy byli povoláváni všichni osmnáctiletí a západoněmecká armáda Bundeswehr měla 800 tisíc vojáků.

Podle něj má Německo sice 85 milionů obyvatel, „tedy věkovou skupinu vhodnou k odvodu velmi početnou, ale ve skutečnosti neplánují povolat stovky tisíc lidí“.

Ripley dodává: „Klíčová otázka pro Němce zní, kolik lidí vlastně potřebují.“

Podle něj Berlín musí stanovit, „kolik vojáků“ skutečně potřebuje.

Návrh zákona, který ještě musí schválit Bundestag, by zavedl novou formu dobrovolné vojenské služby. Vláda kancléře Friedricha Merze však sdělila, že pokud se nepodaří splnit cíle náboru, může být povinná služba obnovena.

Evropské země ale nejsou samy – s problémy při náboru vojáků se v posledních letech potýkají i Kanada a Austrálie, a dokonce i Spojené státy vydaly varování.

Za posledních 60 let se časy výrazně změnily a v mnoha zemích je služba v armádě vnímána jako méně atraktivní volba.

Ripley podotýká, že v západní Evropě demografie směřuje k stárnutí populace. „Na trhu práce je silná konkurence. V mnoha západoevropských zemích není služba v armádě dobře placená a má spoustu negativních konotací. Vojenská kariéra není považována za prestižní.“

„V 50. a 60. letech byli povoláváni všichni, šlo o masovou mobilizaci celé generace. Každý osmnáctiletý byl povolán. Bylo to úplně jiné.“

Německá vláda oznámila, že se „dohodla na zavedení nového, atraktivního modelu vojenské služby vycházejícího ze švédského vzoru a založeného zpočátku na dobrovolné účasti“.

Podle Ripleyho je švédský model dobrovolné vojenské služby i v několika dalších skandinávských zemích tak populární, že „je tam více zájemců než míst. Používá se proto jako filtr pro ty, kteří chtějí vstoupit do pravidelné armády“.

Podle systému „celonárodní branné povinnosti“ jsou všichni Švédové, muži i ženy, „součástí celkové obrany a povinni sloužit v případě války nebo hrozby války“ od 16 let až do konce roku, v němž dosáhnou 70 let.

Vojenská služba je ale jen jednou z možností.

Lidé se mohou rozhodnout i pro civilní službu – například jako dobrovolní hasiči, pracovníci ve zdravotnictví nebo v mateřských školách – anebo pro činnosti, které musejí fungovat i v případě války.

Často jde o získání dovednosti, jako je vaření, stavební práce či řízení nákladního auta, které by byly v čase války užitečné.

„Ve Skandinávii je vojenská služba velmi prestižní,“ vysvětluje Ripley. „Otevírá dveře k prestižním kariérám a elitním sítím, kontaktu s vládou … proto je žádoucí mít ji v životopise.“

Podle něj však bude obtížné přesvědčit mladé lidi v jiných evropských zemích, že armáda „není jen pochodování a nesmyslné činnosti“, ale že jde o „zajímavou práci, kde získají dovednosti jako ovládání dronů či kybernetickou obranu, což se hodí pro budoucí kariéru“.

Schmidt zmínil: „Rusko se samozřejmě potýká se stejným problémem. V příštích letech bude mít potíže najít dostatek vojáků, aby nahradilo ztráty v konfliktu na Ukrajině, a to i přes povinnou vojenskou službu a dokonce nábor odsouzených vězňů.“

Podle Schmidta sice obnovení povinné služby nebude u mladých populární, ale politici mají na své straně demografii, protože starší lidé představují významnější část voličstva.

„Průzkumy ve Francii, Německu a jinde ukazují, že starší lidé jsou pro obnovení branné povinnosti, takže to ve skutečnosti přinese politické body,“ poznamenává Schmidt s dodatkem, že „se to může zdát nespravedlivé, protože starší voliči jsou už příliš staří na to, aby sami byli povoláni“.

Průzkum, který letos v březnu provedla agentura IPSOS pro deník Le Parisien, ukázal, že 86 procent Francouzů podporuje návrat vojenské služby, ale jen 56 procent je pro, aby byla povinná.

Ve stejném průzkumu podpořilo povinnou vojenskou službu 63 procent lidí starších 60 let, ale jen 41 procent lidí mladších 35 let.

Schmidt se domnívá, že vojenská služba nebude tak náročná, jak si mladí lidé myslí.

„Budoucnost válčení bude zahrnovat drony, satelity a autonomní vozidla s umělou inteligencí, takže mladí lidé v tom budou jako doma,“ míní.

„Bude to v podstatě podobná dovednost jako hraní videoher. Většina z nich nebude bojovat v zákopech. Budou používat dálkové ovladače v teplých počítačových sálech daleko od bojiště.“

–ete–

The post Ruské hrozby nutí evropské země znovu zavádět vojenskou službu, říkají experti appeared first on Epoch Times ČR.

✅ Více: ZDROJ ZDE