Meziválečné Československo patřilo mezi průmyslově značně vyspělé státy, není proto divu, že i žhavá novinka dvacátých let – rozhlas, zde brzy našel své místo. Vysílat se u nás začalo v květnu 1923 a byli jsme dokonce první zemí v Evropě s každodenním pravidelným vysíláním. Tehdy se také začal rychle rozrůstat trh s radiopřijímači i radiosoučástkami, a jednou z pionýrských firem v této oblasti se mohl pochlubit i Olomouc.

Začalo to v Hodolanech roku 1904 založením továrny na výrobu galvanických článků. Tu později koupil vynálezce elektronky von Lieben (údajně na své „elektronové lampě“ v Olomouci i pracoval) a v „Akciové společnosti pro výrobu telefonů a telegrafů“ vyráběl zvonky, telefony, vypínače atd.
Výroba pokračovala během první světové války i po vzniku Československa, kdy došlo k postupnému přechodu firmy pod československý kapitál. Od roku 1919 nesla firma název Telektra, s adresou Olomouc II, Smetanova 74. V roce 1924 udává olomoucký sborník počet zaměstnanců 220, a zmiňuje mimo jiné její úspěšný export přístrojů do řady států, včetně Jižní Ameriky. Tehdy začíná i výroba nového sortimentu – rozhlasových přijímačů a Telektra patří mezi jedny z prvních firem, které v tomto roce získaly státní koncesi na výrobu radiopřijímačů. Zároveň dochází i ke kapitálovému propojení s jinou významnou československou firmou slaboproudého oboru, Telegrafií Pardubice (pozdější Tesla Pardubice).

Spojením obou firem vznikl poměrně významný hráč v oblasti radiotelegrafie, který dodával své výrobky jak pro civilní použití, tak také pro československou armádu. Výroba byla řízena z Pardubic, běžela však v obou firmách poměrně nezávisle, přestože například radiopřijímače obou firem byly stejné. Telegrafia přitom používala před typovým číslem písmeno T. Telektra mohla stále používat své jméno i logo, v typovém označení pak figurovalo písmeno R. Viz například přijímač Telektra Trion R-13 z roku 1928/29 (identický s přístrojem Telegrafia – R-13). Byl určen k napájení bateriemi (akumulátor 4 V pro žhavení lamp a anodová baterie 90 V) a k provozu vyžadoval externí reproduktor. První rádia s vestavěným reproduktorem se totiž začala objevovat až asi od roku 1930. Logo Telektry vidíte na fotografii štítku rádia Trion.
Telektra vyrobila relativně dost přijímačů v různých typových řadách, samozřejmě i mnoho součástek a dalších elektrotechnických výrobků. V dobové odborné literatuře lze najít řadu jejich prospektů (zdaleka ne všech). Tato situace trvala do roku 1933, kdy Telektra po ekonomických problémech zanikla úplným převzetím Telegrafií.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy