V tomto týdnu zažilo Španělsko jedny z nejtragičtějších povodní v novodobé historii. Bilance obětí přesáhla 200 a ještě není konečná, neboť je stále hlášeno velké množství pohřešovaných. Materiální škody jsou také obrovské. Nejhůř postižena byla provincie Valencie na jihovýchodě země, prudké deště ale zasáhly i další regiony především v jihovýchodní polovině Španělska. Z hlediska počtu obětí půjde zřejmě o nejhorší evropské povodně za více než 50 let. Tak tragické byly naposledy povodně v roce 1967, kdy koncem listopadu intenzivní přívalové deště zasáhly metropolitní oblast Lisabonu. Tehdy si velká voda vyžádala více než 500 životů.
Srážkové úhrny na začátku týdne v regionu Valencie na několika místech výjimečně přesáhly 500 milimetrů, přičemž velká část často spadla v poměrně krátké době. Za zmínku stojí především dvě stanice. Chiva západně od města Valencie, kde za 1 hodinu napršelo 160 mm, za 4 hodiny 343 a za 8 hodin dokonce 491 mm. A ještě vyšší úhrny pak hlásí stanice Turis jihozápadně od Valencie – za jednu hodinu tam napršelo 179 mm – což je nový hodinový španělský rekord! Za 10 minut to bylo 42 mm a za celý den dokonce 618 mm (ačkoliv část dat kvůli výpadku ještě chybí a celkový úhrn tak může být ještě vyšší, zřejmě kolem 700 mm). Průměrný roční úhrn byl na této stanici dosažen během pouhých 3 hodin a 20 minut! Výsledkem takto intenzivních srážek byly katastrofální povodně s velmi rychlým nástupem v zasažené oblasti.
Průběh 10minutových srážkových úhrnů ze stanice Turis z 29. října (na svislé ose jsou jednotlivé hodiny – nejvydatnější déšť přišel až k večeru), část odpoledních dat kvůli výpadku stanice chybí, zdroj: aemet.es
Srážky zasáhly především hory a podhůří. Směrem k pobřeží intenzita srážek výrazně klesala. Na samotném pobřeží u města Valencie pršelo jen málo, úhrny byly často jen do 10 mm. Přitom právě tuhle oblast potom spláchla povodňová vlna nejvíce.
Denní srážky v provincii Valencia – 29. října 2024 – zatímco na pobřeží spadlo do 10 mm, v horách nad to bylo i přes 300 mm, zdroj: aemet.es
Z hlediska meteorologického šlo o vliv především ve vyšších hladinách dobře vyjádřené tlakové níže. Vznikla odštěpením z polární oblasti nízkého tlaku vzduchu během minulého týdne, kdy došlo k výraznému meandrování tryskového proudění. Níže byla v oblasti západního Středomoří a Pyrenejského poloostrova do jisté míry blokována okolními mohutnými tlakovými výšemi (jedna z nich přinášela teplé počasí babího léta i do Česka), což znemožňovalo její významnější přesun z tohoto regionu. Od východu pak do tlakové níže proudil teplý a vlhký vzduch ze Středomoří, který „živil“ tvorbu mohutné kupovité oblačnosti. Tomu napomáhal i studený vzduch ve výšce (tzv. kapka studeného vzduchu), který souvisel s už zmíněnou výškovou níží, čímž vznikal výrazný rozdíl teploty vzduchu ve vertikálním směru, a tedy instabilní teplotní zvrstvení. Taková situace pak podporuje intenzivní výstupné pohyby vzduchu vedoucí i ke značnému vertikálnímu rozsahu bouřkových oblaků. Zajímavé je, že k vysoké vlhkosti vzduchové hmoty v níži přispěl i tok vodní páry z poměrně vzdálené oblasti Kapverdských ostrovů, který přes severozápadní Afriku směřoval do západního Středomoří (viz video níže). K extrémně vysokým lokálním srážkovým úhrnům ale napomohl i fakt, že se bouřky po řadu hodin obnovovaly v blízkosti Valencie a opakovaně zasahovaly víceméně stejný region. A konečně, zvýšení úhrnů částečně napomohl i efekt návětrného zesílení srážek v kopcovité oblasti v této části Španělska.
Video below is insane! So how did this happen? A trapped, cut-off storm stuck due to blocking on all sides. And a very long plume of tropical moisture from the Cape Verde Islands, enhanced by the Med and terrain, dumping up to 19” in just hours near #Valencia Spain! https://t.co/9koxK0iY1bpic.twitter.com/qriOGoPbSh
Extremita srážek vedla k mimořádně rychlé povodňové odezvě, kdy jindy suchá koryta byla i během pár desítek sekund zaplněna vodou a vším, co voda během své cesty sebrala. Slovo „bleskový“ v souvislosti s rychlostí nástupu velké vody tak plně vystihuje charakter těchto povodní. Oblast navíc sužovalo dlouhodobé sucho a vyprahlá krajina snižuje míru zasakování vody při přívalových srážkách vysoké intenzity. Velká část Středomoří sice v září a v říjnu zažívala vydatné srážky, ale právě pro tyto části Španělska to neplatilo a bylo zde sucho.
Odchylka srážek od 1. října do 21. října 2024 od dlouhodobého průměru – zatímco většina Středomoří hlásila nadprůměrné srážky, oblast východního pobřeží Španělska měla sucho a podprůměrné srážky. Podobně tomu bylo i v září, které bylo ve Středomoří často deštivé, ale pro některé části Španělska to opět neplatilo
Tragičnost povodní vyvolává otázky, zda nemohlo být obyvatelstvo varováno dříve a lépe. Z hlediska numerických modelů byla ale situace předpověděna relativně dobře. Riziko přívalových srážek bylo také v předpovědi tamního meteorologického ústavu zmiňováno už od poloviny minulého týdne. Úvodní varování z pondělí 28. října sice nedosahovalo nejvyššího stupně, ale v úterý ráno 29. října cca 8 hodin před příchodem největší povodňové vlny bylo zpřísněno na extrémní (tedy nejvyšší stupeň nebezpečí) pro oblast Valencie a následně se rozšířilo pro většinu provincie. Regionální modely tehdy počítaly s úhrny ojediněle přes 400 milimetrů. To, že realita byla ještě horší, není u srážek přívalového typu při takovéto povětrnostní situace úplně ojedinělé. Nicméně určit, kde přesně spadne nejvíc vody a kolik to bude, je mimořádně obtížné. A logicky je pak hydrologická odezva ještě hůře odhadnutelná.
Předpověď lokálního modelu AROME pro jihovýchodní Španělsko počítala v kritickém období z 29. na 30. 10. srážkové úhrny i přes 400 mm, zdroj: x.com
Problém ale nastal v reakci tamních úřadů. V osudný den místní vláda ve 13:00 udělala mimořádnou konferenci, kde vrcholní představitelé vlády oznámili, že by se situace měla zlepšovat a srážky budou slábnout v nadcházející hodinách (eldiario.es). Přitom o pár hodin později výrazně zesílily a přišly katastrofální povodňové vlny. Ještě v 19:00, kdy rozvodněné řeky trhaly mosty a bořily domy, lidem ani nebyly rozeslány krizové zprávy na telefony. Stalo se tak až o hodinu později ve 20:00.
Situaci také uškodil fakt, že na samotném pobřeží příliš nepršelo. V oblastech, kde bylo nejvíce obětí, často spadlo jen do 20 mm za celý den. Extrémně vydatné srážky byly totiž v horách nad danou oblastí. Lidé pak mohli podcenit celou situaci.
Jako nevhodné se také aktuálně jeví projektování výstavby v daném regionu. Zatímco samotné město Valencie se po povodních v roce 1987, které měly 81 obětí, dočkalo úprav toku Turia, tak jižně od města k žádným významným úpravám nedošlo a v posledních desetiletích zde vzniklo velké množství nové zástavby. Povodňová vlna se potom hůře dostávala do místní laguny a moře. Místo toho se trychtýřovým efektem šířila bohatou zástavbou v regionu. Na problémy přitom několik let upozorňovala místní sdružení a většina plánů na zlepšení se doposud nerealizovala (libertaddigital.com).
Extrémní dopad povodní vyvolává samozřejmě i otázky, jak moc k této situaci přispěla změna klimatu. Zatím je na přesnější vyhodnocení brzy, nicméně teplejší vzduch a nadprůměrně teplá voda ve Středozemním moři, za které změna klimatu do značné míry může, zvýšily pravděpodobnost výskytu extrémních srážek v této části Španělska.
Znalci dnes u Krajského soudu v Ústí nad Labem uvedli, že muž obžalovaný ze zapálení národního parku České Švýcarsko trpí poruchou osobnosti, nikoliv však schizofrenií. Bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka u soudu řekl, že v psychiatrické léčebně, kde se přiznal k zapálení parku, lhal a byl pod vlivem toxické psychózy. Největší požár v České republice vypukl nedaleko Hřenska v létě 2022, obžalovanému za to hrozí 15 let vězení. Lobotka se opakovaně přiznal k zapálení menších požárů na Děčínsku na jaře 2023.
Obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, se odvolají k ministru životního prostředí proti povolení průzkumu dotčeného území. Jde o lokality v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku a Horce na Třebíčsku. ČTK to řekl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti.
Letošní rok plný klimatických výkyvů komplikoval podle zelinářské unie pěstování dýní. Výskyt virových chorob některé dýně zdeformoval, což může podle unie mírně zvýšit dovoz ze zahraničí v porovnání s loňskem. ČTK to řekla Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy. V posledních letech profesionální pěstitelé pěstují dýně průměrně na 500 až 700 hektarech, letos podle odhadu unie plocha vzroste o 23 hektarů na 650. Česko je v produkci dýní soběstačné zhruba z poloviny.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
