Poslední slova před smrtí německého polního maršála Waltera Modela

„Udělali jsme všechno, abychom ospravedlnili naše činy ve světle historie? Co tedy zbývá pro poraženého velitele?“ Tato slova pronesl německý polní maršál Walter Model před příslušníky svého štábu 21. dubna 1945 krátce před tím, než výstřelem do hlavy dobrovolně ukončí svůj život.

Foto: Walter Model (uprostřed) na východní forntě | Bundesarchiv, Bild 183-2005-1017-519 / Lucke, Fritz / CC-BY-SA 3.0

Pozdější „Hitlerův hasič“, celým jménem Otto Moritz Walter Model, se narodil učiteli hudby v braniborském Genthinu 28. ledna 1891. Po maturitě roku 1909, i přes slabou tělesnou kondici (na škole byl dokonce osvobozen od tělocviku), dobrovolně vstoupil do německé Císařské armády, a to zřejmě díky svému strýci. Následovalo studium na vojenské akademii v Nise. Model patřil mezi průměrné, spíše horší kadety a jednoznačně zaostával po fyzické stránce. Jenže pak na sobě začal tvrdě pracovat, jeho studijní výsledky se rapidně zlepšily a svou fyzickou kondicí brzy strčil do kapsy většinu svých spolužáků.

Na začátku 1. světové války byl již Walter Model zkušeným vojákem. Osvědčil se jako velitel pěší roty a záhy byl dekorován oběma třídami Železného kříže. V roce 1916 s vynikajícím prospěchem dokončil kurz pro důstojníky generálního štábu. Následovalo krátké období, kdy sloužil jako pobočník velitele 10. pěší brigády, ale poté již opět velel přímo na frontě. V roce 1917 byl těžce raněn. Po svém zotavení ze zranění se do zákopů již nevrátil, působil opět ve štábech, včetně generálního. Konec Velké války ho zastihl v roli zpravodajského důstojníka.

V meziválečném období Model sloužil v Reichswehru, kde stabilně postupoval po služebním žebříčku. Roku 1934 se stal plukovníkem. V té době měl za sebou již i stáž v Sovětském svazu a byl znám jako velký nadšenec modernizace armády. V roce 1938 navštívil občanskou válkou zmítané Španělsko, kde bylo jeho úkolem studium taktiky a výzbroje obou válčících stran. Po návratu z Pyrenejského poloostrova byla jeho dalším velkým „zájmem“ problematika československého opevnění v rámci hrozícího konfliktu mezi Německem a Československem.

Na počátku 2. světové války byl náčelníkem štábu IV. sboru určeného k útoku na Polsko. V době tažení na Západ v květnu 1940 byl pak náčelníkem štábu 16. armády. Modelovým dalším významným úkolem bylo od 22. června 1941 vést 3. tankovou divizi během operace Barbarossa, což byl krycí název pro útok na Sovětský svaz. V té době rychle postoupil do velení LVI. tankového sboru. V říjnu 1941 následovalo povýšení na generála a v lednu 1942 se dostal do čela 9. armády. V této funkci si rychle získal uznání jako mistr pružné obrany. Tato schopnost byla Modelovi mnohokrát ku prospěchu, protože v říjnu 1943 mu bylo svěřeno velení nad celou skupinou armád Sever, kterou měl vést při jejím ústupu na linii Panther.

1. března 1944 se Model dočkal dalšího povýšení, a to na polního maršála. 30. března 1944 nahradil polního maršála Ericha von Mansteina coby dosavadního velitele skupiny armád Jih a úspěšně zpomaloval postup Rudé armády ke karpatským horským průchodům do Maďarska. V červnu 1944 byl Model převelen jako velitel Sověty drcené skupiny armád Střed, kde opět dosáhl značného úspěchu při zadržování nepřátelského postupu v Bělorusku a před Varšavou (operace Bagration). Ale ani Model nedokázal zázraky a jeho armádní skupina Střed byla po čase fakticky rozprášena. Adolf Hitler následně Modela 18. srpna 1944 převelel na západní frontu, aby se stal po polním maršálovi von Klugem vrchním velitelem německých vojsk na Západě.

5. září je byl Walter Model jmenován velitelem skupiny armád B, která se záhy střetla s jednotkami spojeneckého výsadku u nizozemského Arnhemu. V této bitvě Němci dosáhli svého posledního většího vítězství. V zimě 1944/1945 pak ještě Model pomáhal s plánováním a realizací německé ofenzívy v Ardenách. Na jaře 1945 však musela Modelova skupina armád ustoupit k řece Ruhr, kde byla následně obklíčena Američany. 15. dubna 1945 polní maršál Walter Model rozpustil své velitelství a o šest dní později se u Duisburgu zastřelil. Bylo mu 56 let.

Zdroj: britannica

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy