Počet pacientů s nemocemi způsobenými klíšťaty letos raketově roste

Léto je spojeno s aktivitami dětí i dospělých v přírodě. V lesích a lukách, poslední dobou ale stále častěji v okolí obydlí či parcích číhá malý zákeřný protivník – klíště. O infekčních letních chorobách, speciálně o nemocech, jejichž zdrojem je infikované klíště, jsme si povídali s přednostou Kliniky infekčních chorob FN Brno a LF MU prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.

Je klíšťová encefalitida a lymská borellióza život ohrožující onemocnění?

Naše klinika má přes léto tradičně vyšší procento pacientů, u nichž se vyskytuje klíšťová encefalitida s velmi komplikovaným průběhem. Tito lidé musí být často léčeni na jednotce intenzivní péče. Mohou vznikat obrny, typická je obrna pažního pletence, která je signifikantní pro klíšťovou encefalitidu, naopak pro borreliózu je typická obrna lícního nervu. Mohou se projevovat ale i poruchy vědomí, zmatenost, delirium, či somnolence, sopor nebo kóma. Jejich stav je závažný, v některých případech dochází k nutnosti umělé plicní ventilace. Podle informací Lékařů z Dětské nemocnice na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno a LF MU bylo do konce června 2025 už hospitalizovali pět dětí se zápalem mozkových blan způsobených virem klíšťové meningoencefalitidy. To číslo je ve srovnání s loňskem poměrně vysoké, za celý rok 2024 jich bylo sedm.

Člověk není v přírodě sám, jsou tu s námi zvířata. I těch se infekce týká? Mohou se stát přenašeči?

Jak klíšťová encefalitida, tak borrelióza jsou zoonózy, tedy jejich rezervoárem jsou zvířata a to jak menší – myši, zajíci atd., tak větší zvířata – srnci, jeleni. Na člověka se infekční virus dostane právě díky přisátí klíštěte.

Co domácí mazlíčci, hlavně pejskové a kočky?

Ano, patří sem i domácí zvířátka. I ta lze však individuálně chránit, prostředků nabízí současná veterina poměrně dost a v různých formách.

Hraje při nákaze člověka klíštětem roli jeho odolnost?

Je obtížně předvídatelné, jaký bude mít průběh virové onemocnění a roli v tom nehraje ani tak odolnost pacienta, ale spíše a rozhodně stav imunity navozený očkováním. Díky vakcinaci nemá člověk buď žádné, nebo jen mírnější příznaky, na rozdíl od člověka, který nebyl očkován. U něho se mohou projevit horečnaté stavy, může se mu zhoršovat stav vědomí a jeho klinický stav bývá celkově neuspokojivý.

U jaké choroby přenášené klíšťaty dochází k horšímu průběhu?

Obecně lze říci, že se lidé více bojí lymské borreliózy, ale ve skutečnosti platí, že klinický průběh je těžší u klíšťové encefalitidy, může mít dokonce i smrtelný průběh. U borreliózy jde spíše o zdlouhavý, vleklý stav, který se někdy může vyznačovat obrnami či záněty kloubů, ale ve své podstatě je méně závažný.

Jak člověk pozná, že má či může mít klíšťovou encefalitidu?

Klíšťovou encefalitidu člověk většinou nepřehlédne. Projevuje se určitou dvoufázovostí. V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. To trvá řádově několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které je typicky 1-2 týdny, ale může být i delší. Pak se u někoho může ale vyvinout druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, kdy jsou známky dráždění mozkových blan nebo známky encefalitidy (velmi typický je třes) a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je, když je postižená prodloužená mícha, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je riziko i úmrtí.

Jaká je proočkovanost v ČR ve srovnání s okolními zeměmi?

My jako Česká republika bychom se měli srovnávat v tomto případě nejvíce s Rakouskem, protože tato území patří mezi hyperendemická pro klíšťovou encefalitidu. A zatímco v Rakousku je proočkovanost kolem osmdesáti procent a ročně mají těch těžších případů kolem dvaceti, u nás je situace stále diametrálně odlišná. Proočkovanost je cca třicet procent, záleží samozřejmě dle krajů a pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně.

Je rozhodující délka klíštěte na lidském těle, kdy není a kdy už může být pro člověka nebezpečné?

To jsou dvě věci. U klíšťovky je virus ve slinných žlázách a v podstatě od okamžiku přisátí klíštěte na lidské tělo se virus může přenést. U borreliózy je bakterie přítomná v trávicím traktu a po začátku sání se teprve postupně dostává do krevního oběhu a pak se dostane do slinných žláz. Takže tady je doba infikování virem přibližně 24 hodin. Proto se má vždy člověk prohlédnout, aby případně zabránil možné borrelióze se rozvinout.

Foto: archiv

Článek Počet pacientů s nemocemi způsobenými klíšťaty letos raketově roste se nejdříve objevil na Novinykraje.cz.

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….