V posledním příspěvku zde na Ekolistu jeden z nás (MK) navrhl využít nově přijatý (evropský) Zákon o obnově přírody k velkorysé obnově původně dominantního (bereme-li za referenční rámec Eemský interglaciál) středoevropského biomu, tedy temperátní savany. Když mezi cílové lokality uvedl „opuštěné těžebny, výsypky, brownfields“, myslel i na ty největší, které v ČR máme – včetně Mosteckého hnědouhelného revíru. Momentálně tam aktivně pracujeme (v rámci projektu „Přírodě blízká renaturace post-těžebních krajin Ústeckého kraje“), což volá o rozvinutí savanových argumentů v postindustriálním kontextu.

Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů – zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedla platforma v tiskové zprávě. Obrátí se na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.