Jeden z nejpopulárnějších vodáckých úseků v Česku, dolní tok Sázavy, se potýká s naprostým právním chaosem. Oficiální dokumenty z řízení před Krajským úřadem Středočeského kraje odhalily, že dva klíčové jezy na řece fungují v právním vakuu. Pro úřady buď neexistují, nebo na nich stavební práce probíhají bez platných povolení. Výsledkem je nejen nelegální vzdouvání vody a ohrožení plavby, ale i skandální praxe, kdy je voda z koryta odváděna na stovky metrů daleko, aby následně „jalově“ přetekla zpět bez jakéhokoli energetického užitku

Přesně před patnácti lety se na Šumavě rozhořel boj dvou záchran. Jedna měla zachránit les před kůrovcem jeho vytěžením, ta druhá zase netěžením. Tento souboj nakonec vyhrál les – les Na Ztraceném, nazývaný také Ptačí potok nedaleko Modravy.

Větrné elektrárny mají ve srovnání s fosilními palivy nebo automobilovou dopravou výrazně menší dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Současné vědecké poznatky nepotvrzují, že by při dodržování platných hygienických limitů představoval hluk, infrazvuk a další aspekty provozu větrných elektráren významné zdravotní riziko pro obyvatele žijící v jejich okolí, zaznělo na nedávném online brífinku Klimatické koalice a Hnutí DUHA.

Dopady sucha na zemědělství budou v Česku lokálně velmi odlišné, někde mají pěstitelé poničenou téměř celou úrodu, jinde nejsou díky dešťům škody tak významné. ČTK to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Situace je podle něj vážná zejména u krmiv, protože travní hmoty, využívané jako krmivo pro hospodářská zvířata, je kvůli suchu nyní málo. Asociace proto požádala ministerstvo zemědělství o přechodné snížení minimálního povinného průměrného zatížení ploch zvířaty, počítaného jako množství dobytčích jednotek na hektar.