CZE: Veřejný deficit

ČSÚ vydal ve středu data veřejného deficitu a dluhu za první letošní čtvrtletí. Sezónně očištěný podíl deficitu k HDP dosáhl 2,3 % (neočištěný 3,5 %). To je zhruba v souladu s naší prognózou pro letošní rok, která čeká 2,4 %.

Každé dva týdny peklo? Nový vzorec ruských útoků na Kyjev děsí experty

Rusko zjevně mění způsob, jakým útočí na Kyjev. Masivní kombinované údery z 2. června, 15. června a z noci na 2. července naznačují nový rytmus: přibližně jednou za dva týdny. Právě tolik času zřejmě potřebuje k přípravě další velké vlny útoku. Rusko sází na pravidelnost a vyčerpání obrany Noční útok z 2. července znovu ukázal, že hlavním cílem zůstává Kyjev. Nešlo o izolovaný incident, ale o součást opakujícího se vzorce. Když…

Chorvatům sebral prodloužení dotek s vlasy, zasáhl čip

Z obrovské euforie se propadli do deprese. Věděli, že na další reakci už zřejmě nebudou mít čas ani sílu a že pojedou domů. Fotbalisté Chorvatska vyrovnali ve 13. minutě nastavení strhujícího zápasu prvního kola vyřazovací fáze MS proti Portugalcům na 2:2. Jenže nadšení jim vydrželo jen pár desítek vteřin, než zasáhl VAR a čip v míči. Dosažený gól kvůli ofsajdu neplatil. Chorvatsko prohrálo 1:2, zápas do lrodlouženi nedostalo a je vyřazeno.

Bahno jako ledovec: Vědci objevili nový mechanismus růstu bahenních proudů

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části. Tento proces byl dosud u bahenních sopek přehlížen.

Čeští odborníci se zapojí do evropského projektu klimaticky odolného lesnictví

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) spolu se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) a předními českými institucemi působícími v oblasti lesnického výzkumu byly zařazeni do projektu IN-SYLVA Europe do Cestovní mapy ESFRI 2026. Tento krok řadí Českou republiku mezi klíčové partnery budoucí evropské výzkumné infrastruktury zaměřené na klimaticky odolné lesy.