Na co čekat? Moravce nadšeně vítali zpět mezi biatlonisty, sám ale doufal ve snazší cestu

Když se v roce 2021 v Novém Městě na Moravě dojemně loučil s kariérou, plánoval trávit víc času s manželkou a jejich dvěma dětmi a rozjet své projekty mimo biatlon. Oboje se mu dařilo, jen stále odolával oťukávání od biatlonových šéfů, zda by nechtěl své bohaté zkušenosti zužitkovat v trenérské roli.

A oťukávání zesilovalo v momentě, kdy se českému týmu nevedlo podle představ, jako v minulé sezoně. Až čtyřicetiletý Moravec na jaře sportovnímu řediteli svazu a svému dlouholetému trenérovi Ondřeji Rybářovi konečně kývnul.

„Hlavním důvodem bylo načasování,“ vypráví Moravec. „Jednak minulá sezona nebyla podle představ a já si říkal, že jestli se k tomu někdy vracet, tak na co čekat? Pokud má člověk benefit, že byl závodníkem a ví, jak se ti sportovci cítí, tak čím víc by to oddaloval, akorát by o ten benefit přicházel,“ vysvětloval své pohnutky biatlonista z Letohradu.

K tomu ale potřeboval i požehnání doma, že po třech letech opět bude trávit většinu zimy na cestách. „Ta debata byla relativně rozsáhlá,“ připouští Moravec. „S manželkou jsme spolu dvacet let, od doby, kdy jsem začal jezdit nějaké velké závody, takže moc dobře, ví, co to obnáší,“ říká.

Partnerka Veronika s ním tak prožila památnou olympiádu v Soči i šest světových medailí v čele se zlatem ze smíšené štafety v Kontiolahti 2015. Takže tušila, že jednou to jejího manžela zpátky k biatlonu potáhne.

„Myslím, že s tím trochu počítala, občas jsem od ní i slyšel, že by ta moje pomoc možná byla dobrá, tak jsem si říkal: to je dobrá známka, že se s tím dokáže srovnat,“ usmívá se. Přesto se mu od osmileté dcery Rozálie a šestiletého syna Ondřeje neodjíždí snadno.

„Není to jednoduchý, když jsou děti ještě relativně malé. Na druhou stranu, buď nejsem doma vůbec, nebo pak na sto procent. Je to takový kompromis,“ vypráví.

S týmem je při trénincích a závodech převážně na trati, ale tím jeho povinnosti nekončí. „Dokonce bych řekl, že trenér to má časově náročnější, jsou dny, kdy se od rána do večera nezastavím. Jako sportovec jsem si mohl třeba říct, že se půjdu od jedné do čtyř natáhnout, to jako trenér nemůžu ani náhodou,“ přiznává.

„Až jsem si párkrát říkal: zlaté být sportovec, kdy to máte nádherně nalajnované. V roli trenéra je tam daleko víc improvizace, musíte reagovat na vzniklou situaci,“ vypráví Moravec, jenž u mužské reprezentace tvoří trenérský tandem s Michaelem Málkem. Ten jako jediný z trenérů ustál posezónní průvan v realizačních týmech.

Moravec nyní u tratí opět potkává staré známé tváře, ať už dál v roli závodníků, nebo rovněž v trenérské roli. „Teď na kempu ve Vuokatti byl americký tým a stál jsem tam s jedním jejich servismanem u trati. Tak říkal, jak hrozně rád mě vidí a že mi vždycky fandil, to bylo příjemné,“ zahřálo Moravce.

Ostatně ani český tým neprošel od konce jeho kariéry velkou proměnou, už tehdy se do áčka protlačili nadějní junioři, kteří posbírali řadu medailí v mládežnických kategoriích. A s nimi zkušený Michal Krčmář, olympijský medailista z Pchjongčchangu. S Moravcem ho pojí dlouholeté přátelství, na závodech i soustředěních spolu bydleli…

Teď je Moravec jeho nadřízeným. „Tak to neberu, ale to, že jsme velmi dobří kamarádi, někdy musíme dát stranou a přistoupit k tomu profesionálně. Na druhou stranu nám to pomáhá otevřít věci a bavit se o nich do hloubky tím, že k sobě máme důvěru,“ cení si.

Tu má jako respektovaná biatlonová osobnost i u nastupující generace, ale ne vždy jde předávání zkušeností tak hladce, jak by si Moravec představoval. „Myslel jsem, že to bude relativně snadná cesta a když budu chtít někomu poradit, tak to budou brát. Ale úplně to tak není,“ trochu ho mrzí.

„Pak kluky brzdí, když nechtějí akceptovat radu, nebo si myslí, že ta je jejich cesta je správná, ale bohužel není,“ říká na adresu mladíků. Sám však nebyl jiný. „Přesně tím jsem si procházel, že jsem myslel, že vše dělám správně. A než jsem na to přišel, také to trvalo řadu let,“ vybavuje si ze svých aktivních dob.

Dokáže jako trenér zakřičet? Láká ho po Vasově běhu další lyžařský maraton? A jak si s běžkami rozumí jeho děti? O tom všem mluvil Moravec v podcastu Mixzóna.