Musíme si promluvit o Dragon Age: The Veilguard

Electronic Arts se povedl mistrovský kousek. Pro distribuci recenzních klíčů na Dragon Age: The Veilguard použilo vydavatelství přísnější kritéria, kdo klíč dostane. Někdo prošel, někdo ne, ale ve chvíli, kdy komunikace s EA (která byla vždy vysoce profesionální) začala mírně váznout ohledně toho, zda dostaneme klíč v první vlně, anebo až v druhé, jsem pochopil, že tentokrát visí velký otazník nad tím, zda klíč dostaneme včas.

Což je prostě realita a riziko povolání. Ano, jsme zvyklí, že jako přední český web o hrách, který je jako jediný z českých webů na Metacriticu (což má pořád velkou váhu) a zároveň člen poroty The Game Awards, máme většinou zajištěné klíče v první vlně na jistotu. A nebudu vám lhát, když se začíná zdát, že bychom je mít neměli, žhavím mail, argumentuji, vysvětluji a ano, bývám i naštvaný. Prostě chcete mít co nejvíc času na recenzi a zároveň poskytnout čtenářům hodnocení ještě předtím, než hra vyjde.

Zároveň je ale třeba k celé téhle zákulisní hře přistupovat jako k něčemu, kde nemáte žádnou záruku a vydavatel vůči vám nemá žádnou povinnost. Kdyby měl, rovnou by to implikovalo, že ji pak snad v tom výměnném obchodu vy máte také… a to jsem za ty roky práce v herních médiích jedinkrát nezažil. Symbiotický vztah médií s vydavateli prostě takhle funguje. Oni vám nekecají do toho, co máte psát, a vy jim můžete maximálně tak argumentovat, proč zrovna vaše médium by mělo klíč na hru přednostně dostat. U některých (!) influencerů je tenhle vztah odlišný, ale to už se bavíme o placené, někdy deklarované (a někdy ne) propagaci.

zdroj: BioWare

Když se kalendář přehoupl přes termín, kdy jsme přednostní kód měli obdržet, tušil jsem, že se tentokrát v EA zkrátka zřejmě rozhodli, že budou aplikovat přísnější metriky, kterých může být nepočítaně. Anebo prostě jen došlo k zaseknutí úředního šimla.

Chvíli jsem řešil, zda za zdržení nemohou moje články „Ani čtyřminutový boj s drakem mě nepřesvědčil, že s Dragon Age: The Veilguard není něco špatně“ a „První ukázka z hraní nového Dragon Age fanoušky série asi příliš nepotěší“, které by pro vydavatele mohly být signálem, že bychom hru mohli strhat pro čtenost plynoucí z kontroverze.

Na to samozřejmě jde říct jen „smůla“ na obě strany, protože my nebudeme uhlazovat své názory (a hlavně to po nás nikdo nechce!) a EA nemá žádnou povinnost posílat klíče tam, kde do jejich hry šijí (a přesto to každoročně dělá). Symbióza.

Jenže to už se pohybuji na vlně naprostých spekulací. My prostě nevíme, na jakém základě vydavatel vybíral, kdo nové Dragon Age dostane. Také za tím mohlo stát průměrné hodnocení na Metacriticu, které máme o pár bodíků nižší, než je obecný průměr, protože jsme přísnější. Mohl za tím být i fakt, že český trh není tak důležitý a dostal prostě jen jeden kód, ale taky nějaká naprosto nevypočitatelná náhoda. Smůla. Někdy dostane kód jen médium A, někdy jen my, někdy dva z nás…  slovy klasika: Sestimsmiř.

Electronic Arts ovšem naprosto dokonale podcenili reakci. Samozřejmě největší vlna hejtu přišla ze strany youtuberů, kteří se hodně snaží nachytat prokliky na tom, že budou vytvářet kontroverze ohledně „woke“ kultury, protlačování LGBTQ+ a nevím čeho ještě. Přemýšlím, kde byli, když se Iron Bull v Inquisition otevřeně hlásil k pansexualitě, ale v jeho družině se řešilo i trans téma. Kde byli, když už v Origins byl Zevran velmi výmluvný ohledně toho, že nemá preference, zda s ním ulehá muž či žena.

Veilguard jsem nehrál, ostatně pořád platí, že nemáme klíč, ale tahle stránka hry mne naprosto netrápí, jde mi o formální zpracování příběhu, postav atd. Chci fantasy ekvivalent Mass Effectu 2, ne Mass Effectu Andromeda.

Co mne ale velmi překvapilo, až možná rozladilo, víc než fakt, že jsme nedostali klíč na Dragon Age: The Veilguard, je naprosto nesmyslná palba do vlastních řad ze strany několika mála tuzemských médií. Naznačování, že když kód na recenzi nedostali oni a někdo jiný ano, určitě je v tom nekalá hra. Implikace, že hru dostali ti, kteří buď hodnotí vysoko obecně, budou pozitivně hodnotit Dragon Age, protože se jim líbí implementace queer tematiky anebo protože jsou zaplacení. Pozoruhodné je to u některých, kteří se také občas ocitli v pozici toho vyvoleného, kdo dostal jako jediný klíč na nějaký titul, ale… „Vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.“

Ne, opravdu jsem se v životě nesetkal s takovouto korupcí v herních médiích a i když jsem naštvaný, že nebudeme mít včas na vydání recenzi nového dílu mé oblíbené série (k němuž jsem zároveň velmi obezřetný a ne, pořád se mi ten souboják nelíbí), přijde mi nesmyslné házet špínu na kolegy. Sice konkurenci, ale kolegy. Oni si nevybrali, že bude EA mnohem přísnější ohledně poskytovaných klíčů.

Ostatně, v herním byznysu to není nic šokujícího – často se budou vydavatelé třeba zajímat o to, zda recenzujete dětské hry a chápete, že hra pro děti má jiná designová pravidla než tradiční tituly pro dospělé. A ano, každý vydavatel bude chtít mít co nejlepší skóre na Metacritic a bude se snažit vyhnout „žluté zóně smrti“, tedy hodnocení, které jejich výsledné číslíčko posune pod 75 bodů.

Nehrajme si na absolutní naivky a zároveň si nehrajme na to, že máme něco garantovaného. Nemáme. My nic negarantujeme, vydavatelé a studia nic negarantují. Symbióza, hm? V životě by mne nenapadlo ze zášti hodnotit hru negativně jen proto, že jsme dostali klíč později. Ani by mne nenapadlo hodnotit hru z vděku kladně jen proto, že jsme ji dostali exkluzivně. To je prostě otázka novinářské integrity. Znám osobně dva šéfredaktory, kteří Dragon Age: The Veilguard dostali a ani u jednoho by mne ani náhodou nenapadlo, že je tu nějaká špinavá hra.

Pokazili si přijetí Dragon Age: The Veilguard v Electronic Arts svým přístupem? Z hlediska PR určitě ano, protože bouře, která se ohledně distribuce klíčů strhla, na sebe nalepila spoustu toxických témat a podkopává nohy aktuálnímu hodnocení v očích veřejnosti. Veilguard už tak visel v hledáčku spousty tvůrců obsahu proto, že dobře produkuje rage-bait titulky – teď ještě k tomu v EA zvládli rozladit i spoustu dalších tvůrců, které by podobné praktiky ani nenapadly a patří mezi spolehlivé recenzenty.

Jenže, na konci se musíme ptát, čím se tahle situace liší od jiných titulů, které prostě dostal menší počet médií, než je obvyklé? Což je samo o sobě běžné – tedy fakt, že prostě některé hry mají punc exkluzivity a nedostane se na všechny ani u nás, ani v zahraničí. Pořád nemohu najít ten klíč, v čem je tenhle moment jiný, a to i když bych se dle reakcí jiných lidi zřejmě měl cítit nějakým způsobem poškozený.

Necítím. Jsem rozladěný, ano. Jsem pořád zvědavý na hru samotnou. A budu kontrolovat každou hodinu mail, jestli tam klíč náhodou není, dokud neusoudím, že si holt hru pořídíme ze svého, protože jde o titul, který opomenout nemůžeme. Což je i vysvětlení, proč se ještě minimálně pár dnů u nás recenze nedočkáte.

Ale… chtělo by se to uklidnit. Je to zcela standardně nestandardní situace.

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….