Herectví je pro ni tak trochu psychoterapií i způsobem života. Ale protože mu obětovala v životě víc, než by dnes chtěla, začíná prý být ke svému povolání nebo možná osudu krutá. Žádá od něj vyšší smysl. V tom zaujímá Simona Stašová bojovou pozici. Kde ji pro změnu vůbec nemá, je vztah k rodičům. „Narodila jsem se dvěma lokomotivám, kterým chyběl vlečňák. A za jednou tou lokomotivou jsem jako vagon stále ještě zavěšená,“ říká o své mámě Jiřině Bohdalové.✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
Více: ZDROJ ZDE
Mladých herců je mi líto, dnes k pozornosti stačí drzost a silný žaludek, míní Stašová
