Lego Horizon Adventures – recenze kostičkového výletu mezi mecha-dinosaury

Když se v roce 2017 zjevila úplně nová hra Horizon Zero Dawn, tak jen málokdo mohl tušit, jak silná značka se z ní nakonec stane. Jistě, šlo o velice povedený produkt s parádní grafikou, velmi poutavým světem a zábavnými souboji s mechanickými dinosaury, kterému byste mohli snadno prorokovat nějaké to rozšíření, pokračování a po čase i remaster…

Ale kdo mohl tušit, že se její svět rozšíří i do virtuální reality? Ale ještě překvapivější bylo, když Sony vyrukovalo se stavebnicí Lego. Naštěstí k oznámení nedošlo 1. dubna a nikdo tak nemohl pochybovat o tom, že se rozverná zrzka Aloy zásadně promění a s ní i celý svět.

Na úvod je potřeba si vyjasnit jednu docela zásadní věc – za Lego Horizon Adventures nestojí studio TT Games, které má na svědomí všechny ty licencované Lego hry s Harrym Potterem, Společenstvem prstenu či světlou i temnou stranou síly. Hru od základu, doslova kostku po kostce postavili původní tvůrci spolu s britským Studiem Gobo a samotnou společností The Lego Group. A to má svá pro i proti.

Hezčí Lego nenajdete

Začněme u vizuální stránky, která se od většiny Lego her silně odlišuje. Tvůrci se totiž rozhodli vystavět úplně vše z Lega a nevyužívají tak klasických texturovaných prostředí, na něž jste ze zmíněných her zvyklí. Díky tomu se jim podařilo stvořit tu nejhezčí hru s kostkami vůbec.

zdroj: Guerilla Games

Když se tu nemísí realistické prostředí s plastovými kostkami jako u „konkurence“, působí celá scéna mnohem ucelenějším dojmem. Tvůrcům se tak podařilo stvořit opravdu velmi kouzelná a často dechberoucí místa, která vás jednak vybízejí k típání jednoho snímku za druhým a jednak vyvolají velkou touhu pořídit si velkou spoustu kostek a podle natípaných obrázků začít stavět vlastní scenérie.

Díky proměnlivým biomům se krajinky nestihnou zajíst, ale zároveň se s nimi pojí jedna z mých větších výtek. Ta pramení právě z tvrzení, že Lego Horizon Adventures není další Lego hrou. V tomto případě se bavíme o faktu, že tu nebudete ničit okolí jako pominutí.

Přestože je úplně vše z kostiček, tak destrukci podléhá jen absolutní minimum prvků, takže pokud je právě tohle ta radost, kterou vám poskytují běžné Lego hry (jako v mém případě), tady se jí nedočkáte. Sice sem tam něco rozmlátit můžete a padají vám z toho typické „cvočky“, ale nikdy nedocílíte statusu „True Adventurer“ za nasbírání dostatečného počtu.

zdroj: Guerilla Games

Je to prostě platidlo, za nějž si odemykáte nové dovednosti (a jejich úrovně) a kosmetické doplňky, ať už je řeč o nejrůznějších oblečcích, nebo celých budovách, jak postupně rekonstruujete vesničku Mother’s Heart, v níž zároveň můžete plnit řadu potrhlých výzev, jako je třeba krmení slepic.

Ale nemá to šmrnc, tu zběsilost obvyklých Lego her a citelně mi to chybělo. A pak kvůli tomu, že je úplně celý svět z Lega, se zprvu velmi těžko rozpoznává, co vlastně je a co není zničitelné.

Krásné, ale prázdné

A abych ještě víc umírnil vaše očekávání, pokud přicházíte jako fanoušci Lega… uf, je pekelně těžké neopakovat tohle slovo na L pořád a pořád dokola… Zkrátka a dobře budou vám tu chybět hádanky. A důvod úrovně opakovat.

Jediné, na co se tvůrci zmohli, je občasná odbočka z velmi přímočaré cesty, na jejímž konci čeká truhla (s velmi neuspokojivým obsahem v podobě dalších penízků a sem tam nějakého použitelného udělátka) nebo možnost postavit nějakou vlastní stavbu, která je ale zcela automatická, vůbec nepřipomíná hraní si s Legem a odměnou je zase jen pár drobásků.

Chybí tu environmentální puzzly (tím nejsofistikovanějším a zároveň nejrecyklovanějším je vystřelení šípu skrz táborák, čímž z něj vyrobíte zapálený šíp, s jehož pomocí shoří liány a tím se vám odhalí… další nezajímavá truhla, žádné skryté úrovně s tajemstvím). Přitom styl hry a její prostředí mají obrovský potenciál, ale tady se sotva dočkáte nějakého zajímavějšího skákáčkového momentu.

zdroj: Guerilla Games

Nejsou tu ani typické stříbrné objekty, které byste se naučili rozbíjet až později. Zkrátka a dobře jsou úrovně z herního hlediska velice strohé, šablonovité a nejsou ani trochu nápadité, což je v přímém kontrastu s jejich vizuální podobou.

Mistryně luku a podivných vynálezů

Hra je zkrátka pojatá jinak. Je to přímočará procházka nádherným prostředím, kterou přerušují jen okatě předpřipravené arény s nepřáteli. Poměrně rychle se herní smyčka zají a zejména v první polovině, kdy nejde o žádnou výzvu, jsem se docela často nudil.

Souboje jsou ale přesně tím, čím pro mě Lego Horizon Adventures obohatilo klasickou legoidní formulku, navíc zábavnou formou. Ještě k tomu zrály s tím, jak postupoval příběh.

Na bezduché boxování postrádající riziko tu nenarazíte. Kostičkové dobrodružství ctí svou předlohu, tedy prapůvodní Horizon Zero Dawn, a sice vás nechá jen tak bezhlavě střílet do všech směrů lukem (později i kopím, kladivem a výbušninami), ale tímto způsobem budete mechanické dinosaury pižlat hodně dlouho. Mimochodem, ve své Lego verzi vypadají naprosto fantasticky a každého jednotlivce byste si nejraději rozbalili z krabičky, složili a vystavili na poličku.

zdroj: Guerilla Games

Z původní hry se totiž dochoval soubojový systém postavený na poškozování konkrétních bodů, což v Lego hře funguje na výbornou. Většinou to znamená nutnost dostat se do zad vašeho protivníka (s čímž definitivně pomůže možnost plížit se travinou, ale stealth tu rozhodně není primárním zdrojem zábavy), luk natáhnout a nasměrovat zhruba požadovaným směrem.

Pořád se bavíme o Lego hře, která má obrovskou míru nastavení, díky níž si obtížnost zpřístupníte i pro absolutní nováčky a děti, zatímco druhá strana škály ji přiblíží zkušeným hráčům (byť o vyloženou výzvu jde jen v několika málo případech, a to až tak v poslední čtvrtině).

Souboje jsou pořádně výbušné, chaotické a leckdy vás na onen svět pošle prostá nepřehlednost. Vždy ale pomůže zkušenost a rozmysl, kdy se zaměříte na největší potížisty, budete stejnou měrou uhýbat a vyčkávat jakoi  útočit, a arénou nakonec s uspokojením projdete (přičemž si budete rvát vlasy z checkpointů, které vás nutí do arény znovu doběhnout, a ještě přeskákat všechny cutscény).

V každém případě mi systém nabídl daleko sofistikovanější zážitek než všechny předchozí stavebnicové hry dohromady a s postupem hrou jenom zrál, jak se stáváte silnějšími a hlavně, jak se mi pod ruku dostávalo více zajímavějších udělátek a variací zbraní.

Zmiňme například možnost natáhnout elektrické dráty, ohnat se obrovskou palicí ve tvaru oranžového oddělovače kostek, zavolat stánek rozhazující výbušné hot dogy či nabíjecí luk, který vystřelí salvu šípů jako z rotačního kulometu.

Smějeme se s Aloy

Z posledního odstavce vyplývá, že Lego Horizon Adventures má přece jen něco společného s ostatními Lego hrami – humor. I v tomto případě se jedná o adaptaci, konkrétně původní hry Horizon Zero Dawn, jejíž příběh je ale přepracovaný do typicky poťouchlého vyprávění, které rozesměje jak hráče, co předlohu nehráli, tak samozřejmě i zasvěcené, kteří ocení hravost, s níž tvůrci ztvárnili humornou formou vážné pasáže.

zdroj: Guerilla Games

Humor se opírá jak o parodování, tak o úplné absurdity, kdy se nebojí prolamovat čtvrtou zeď, dělá si srandu ze smrti postav a vytahuje na scénu věci, které do ní absolutně nepatří. Je tak akorát a kráčí v dávno vyšlapaných stopách svých předchůdců.

Díky němu, díky tomu nejvěrnějšímu grafickému zpracování Lego panáčků, a i díky luxusnímu dabingu jsem se vyloženě těšil na každou další cutscénu a užil si ve výsledku roztomilé, časově úsporné shrnutí příběhu sedm let staré hry. Postavičky mají i moc roztomilé průpovídky během hry, byť se nevyhnutelně začnou opakovat a otravovat.

Jen si dobře rozmyslete, jak moc si sami rozbijete imerzi tím, že svou Aloy převléknete za někoho jiného, a to nejen z prostředí Horizonu, ale klidně i Lego Ninjago… Mně takové mísení značek úplně po chuti nebylo, ale proti gustu…

zdroj: Guerilla Games

Hra vás pak nechá hrát za celkově čtyři postavy, z nichž každá přistupuje k soubojům unikátním způsobem a jednoduše jsem nebyl schopný určit, který z nich mi přirostl nejvíc. Pořád jsem je střídal a bavil se s každým stejně, i když jinak.

Proto mě zamrzelo, že vás hra neobdaří společníkem, který by vás v úrovních doprovázel a vy jste se s ním mohli prohazovat a měli tak přístup k širšímu arzenálu. Což zamrzí o to víc ve chvíli, kdy nemáte lučištníka a nemůžete tak řešit těch pár environmentálních puzzlů…

Na druhou stranu tu nechybí dvoučlenná kooperace (online i gaučová na jedné sdílené obrazovce), která se sice zpřístupní až po odemčení druhé hratelné postavy, ale díky ní můžete využívat předností dvou různých hrdinů. A funguje stejně dobře (z hlediska kamery navíc vlastně víc než dobře) jako v jiných Lego hrách.

zdroj: Guerilla Games

Hlavním příběhem proplujete do nějakých deseti hodin a další hodiny a hodiny můžete v případě zájmu strávit plněním výzev ve své vesnici a navštěvováním arén, kde otestujete své bojové zkušenosti z kampaně.

Není Lego jako Lego

Sečteno, podtrženo, Lego Horizon Adventures není typickou Lego hrou. Postrádá motivaci se do úrovní vracet, stejně jako možnost všechno kolem sebe rozmlátit a třeba si z toho i něco jiného postavit.

Nechybí jí ale typický humor a ostatním hrám s kostkami nastavuje velmi vysokou grafickou laťku. Svým soubojovým systémem pak jde na ruku zkušenějším hráčům, kterým se zajídá triviální bombardování všeho kolem sebe a potřebují alespoň nějakou výzvu.

Zkrátka a dobře když nebudete čekat to samé a budete otevření novotám, budete se bavit, byť zážitku z každého ohledu chybí větší rozmanitost a trvanlivost.

Celý článek zde: ZDROJ ZDE ….✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
….