Rubrika: Zdraví

Druhé čtení vládního návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny je navrženo na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 15. dubna. Jedná se o rozsáhlou novelu zákona, která upravuje několik různých oblastí ochrany přírody. Týká se ochrany dřevin rostoucích mimo les, revize stávající ochrany zvláště chráněných druhů a jejich biotopů, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a obecného přístupu osob do krajiny.

Nejen při jarním úklidu si mnoho z nás povzdechne
nad tím, odkud se jenom všechny
ty věci doma vzaly. Odpověď ale dobře
známe: přinesli jsme je sem my sami nebo
naši blízcí. V obchodě vypadaly tak prakticky,
zdobně a lákavě. A nyní nám spíš zabírají
místo ve skříňkách nebo na ně padá
prach. A už tak užitečně a atraktivně dávno
nepůsobí.

Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.

Počasí posledních dvou až tří měsíců způsobilo, že na značné části území republiky se postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho. Podle webu Intersucho je aktuálně na sedmi procentech území extrémní sucho, což je nejhorší stupeň, na deseti procentech výjimečné sucho a na dalších 21 procentech výrazné sucho.

Elektromobilita není jediným řešením vedoucí k dekarbonizaci. Flotila aut se spalovacími motory je v Evropě velká, je třeba hledat i jiné možnosti než masivní obměnu aut. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na akci Tour d’Europe, na které dnes zástupci automobilového průmyslu v Praze představovali potenciál obnovitelných paliv při dosahování cíle klimatické neutrality do roku 2050. Jako klimatická neutralita se označuje stav společnosti, v níž jsou veškeré emise skleníkových plynů vyváženy postupy pro jejich odstranění z ovzduší, EU se k ní zavázala právě do roku 2050.

Pracovníci ze záchranné stanice Huslík v pátek vyjížděli k mladému vlkovi, kterého na Mladoboleslavsku srazilo auto. Šlo o loňskou samici. Zranění zvířete byla neslučitelná se životem a jeho záchrana nebyla možná, informovala záchranná stanice na facebooku. Na případ upozornil Deník.cz.

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů) vyzývá obyvatele i návštěvníky metropole ke spolupráci na projektu mapování výskytu netopýrů v pražských mostech, který začal v roce 2024 a pokračuje i letos. Letouni již opouštějí svá zimoviště, a tak je za teplých večerů můžeme opět sledovat. Viděli jste při večerní procházce kdekoliv na území hl. města Prahy vyletovat netopýry z mostní konstrukce? Dejte nám o tom vědět! Přispějete tak k rozšíření znalostí o tomto typu úkrytů, což pomůže netopýry efektivněji chránit při plánovaných rekonstrukcích.

Projekt, který má pohltit 27 hektarů cenné přírody, je dalším důkazem toho, že developerské zájmy mají na Lipensku přednost před ochranou životního prostředí a zájmy místních obyvatel.

Do požárem zasažené krajiny národního parku České Švýcarsko mohou lidé nově nahlížet z nové vyhlídkové plošiny u Mlýnské cesty. Ta nahradí dosavadní vyhlídkové místo, z něhož se výhledy do okolní krajiny a zejména na masivy Křídelních stěn a Pravčickou bránu otevřely nedlouho po požáru, který vypukl v červenci 2022. Od té doby požářiště prošlo viditelnými změnami. Popel a ohořelé stromy či jejich torza postupně zakrývají nízké byliny i poměrně vzrostlé mladé břízy.

Letošní olomouckou cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy, získá ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš. Ekolog je zároveň zakladatelem největšího environmentálního festivalu v České republice Ekologických dnů Olomouce (EDO). Plastiku Pelikána převezme v pondělí v sále Central Muzea umění Olomouc. ČTK to sdělil Tomáš Tichák z redakce Listů, které založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě.

Biskupské lesy daly na lesních pozemcích patřících farnostem vybudovat během zimy nové tůně a další prvky, které mají pomoci zadržovat vodu v krajině. Vznikly ve farních lesích v Březové, Starých Těchanovicích, Tošovicích, Rešové, Dětmarovicích a Rychvaldu. Vybudovat se tam podařilo 17 tůní s celkovým akumulačním objemem 3290 metrů krychlových. ČTK to sdělil mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Ondřej Elbel.

Specializovaná firma dnes v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku dokončila v okolí místa nehody železničních cisteren s benzenem stavbu 700 metrů dlouhé stěny z ocelových profilů. Bariéra sahající pod zem do hloubky až sedmi metrů uzavřela kontaminovanou oblast a má tak zabránit šíření toxické látky do okolí včetně nedalekého jezera. Odborníci u místa nehody pokračují v čerpání podzemní kontaminované vody z hlubinných sond a hasiči odčerpávají studnu v místní chatové oblasti, která byla podle výsledků rozborů vody jako jediná benzenem znečištěna. ČTK to dnes sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová.

Když ještě Vltavou táhli lososi, první ulovený kus – tzv. primátorského lososa – dostával pražský starosta a později pražský primátor. Tuto zvyklost, která vyrůstala z historických kořenů, zavedl na samém konci 19. století tehdejší starosta královského města Prahy dr. Jan Podlipný. Stalo se tak ovšem v době, kdy vlivem úprav vodních toků a jejich znečištění i vinou nadměrného lovu již lososů tragicky ubývalo.