Rubrika: Zdraví

Nový časosběrný dokument mapující nelehkou cestu česko-indonéské neziskové organizace Kukang za ochranou ohrožených outloňů na Sumatře bude oficiálně premiérově odvysílán na ČT2 v sobotu 6. září 2025 v 7.45 hodin a zároveň poběží nepřetržitě i online na iVysílání ČT. Snímek Kukang Movie s podtitulem „Příběh o outloních a lidech“ vytvořili dokumentaristé ze Slezské univerzity v Opavě Ondřej Smékal a Vít Kanyza, kteří na Sumatře natáčeli v průběhu tří let.

Nové parkoviště se čtyřicítkou míst na sídlišti Závodu Míru v Pardubicích městský obvod stavět nebude. Části obyvatel vadilo, že by se kvůli tomu musely kácet zdravé stromy. Petici podepsalo 1200 lidí. Od investice proto obvod ustoupil. ČTK to řekl autor petice Jiří Schmidt.

V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. Na briefingu to dnes uvedli odborníci z neziskové organizace Fakta o klimatu. Klimatická změna je podle nich dlouhodobý problém, který je třeba řešit konzistentně.

Národní park Šumava (NPŠ) ukončí v pátek činnost krizového štábu, který koordinoval odchyt tří vlků, kteří utekli z výběhu návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Ředitel parku Pavel Hubený štáb zřídil 12. srpna také pro pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat ve tříhektarovém přírodním výběhu s vlčí smečkou. Činnosti, které štáb koordinoval, budou pokračovat v kompetenci organizačních jednotek správy parku, řekl ČTK její mluvčí Jan Dvořák. Centrum se návštěvníků částečně otevře 1. září.

Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Řekly to expertky, které oslovila ČTK. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů.

Až čtvrt miliardy korun by mohly dosáhnout letos na podzim náklady za dosavadní sanaci území v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde před půl rokem havaroval nákladní vlak s toxickým benzenem. Podle Správy železnic (SŽ) první etapa likvidace ekologických škod vyjde na 183 milionů korun, s předchozími pracemi by se na podzim mohly souhrnné náklady přiblížit 258 milionům korun, řekl ČTK mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Z místa havárie dosud odborníci odstranili zhruba 110 tun benzenu. V současné době se na hladině podzemní vody už téměř neobjevuje samostatná vrstva benzenu, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. Případ i nadále prověřuje policie, dosud nebyl nikdo obviněn.

Cíle Evropské unie pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit. V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové to uvedli šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink. Dodali ale, že výrobci aut a jejich dodavatelé jsou odhodláni pomoci EU ke splnění plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Česká zemědělská univerzita (ČZU) na agrosalonu Země živitelka poprvé představila model domu, na němž ukázala, jak zeleň na objektu nebo kolem něho pomáhá vyrovnat se s množstvím vody například z přívalového deště. Druhým efektem je nepřehřívání objektu a vytváření efektu městského tepelného ostrova, řekl ČTK Marek Petreje. Pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU v týmu, který se zabývá výzkumem a zaváděním do praxe takzvané modrozelené infrastruktury.

Zlínský kraj začal s likvidací pajasanu žláznatého. Podle zástupců hejtmanství se nejen v regionu nekontrolovatelně šíří. Invazivní strom pomocí toxinů obsažených v kořenech brání růstu ostatních rostlin, na něž je vázaný hmyz a následně i třeba ptáci, kteří tak přicházejí o zdroj potravy. Přenáší i choroby napadající révu. Svými kořeny pajasan navíc narušuje stavby a silnice, uvedla v dnešní tiskové zprávě Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Ochrana životního prostředí v Česku je podle téměř čtyř pětin obyvatel přiměřená. Češi v ochraně životního prostředí hodnotí nejlépe aktivity obecních úřadů, ekologických organizací a ministerstva životního prostředí, naopak nejhůře hodnotí aktivity parlamentu a vlády. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Průtoky v tocích na jihu Moravy se aktuálně někde pohybují i pod deseti procenty normálu, což je problém pro zachování biologického života v tocích i pro kvalitu vody. Jde především o drobnější vodní toky a toky, kterým nepomohou vodní nádrže, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Jih Moravy se letos v létě potýká se suchem kvůli nedostatku srážek.

Více než dvě miliardy lidí nemají přístup k nezávadné pitné vodě, informovaly agentury OSN. Nejvíce postižené jsou nízkopříjmové země, venkovské komunity, děti, menšiny a domorodí obyvatelé, pro které kvůli chybějící vodě, kanalizaci a nedostatku hygienických služeb stoupá riziko onemocnění a dalšího sociálního vyloučení.

Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Mezinárodní konsorcium BioRescue pokračuje ve svých snahách o záchranu nosorožce bílého severního (Ceratotherium simum cottoni). Od začátku letošního roku byla vytvořena tři nová embrya severního bílého nosorožce. Zároveň byly zahájeny přenosy embryí, při nichž jsou embrya severního bílého nosorožce vkládána do náhradních matek nosorožce bílého jižního. Na světě jsou známy poslední dvě severní samice, Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové, jež ale nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu.

Na české firmy, které se zabývají recyklací textilu a výrobou z recyklovaného vlákna, se začaly obracet velké nadnárodní korporace, které vyrábějí oděvy, boty či bytový textil. S blížícím se zavedením tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce na úrovni Evropské unie se snaží řešit, co udělat s odpadem z výroby a neprodaným zbožím, aby nemusely platit poplatky spojené se zpracováním tohoto materiálu, řekl na brněnském veletrhu Styl a Kabo Robert Šimek, který je generálním ředitelem společnosti Retex a zároveň předsedou platformy Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu pro cirkulární ekonomiku.