Rubrika: Zdraví

Poslanec ODS Jan Bureš předložil pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody, které by v případě jejich schválení znamenaly reálnou likvidaci národních parků. Pro podobné návrhy při schvalování reformy národních parků v letech 2016 a 2017 nezískala ODS v poslanecké sněmovně podporu.

Aby bylo možné do distribuční sítě v Česku připojovat další obnovitelné zdroje energie, bude třeba po deset let investovat 40 miliard korun ročně do distribučních sítí a přenosové soustavy. V analýze zpracované pro Hnutí Duha to uvedla brněnská poradenská společnost EGU.

Pražská zoologická zahrada v červnu přepraví letouny CASA do Kazachstánu dalších osm koní Převalského. Dvě klisny a dva hřebci z pražského chovu poletí z kbelského vojenského letiště a čtyři klisny pocházející z maďarského národního parku Hortobágy odletí z Debrecínu. Zoo připravuje také podmínky pro vypuštění ohrožených koní ve východním Mongolsku, sdělil dnes ředitel zoo Miroslav Bobek na tiskové konferenci představující takzvané in situ projekty, kterými zoo pomáhá zvířatům v místě jejich přirozeného výskytu.

Stav životního prostředí v Česku se ve srovnání se zeměmi EU zlepšuje. Zatímco v letech 2023 i 2024 obsadilo Česko v tomto hodnocení 22. příčku, letos se v unijním srovnání posunulo na 19. místo. Vyplývá to ze srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna a projekt Evropa v datech. Nejlepší stav životního prostředí stejně jako v předchozích ročnících vykazuje Švédsko. Trojicí s nejhorším životním prostředím v EU zůstává Irsko, Kypr a Řecko.

Trh s bydlením se v posledních letech potýkal s výraznými výkyvy. Po prudkém zpomalení v důsledku pandemie a následného růstu cen stavebních materiálů přišla další rána v podobě skokového zvýšení úrokových sazeb. To ochladilo poptávku po hypotékách, což mělo přímý dopad na stavebnictví – zájem o nové domy i rekonstrukce poklesl, banky zpřísnily podmínky úvěrování a mnoho domácností odložilo plánované investice.

Těžkým kovům, pesticidům a dalším látkám pocházejícím z lidské činnosti jsou ve městech vystaveni všichni jejich obyvatelé, včetně volně žijících živočichů. Například ježků. Vědci z univerzity ve švédském Lundu našli v mrtvých tělech těchto zvířat kromě olova a dalších těžkých kovů, také bromované zpomalovače hoření, přísady z plastů nebo polychlorované bifenyly (PCB).

Tým českých a německých vědců zkoumá vliv lesních požárů na stabilitu skal v Českosaském Švýcarsku. Informuje o tom agentura DPA. Na projektu s názvem Firerisk se podílejí badatelé z báňské univerzity v saském Freibergu, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a drážďanské technické a hospodářské univerzity (HTW).

Vodňanské rybářské dny budou letos kvůli ochraně čápa, který hnízdí na komíně radnice, bez ohňostroje. Místo něj organizátoři připravili show obřích světelných loutek ryb a mořských tvorů. Slavnosti, které se uskuteční od 15. do 17. května, nabídnou i koncerty, stánky s rybími produkty, zážitkové programy, výstavy nebo dny otevřených dveří na rybářských školách. Vstup je na všechny akce zdarma, řekla ředitelka vodňanského městského kulturního střediska Michala Piskačová.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi klimatickými podmínkami na východě a západě, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí a na západě teplé, ale vlhké podmínky.

Druhé čtení vládního návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny je navrženo na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 15. dubna. Jedná se o rozsáhlou novelu zákona, která upravuje několik různých oblastí ochrany přírody. Týká se ochrany dřevin rostoucích mimo les, revize stávající ochrany zvláště chráněných druhů a jejich biotopů, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a obecného přístupu osob do krajiny.

Nejen při jarním úklidu si mnoho z nás povzdechne
nad tím, odkud se jenom všechny
ty věci doma vzaly. Odpověď ale dobře
známe: přinesli jsme je sem my sami nebo
naši blízcí. V obchodě vypadaly tak prakticky,
zdobně a lákavě. A nyní nám spíš zabírají
místo ve skříňkách nebo na ně padá
prach. A už tak užitečně a atraktivně dávno
nepůsobí.

Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.