Rubrika: Zdraví

Dívat se na přírodu, ať už reálnou nebo v podobě jejích digitálních snímků, může zmírnit bolest. Vyplývá to z nové studie, která by mohla vést k jednoduchému zlepšení léčby bolesti, napsala agentura AFP.

Německý soud se začal opět zabývat žalobou, kterou na německou energetickou společnost RWE podal peruánský zemědělec a horský průvodce Saúl Luciano Lliuya. Muž žádá, aby se firma finančně podílela na vybudování ochranných opatření proti možné povodňové vlně vyvolané táním ledovců v Andách. RWE má totiž podle 44letého Peruánce podíl na globálním oteplování, protože vypouští skleníkové plyny.

Testy ryb ulovených v pískovně blízko Hustopečí nad Bečvou neprokázaly přítomnost benzenu v rybím mase. Na síti X o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Testy měly vyloučit případné toxické postižení ryb kvůli úniku 1020 tun benzenu při nehodě vlaku. Nákladní vlak vykolejil a začal hořet.

Životní podmínky zvířat v chovech mléčného skotu jsou na vysoké úrovni, zjistila Státní veterinární správa (SVS) při mimořádných kontrolách. Z 59 zkontrolovaných farem zjistili inspektoři porušení zákona v jednom případě, a to na farmě na Vysočině. Vyplývá to z předběžných výsledků kontrol, které ČTK poskytl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Mimořádné kontroly nařídil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci na záběry hrubého zacházení se zvířaty odvysílané už dříve Českou televizí.

Sněmovna odložila první čtení zákona o zálohování nápojových obalů. Někteří poslanci se totiž domnívají, že by Česko mohlo splnit evropské recyklační cíle i bez zavedení zálohovacího systému. To se však ještě nikde jinde v Evropě nepodařilo. Tlak odpadových firem, které systém zálohování dlouhodobě blokují, tak může vést k dalším sankcím ze strany EU za nedostatečnou recyklaci plastů a paradoxně i k pozdějšímu nucenému zavedení systému za méně výhodných podmínek.

Taková byla hlavní otázka a podtitul hybridního diskuzního semináře pořádaného Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. března 2025 v pražském Informačním centrum OSN. Navazoval na obdobný seminář z února 2024, který reagoval na tehdejší pozastavení podpory MA 21 ze strany MŽP. Tedy na v tu dobu velmi znepokojivou situaci, kterou vyvolal postup ministerstva, jenž zároveň přispěl k vytvoření atmosféry nedůvěry mezi subjekty dlouhodobě zapojenými do této agendy a tímto centrálním orgánem. A ve hře nebylo nic menšího než záchrana letitého a zavedeného systému zajišťujícího směřování našich obcí a regionů k udržitelnému rozvoji.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odchytili na konci února ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách historicky prvního samce kočky divoké na území ČR. Dostal jméno Matěj. Po uspání mu odborníci nasadili telemetrický obojek a kolem jedenácté večer z místa odchytu sám odběhl zpět do volné přírody. Zoologové tak budou mít šanci sledovat pohyb kriticky ohroženého druhu savce. Zároveň žádají veřejnost o pomoc při monitoringu.

Někteří živočichové, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Evropská komise svým rozhodnutím ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2030 vysílá silný signál trhu i členským státům EU. Tento krok je součástí širší strategie dekarbonizace a přechodu na čisté zdroje energie, jeho realizace vyvolává hodně otázek. Jsme na tento přechod skutečně připraveni? A jaký dopad bude mít na energetický trh, průmysl i koncové spotřebitele? A je tento cíl vůbec reálný? Je dekarbonizace v kontextu aktuální geopolitické situace skutečně priorita Evropy?

Lesnictví v Česku čelí zásadním výzvám. Klimatická změna, kůrovcová kalamita, přemnožená spárkatá zvěř i dlouhodobá orientace na smrkové monokultury ukázaly, že dosavadní přístup k hospodaření v lesích není odolný a s postupnou změnu klimatu bude čím dál více labilnější, pokud se lesy, lesnictví a navazující dřevařský průmysl výrazně nepromění. Odborníci, jako je Aleš Erber, proto volají po změně paradigmatu – od monokultur ke druhově i věkově pestřejším lesům, které budou lépe plnit své funkce a tím lépe odolávat environmentálním hrozbám přes zajištění bezpečné dřevní produkce pro domácí dřevozpracující odvětví až po schopnost zvyšovat výrobkům z jehličnatého a hlavně listnatého dříví přidanou hodnotu. Aleš Erber o tématu hovořil v rámci své přednášky u příležitosti představení knihy Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb.

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna (www.klimatickazmena.cz). Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Jelikož vývoj jeho množství nelze přesně predikovat, nabízí web vizualizaci jak středního odhadu očekávané změny, tak i její méně pravděpodobné varianty.

Vědci hledají způsob, jak zobrazit mikroplasty v biologických vzorcích, aniž by při tom poškodili tkáň. Jednou z možností je mikrotomografie, metoda používaná pro vizualizaci vnitřní struktury. Výzkumníci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně ji vyzkoušeli na akvarijních rybkách zebřičkách. Metodu lze potenciálně aplikovat i na jiné biologické vzorky, uvedl institut. Studii publikoval časopis Journal of Hazardous Materials.

Revitalizace přírodní památky Žebětínský rybník v brněnské části Žebětín za více než 7,6 milionu korun je téměř hotová. Práce obnášely hlavně odbahnění. Cílem je především zlepšit ekologickou rovnováhu rybníka. Součástí projektu je i vybudování malé pláže s přístupem do vody. Starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL) věří, že rybník bude sloužit i ke koupání, jak si to pamatuje z dětství. V posledních letech rekreaci znemožnily usazeniny, řekl při kontrolním dni na začátku března.

Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března, ale proti předloňsku jsou o týden napřed. V posledních 20 letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o 14 dnů. Nicméně v posledních třech letech činí tento posun téměř měsíc, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, která se zabývá fenologií.