Rubrika: Zdraví

Stále extrémnější výkyvy počasí a nejteplejší roky v historii měření vyžadují zavedení klimatických opatření, které pomohou zmírňovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví i státní rozpočet. Jak vyčísluje odborná mezinárodní studie, na níž se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé snižování emisí skleníkových plynů by už do roku 2030 České republice přinesly až 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 % našeho ročního HDP. Přestože náklady na zavedení klimatických opatření do praxe budou krátkodobě vysoké, zdrženlivost či úplná nečinnost nás bude stát ještě daleko více. Oproti tomu každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát.

Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby těžbu v okolí hnízd orlů mořských a jiných chráněných druhů ptáků citlivých na rušení neprováděli zejména v prvních měsících jejich hnízdění. Časná doba hnízdění orlů se často setkává s obdobím těžebních prací. Krajský úřad požádal hospodáře o to, aby v širším okolí hnízd těžili od konce června do začátku ledna. Orel mořský je kriticky ohrožený druh, vloni zaznamenali ornitologové na Vysočině 32 hnízdišť.

Studenti Střední zemědělské školy v Přerově se chystají zajistit stovkám až tisícům zvláště chráněných žab bezpečnost při překonání silnice na okraji Přerova. Od poloviny února do konce května budou přenášet v nádobách z jedné strany na druhou ropuchu zelenou, rosničku zelenou, skokana štíhlého, skokana zeleného i skřehotavého či kuňku obecnou. Umožní jim tak bezpečně překonat cestu z jejich zimoviště u lužního lesa Žebračka směrem k malé Laguně, kde se rozmnožují, informovali ČTK zástupci přerovské radnice.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu Lesům ČR (LČR) za kácení starých stromů v chráněném území v Krušných horách na Mostecku. ČTK o tom dnes informovalo hnutí Greenpeace. Státní podnik pokácel zhruba 400 stromů v prosinci 2021. Státní podnik Lesy ČR se proti rozhodnutí ministerstva chce bránit u soudu správní žalobou, řekla ČTK mluvčí LČR Eva Jouklová.

V posledních letech sadaře trápí nečekané jarní mrazy. Znamená to pro ně ztráty na úrodě, které jsou někdy téměř stoprocentní. Na stromech se při teplém březnovém počasí nalévají pupeny, začátkem dubna už mnohé kvetou, zvláště pak v intravilánu. Jsou-li několik týdnů za sebou vyšší teploty, stromy začínají kvést všude a rozbalují se i listy.

Tání arktického mořského ledu, způsobené změnami klimatu, přináší nejen environmentální, ale i geopolitické důsledky. Podle britské armádní analýzy se Arktida v příštích 30 letech může stát strategickým bojištěm mezi Ruskem, Čínou a Západem. Experti, které oslovila ČTK, se shodují v tom, že kontinent může být potenciálním nalezištěm dalších nerostných surovin. Rozchází se nicméně v otázce, zda skutečně do budoucna na Arktidě hrozí vojenské střety.

Řečtí zemědělci v oblasti Evros na severovýchodě země se obávají o letošní závlahu svých polí poté, co vloni vypršela dohoda s Bulharskem o válečných reparacích z roku 1964. Ta zajišťovala této oblasti přísun vody v řece Arda od května do září, píše agentura Reuters. Zemědělci se domnívají, že vláda v Aténách se dost nesnaží o obnovení dohody. Jednání ale podle ministerstev ztěžovala komplikovaná politická situace v Bulharsku.

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je však v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Hlavním cílem nastupujícího ředitele národního parku Podyjí Pavla Müllera zůstane ochrana krás Podyjí. Mezi další patří například rozvoj práce s veřejností či vzdělávání turistů. Ti by se podle něj neměli strážců přírody bát, ale měli by se u nich ujistit, že se v přírodě chovají správně. Müller to řekl v rozhovoru s ČTK. V čele nejmenšího ze čtyř národních parků ČR 1. února 2025 nahradil dlouholetého ředitele Tomáše Rothröckla, který odešel do důchodu.

Ve Francii bylo před třemi lety zahájeno soudní řízení proti francouzskému gigantu provozujícímu maloobchodní síť na základě namítaného nedostatku náležité péče v jeho dodavatelském řetězci, konkrétně při prodeji hovězího masa a dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii. Tento případ (Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon) nezapadá do tradiční definice strategické klimatické litigace, ale je významný tím, že poukazuje na vzájemnou provázanost environmentálních, lidskoprávních a klimatických otázek a rovněž ukazuje, kam až může dosáhnout povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti. Případ se opírá o francouzský zákon o náležité péči podniků z roku 2017 (Loi de vigilance), který posloužil jako významný zdroj inspirace pro nedávno přijatou evropskou směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, již bude muset i Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do léta 2026. Francouzský zákon o náležité péči podniků mimo jiné vyžaduje, aby společnosti se sídlem ve Francii, které zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, přijaly přiměřená a účinná opatření k prevenci závažného porušování lidských práv, zdraví a bezpečnosti osob a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci. Pokud tak neučiní, mohou být právně odpovědné, včetně povinnosti náhrady škody. Z tohoto pohledu je spor nadmíru zajímavý, i když v něm zatím nepadlo konečné soudní rozhodnutí.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu, o které informovala agentura AP.

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, jež si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

Ve Žďáru nad Sázavou se chystá zřídit pobočku záchranná stanice Pasíčka z Boru u Skutče na Chrudimsku. Stará se o zraněná zvířata z volné přírody přivážená i z této části Žďárska, jejich počty se zvyšují. Město uzavřelo se stanicí memorandum o spolupráci, prostor jí poskytne v Brodské ulici. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město) a vedoucí záchranné stanice Josef Cach.