Rubrika: Zdraví

Projekt mokřadu v Brodu nad Dyjí, který vznikl na místě bývalé skládky stavebního odpadu, získal 1. místo v soutěži Cena za krajinu 2025 v kategorii „Jednotlivá opatření“. Mokřad, ležící v těsné blízkosti Novomlýnských nádrží, se stal cenným útočištěm pro řadu rostlinných i živočišných druhů.

Los Emil se nyní pohybuje kolem Stožce na Prachaticku. Od pondělí, kdy se z Rakouska dostal do Česka, se posunul o pět desítek kilometrů dál směrem na západ. Pohyb losa, jenž putuje z Polska od června, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park, řekl ČTK jeho mluvčí Jan Dvořák.

Senát odmítl návrh Evropské komise snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent proti úrovni roku 1990. Nepokládá to zatím za reálné kvůli použitelným technologiím a s ohledem na potenciální dopady na konkurenceschopnost a sociální soudržnost. Shodl se na tom dnes většinově v souladu s postojem vlády na závěr zářijové schůze.

Největší populace losa evropského u lipenské přehrady se asi stáhla k Přední a Zadní Zvonkové. V minulosti přitom bývala i u Přední Výtoně. Lesník Karel Strych se s losem ve volné přírodě setkal mnohokrát. Nejčastěji právě v okolí Přední Výtoně, kde se Strych pohybuje nejvíce. Ale za posledních sedm let jej zde neviděl, řekl ČTK. Podle něj se tak losi zřejmě přesunuli do klidnější oblasti u Zvonkové. Ve stejných místech by se mohl pohybovat los Emil, který se k Šumavě dostal z Rakouska.

Dokážou jednoduše přivést dešťovou vodu přímo do květináčů nebo záhonů. A nepotřebují k tomu elektřinu ani čerpadlo. Živé okapové svody umožňují jednoduchým způsobem sbírat a zalívat dešťovou vodou i v zastavěných městských centrech. Projekt modrozelené infrastruktury inženýrů zahradní a krajinářské architektury Archiplands si odnesl z letošního ročníku inovačního maratonu Nakopni Prahu 2025 třetí místo.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Textilka Retex z Moravského Krumlova na Znojemsku spustila do ostrého provozu linku, která dokáže vyrobit z recyklovaného vlákna až osmivrstvé textilie. Podle generálního ředitele Roberta Šimka je linka vyrobená podniku na míru a její možnosti jsou v Evropě unikátní, řekl novinářům. Textilie jsou použitelné v mnoha odvětvích od dopravy po stavby.

Červencový rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku opět otevřel otázku stability české elektroenergetické soustavy i potřebných investic do její modernizace. Shodli se na tom zástupci firem a akademické sféry na pražské konferenci Euro Business Breakfast s názvem Zelená síť. Podle nich nelze současnou síť přestavět ze dne na den, protože vychází z principů starých více než 100 let, a připojování nových zařízení do ní přináší rizika i nové požadavky na řízení.

Evropská unie znovu o další rok odloží hojně diskutované nařízení o odlesňování, řekla podle agentury Reuters novinářům eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová. Normu kritizuje mnoho zemí včetně České republiky. Odklad je podle eurokomisařky nezbytný v souvislosti s řešením obav ohledně funkčnosti systému, který normu doprovází.

Sobotní Den Bečvy ve Valašském Meziříčí připomněl otravu řeky z 20. září 2020.
Na jedné z našich nejvýznamnějších podhorských štěrkonosných řek uhynuly
desetitisíce ryb a v měřítku novodobé české historie jde o jednu z největších
jednorázových ekologických havárií ve vodním prostředí. Pět let poté stále chybí
přesvědčivý závěr a vyšetřování provázely zásadní — a podle řady aktérů i
záměrné — chyby. Oficiální verzi mnozí nepovažují za věrohodnou; investigace
Deníku Referendum dlouhodobě soustřeďují pozornost na chemičku Deza ze
skupiny Agrofert. Kauza naplno ukazuje slabiny státu v prevenci, vyšetřování i
vymáhání odpovědnosti. Ochrana životního prostředí — i lidí, kterých se to
bezprostředně týká — se v Česku příliš často stává předmětem politické
manipulace. Naše přírodní bohatství přitom zůstává na okraji politického zájmu:
klíčové reformy — od pravidla „znečišťovatel platí“ po jasné krizové protokoly
— ustrnuly. Náklady nese příroda, místní komunity i důvěra v právní stát —
základ funkční demokracie.

Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů v národním parku Podyjí. Přítomnost šelem zachytila fotopast na nové pastvině exmoorských koní u Havraníků, šlo o dva jedince. Správa národního parku o tom informovala na webu. Ochránci přírody nedávno potvrdili výskyt šakala i na Pálavě.

Za prosincové znečištění řeky Odry uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokuty společnostem BorsodChem a GALVAN CZ. Informaci webu ČT24 potvrdila ČTK mluvčí Miriam Loužecká. Kvůli úniku zinku a kyanidu tehdy uhynuly desítky ryb. Rozhodnutí nejsou v tuto chvíli pravomocná, výši pokuty a další detaily proto mluvčí nemohla sdělit.

V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.

Populární los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl dnes ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Informoval o tom server regionálního deníku Oberösterreichische Nachrichten. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a České republiky. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Přestože moderní aplikační drony umožňují na poli přesnou a cílenou aplikaci pesticidů, jejich využití k tomuto účelu u nás výrazně komplikuje zákon. Od žádosti do povolení postřiku dronem zpravidla uplyne více než 14 dní, farmáři tak i přes využívání moderních technologií nemohou na situaci na poli reagovat okamžitě. Je paradoxní, že při snaze o šetrnější, flexibilnější a cílenější aplikaci pesticidů nedokážeme možnostem, které moderní drony nabízejí, dostatečně otevřít cestu.