Rubrika: Zdraví

Válka na Ukrajině má přímé i nepřímé dopady na živočichy a rostliny v biosférické rezervaci v deltě Dunaje, uvedl deník Le Monde s odvoláním na místní biology. Biodiverzita v oblasti delty čelí dlouhodobě několika hrozbám, od klimatických změn přes lidskou činnost až po válku na Ukrajině, která tyto tlaky ještě zesiluje.

Vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by měla předcházet větší informovanost o dopadech, které by taková ochrana mohla mít. Novinářům to dnes řekl prezident Petr Pavel při návštěvě Karlovarského kraje. Podle něj by se měla vždy zvážit přidaná hodnota takového opatření. Záměr vyhlášení CHKO se v současné době zpracovává. Podle loňského vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by chráněná oblast mohla být vyhlášena už v roce 2026. Proti záměru či proti některým částem se ale staví některé obce, ale třeba i lesní společnosti.

Ochránci přírody na Vysočině se dohodli s 11 zemědělci na vytváření lokalit, v nichž budou celoročně vhodné podmínky pro koroptve polní. Projekt jim umožní prověřit postupy, které by koroptvím v zemědělské krajině pomohly přežít. Z této kdysi nejběžnější lovné zvěře se kvůli scelování polí a používání pesticidů v zemědělství stal chráněný a ohrožený druh, řekl ČTK ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Václav Hlaváč.

Dočasné uzavření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám ukazuje na dvě věci: obrovský zájem domácností o energetické úspory a zároveň jasný signál, že kvalitní renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení. Je pozitivní, že administrace již podaných žádostí pokračuje bez přerušení a že jsou zajištěny prostředky pro další období.

Jak vypadá město, kde se dobře žije? Odpověď přináší výstava „Město pro život: Inspirace z Vídně“, kterou mohou zájemci navštívit do 4. prosince v přízemí pražské Nové radnice. Expozice představuje vídeňské moderní přístupy k městským koncepcím a ukazuje, jak mohou světové metropole reagovat na potřeby svých obyvatel i na výzvy 21. století.

Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců, zatímco 55 jich bylo proti. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Letos se příjem žádostí spustil 20. února a měl původně trvat přesně rok.

V oblasti produkce potravin čelíme takzvané trojité výzvě: nakrmit lidi, nepřispívat ke klimatické změně ani ztrátě biodiverzity. Lidé se dnes ve výživě spoléhají na velmi úzkou skupinu asi 12 plodin a 5 typů živočichů. Jak produkovat a spotřebovávat zdravěji a ve vztahu k přírodě, nesmí zůstat na volbě koncového spotřebitele, je nutné řešit celkovou proměnu zemědělství a obchodu. Jak ke změně přispívají české firmy, probírali jejich zástupci na konferenci Cirkulární města a byznys 4.

Polská pobočka ekologické organizace Greenpeace podala Evropské komisi stížnost na odstřel medvědů na Slovensku. Ekologové argumentují, že masový odlov šelem na slovenské straně Tater porušuje normy Evropské unie a ohrožuje i migrující medvědy v Polsku, kde jsou přísně chráněni. Informoval o tom na svém webu polský list Gazeta Wyborcza. Na Slovensku žije asi tisícovka medvědů, v Polsku jich je desetkrát méně.

Na 50 000 politiků, diplomatů, vědců či ekologických aktivistů z asi 160 zemí se očekává na klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí v brazilském městě Belém a potrvá do 21. listopadu. Místo vybrala brazilská vláda symbolicky – leží u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa považovaného za plíce planety. I proto vláda pořádající země doufá, že světoví lídři po 30 letech klimatických konferencí začnou proměňovat sliby v činy.

V letošním roce končí další z úspěšných evropských projektů financovaných z programu LIFE – projekt OwnYourSECAP. Projekt zahájil činnost v roce 2022 a jeho cílem bylo přímé zapojení obcí do energetického plánování. Snahou bylo, aby energetické plánování a úspory zůstaly na denní agendě obcí a aby se méně prováděly prostřednictvím externích dodavatelů.

Zimní solení komunikací není zrovna širší veřejností vrcholně sledovaná problematika. A to ani teď, kdy tato sezónní záležitost začíná být aktuální a na stole by měla být otázka optimálního řešení zimní údržby silnic a chodníků. A proč by se lidé měli o tuto problematiku více zajímat? Dotýká se našich peněženek, zdraví či bezpečnosti? Odpověď je jednoznačná – třikrát ano.

Velkou úrodu kvalitních plodů všech ovocných lesních dřevin letos hlásí Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Lesy ČR v říjnu začaly zpracovávat jedenáct tun planých hrušek, jablek, třešní i malviček vzácných oskeruší. Z nich vzejdou statisíce stromků, které zpestří remízky i lesy a podpoří biodiverzitu.

Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters.