Rubrika: Zdraví

Kvůli obavám z vydatných srážek začali odborníci v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde v únoru havaroval vlak s toxickým benzenem, pozvolně odpouštět vodu ze západní části jezera č.6 do řeky Bečvy. Smyslem je vytvoření rezervy pro případ vydatných dešťů. Jezero č. 6 leží v těsné blízkosti místa havárie, odtok z jeho východní části byl po nehodě okamžitě zaslepen. Kvůli stoupající hladině museli v těchto dnech odborníci již přečerpat vodu do západní části nádrže. Vodní nádrž je pravidelně monitorována, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Letošní červen byl celosvětově třetí nejteplejší v dosavadních záznamech, v průměru bylo o 0,47 stupně Celsia tepleji oproti červnovému průměru v období let 1991 až 2020. Informovala o tom unijní meteorologická služba Copernicus, která zároveň upozornila, že obě zemské polokoule zažily teplotní extrémy. Služba globální teploty vzduchu při zemském povrchu srovnává se záznamy datovanými od roku 1850.

Česká přenosová soustava ČEPS, která řídí elektrizační soustavu, hromadně využívala při řešení blackoutu všechny dostupné mařiče. Výpadek linky číslo 411 a bloku Elektrárny Ledvice způsobil nedostatek elektřiny a aktivaci kladných služeb. Kladné služby dodávají například rychle startující diesely. V zápětí došlo vlivem výpadku spotřeby k převisu výroby elektřiny nad spotřebou a k aktivaci záporných služeb. Záporné služby poskytují klasické elektrárny snížením výroby a v posledních letech se prosazují velké elektrické kotle ohřivající vodu nebo páru pro vytápění. Tyto služby v objemu nižších desítek MW zatím poskytují i odsuzované a zakazované mařiče.

Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. Atmosféra je s každým dalším stupněm Celsia schopna pojmout zhruba o sedm procent více vodní páry, která hraje zásadní roli v řadě fyzikálních procesů, včetně vzniku bouřek a srážkové aktivity.

Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo- a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Na 22. ročníku akce se tradičně setkávají stovky lidí z 31 dotčených sídel z Pošumaví. ČTK to řekl František Kába, předseda spolku Jaderný odpad – děkujeme, nechceme!, který akci pořádá s obcí Maňovice. Letos jde o třetí protestní akci.

V Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde se stále odklízejí následky ekologické havárie po únorové nehodě vlaku s toxickým benzenem, chystají hasiči kvůli vydatným dešťům preventivní protipovodňová opatření. Na místo navážejí mobilní protipovodňové vaky, řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Josef Koláček. Situaci bedlivě sledují také rybáři, obavu mají i ze zvednutí hladiny jezera, které je nejblíže místu události. Jeho odtok je totiž od nehody zaslepen.

Fakta o klimatu zveřejnila detailní analýzu Jak spolehlivě vyrábí v Česku solární a větrné zdroje?, která ukazuje, jak spolehlivě dokážou v Česku vyrábět elektřinu větrné a solární elektrárny. Navzdory obavám z proměnlivosti obnovitelných zdrojů data ukazují, že při dobré kombinaci a doplnění záložními zdroji mohou OZE tvořit stabilní základ bezemisní energetiky.

Ryby, které uhynuly před týdnem v Dyji vlivem prudkého poklesu koncentrace kyslíku, nešlo podle Radovana Koppa z Mendelovy univerzity zachránit. Podobné situace budou podle něj stále častější, a to a nejen na Dyji, uvedl státní podnik Povodí Moravy. V Dyji pod nádrží Nové Mlýny na začátku minulého týdne uhynulo asi 30 tun ryb, událost vyšetřují i břeclavští kriminalisté.

Slovensko nepodpoří návrh Evropské komise stanovit jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedl slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Nesouhlas s předlohou dříve vyjádřil také český premiér Petr Fiala.

Odborníci v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku snížili řízeným přečerpáním o 27 centimetrů hladinu jezera č.6, které leží v těsné blízkosti místa havárie cisteren s benzenem. Vodu hasiči přečerpali pomocí velkokapacitního čerpadla do západní části jezera, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Odtok z jezera je preventivně zaslepený od havárie, voda však do jezera stále přitékala. Podle šéfa hustopečských rybářů Stanislava Pernického tak hrozilo protržení hráze. Problém podle něj ale vyřešený není, hladina může znovu stoupat.

Evropská komise představila plán zavádějící takzvané přírodní kredity. Ty mají umožnit zemědělcům, lesníkům a dalším hospodářům získávat dodatečný příjem za nadstandardní opatření na podporu biodiverzity. Cílem plánu je podle komise motivovat soukromé investice do akcí na ochranu přírody a odměňovat ty, kteří tyto akce podnikají a investují do nich.

Podpora biodiverzity, zlepšení půdy i omezení závislosti na pesticidech. K tomu všemu by mohly pomoci kvetoucí pásy uprostřed lánů zemědělských plodin. Směs rostlin vysetá v místě pojezdů zemědělské techniky má na pole přilákat užitečné půdní mikroorganismy, ptáky i hmyz. Mezi nimi i přirozené nepřátele zemědělci nevítaných druhů.

Ornitolog Jaroslav Fišera jde najisto. Neposečenou horskou loukou si za soumraku razí cestu do míst, odkud se ozývá opakované volání typické pro jednoho z nejohroženějších ptáků krkonošské přírody, chřástala polního. Z reproduktoru, který drží, zní „crex-crex“, tedy imitace volání tohoto plachého a na loukách skrytě žijícího ptáka. A chřástal odpovídá. V Krkonoších jejich počty zůstávají nízké, řekl ČTK Fišera. Důvodů je řada, ztráta vhodných stanovišť, časná senoseč, odvodňování luk nebo i nevhodné technologie hospodaření.

Odborníkům se letos podařil odchov larev mihule ukrajinské (Vladykovovy), kriticky ohroženého druhu rybovitého obratlovce z jediné známé populace tohoto druhu v Česku, z Račího potoka u Velkých Losin na Šumpersku. Získali přibližně 8350 jiker, z nichž se vylíhlo 6600 larev, což je výrazně více než v loňském roce. Zpět do Račího potoka vypustili oproti loňsku trojnásobné množství larev. Správa CHKO Jeseníky o tom informovala na svých stránkách. Cílem tohoto projektu je posílit jedinou a bohužel vymírající populaci z tohoto toku.

V jihofrancouzském departementu Hérault dostali hasiči pod kontrolu požár, který strávil 400 hektarů lesa a další vegetace. Po celý dnešek ale zůstane pod dohledem, informovala agentura AFP s odvoláním na hasiče. V sobotu hořel porost i v dalších dvou departementech na jihu Francie, v Bouches-du-Rhône a v Aude. V Bouches-du-Rhône byl požár, který spálil 100 hektarů vegetace, lokalizován už v sobotu. V Aude plameny do dneška spálily téměř 500 hektarů lesního porostu, ale už se také dál nešíří.