Rubrika: Zdraví

Téměř 11 miliard korun z Modernizačního fondu zamíří na zvyšování energetické účinnosti železnic a snížení emisí z dopravy, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Modernizační fond čerpá peníze z výnosů z prodeje emisních povolenek. Dotace mají podle resortu zrychlit elektrifikaci tratí napříč republikou a podpořit přechod nákladní dopravy na čistší a úspornější elektrické lokomotivy.

Ambiciózní plán ornitologů postupně přeměnit zanedbané území výsypky nedaleko Mostu v plnohodnotný ptačí park je zase o něco blíž ke splnění. Během jednoho roku, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) o území pečuje, se podařilo úspěšně rozběhnout obnovu přírody. Zásadně v tom pomohl projekt podpořený v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož součástí byl výkup pozemků, jejich první úpravy i otevření návštěvnické stezky.

Členské státy EU se shodly s Evropským parlamentem na odložení hojně diskutovaného nařízení o odlesňování o další rok. Cílem je umožnit zemědělcům, lesníkům, obchodníkům i dalším hospodářským subjektům, aby se mohli na předpis řádně připravit. Informoval o tom europarlament v prohlášení. Nařízení musí ještě formálně schválit Evropský parlament i Rada EU, která zastupuje členské státy.

Česká republika dnes na jednání v Bruselu opět prosazovala zrušení rozhodnutí, že se od roku 2035 přestanou v EU prodávat nová auta se spalovacími motory. K českému návrhu se podle odcházejícího ministra dopravy Martina Kupky už připojila také Itálie, Polsko, Slovensko a Bulharsko. Zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 prosazuje též německá vláda.

Nová zpráva odhaluje alarmující míru znečištění potravin kyselinou trifluoroctovou v Evropě. Organizace Pesticide Action Network Europe (PAN) společně s organizací Arnika prozkoumaly běžné obilné potraviny a zjistila výskyt této jedovaté látky napříč celým kontinentem.

Vítězem ankety o slovo roku v Rakousku se letos stal los Emil, oznámila Společnost pro rakouskou němčinu (GSÖD). Svou cestou přes Dolní a Horní Rakousko vzbudilo zvíře v létě takový mediální rozruch, že mu podařilo stát se rakouským slovem roku 2025, napsala agentura APA. Do alpské země, kde ušel přes 500 kilometrů, se majestátní sudokopytník dostal přes Česko a Slovensko.

O tom, že ohňostroje škodí životnímu prostředí, pochyb není. Ale kdyby kromě těch nepopiratelných škod nevytvářely ještě něco navíc, třeba krásu a radost, půl miliardy korun by za ně Češi asi vyhodit nechtěli. Dá se tu najít nějaká střední cesta, pěšinka územím nikoho vedoucí mezi dvěma znesvářenými tábory?

Bývalý lovec mořských želv Joaquim Avelino Fragoso nyní hlídkuje v ústí řeky Longa v Angole, aby chránil ty samé tvory, které kdysi zabíjel. „Rád pozoruji želvy, když vylézají na souš, aby tam snesly vajíčka, a pak se vracejí zpět do moře,“ řekl Fragoso agentuře Reuters. Fragoso žije ve vesnici Hodžua, která je plná bujných mangrovových porostů, lagun a písečných pásů prokládaných křovím a lesy.

Vláda schválila novelu nařízení, které upravuje podmínky pro udržitelnost biopaliv a pravidla pro snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. Opatření podporuje především pokročilá biopaliva vyráběná z nezpracovatelných zbytků či odpadů a obnovitelná paliva nebiologického původu, vyráběná z obnovitelné elektřiny, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Novela bude platná od začátku nadcházejícího roku.

Vodohospodáři v Nivnici na Uherskohradišťsku dokončili odstraňování škod po povodni z loňského září. Náklady přesáhly 2,6 milionu korun. Povodeň, která dosáhla úrovně téměř stoleté vody, poškodila břehy a zanechala další škody na vodohospodářském majetku, sdělila ČTK mluvčí státního podniku Povodí Moravy Jana Kučerová.

O obnovu starých sadů se snaží Fakulta životního prostředí UJEP ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice. Projekt má několik částí: výsadbu nových stromů historických odrůd, aktivity pro veřejnost, například procházky po zaniklých sadech, které dnes sice plodí, ale nejsou aktivně využívány. Nově k obnově jednoho ze sadů přispěje i diplomová práce studentky programu Obnova krajiny Zuzany Pfeiferové.

Zelené fasády na budovách či průmyslových halách mohou mít i ekonomický přínos. Stavbu v létě ochladí a v zimě chrání proti promrznutí, čímž snižují náklady na topení či klimatizaci. ČTK to řekl odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Kunt. Od takzvaných zelených střech se liší tím, že jsou umístěny vertikálně na stěně budovy. Zelená fasáda je tvořena popínavými rostlinami vsazenými do země u budovy, nikoliv do truhlíků či květináčů.

Zvýšené riziko povodní způsobené klimatickou změnou může vést k uvolnění nebezpečných látek ze starých, neregulovaných skládek napříč Evropou. Tisíce takových skládek podle mezinárodního průzkumu investigativních týmů z listu The Guardian, Watershed Investigations a Investigate Europe představují hrozbu pro pitnou vodu a chráněné oblasti, pokud by z nich unikl toxický odpad do řek, půdy a ekosystémů.

Na několika tocích v CHKO Železné hory proběhl nedávno monitoring střevle potoční. Průzkum potvrdil výskyt této vzácné ryby na vybraných lokalitách. Údaje budou využity pro aktualizaci regionálního akčního plánu, který pro její záchranu připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Domy přírody přivítaly v loňském roce kolem půl milionu návštěvníků, o rok dříve jich bylo zhruba 350 000. Počty domů, které lidem přibližují přírodní hodnoty daného regionu prostřednictvím interaktivních expozic, naučných programů a akcí, se postupně zvyšují. V roce 2024 jich přibylo pět. ČTK to řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Nejvíce lidí ročně navštíví Dům přírody v Moravském krasu, a to kolem 30 000, informovala agentura.