Rubrika: Zdraví

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci.

V nádrži Nové Mlýny i řece Dyji pod nádrží je extrémní koncentrace sinic. Ukázal to dnešní mimořádný monitoring Povodí Moravy, které kontroluje kvalitu vody v Dyji častěji po úhynu desítek tun ryb ze začátku prázdnin.

Záchranná stanice pro živočichy ve Vlašimi na Benešovsku přijala letos už 35 rorýsů, víc než třetina z nich se zranila v technických otvorech domů. S vyproštěním uvízlých ptáků musí pomáhat i hasiči. Podobné zásahy řešili ochránci přírody v posledních dnech ve Vlašimi, Písku a Děčíně. Ve Vlašimi jde ve většině případů o jeden z bytových domů, kvůli odstranění mřížek proto ochránci podali podnět na odbor životního prostředí. ČTK o tom dnes informovala Alena Konvalinová z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

V Česku je zájem o pořízení elektromobilu jeden z nejnižších v Evropě. Čistý elektromobil by si jako svůj další vůz pořídila čtyři procenta lidí. Evropský průměr je 13 procent, světový 15 procent. Vyplývá to z průzkumu a dat agentury Ipsos ze 30 zemí.

Pilotní provoz vlaku, který jako palivo využije hydrogenovaný rostlinný olej, začíná na Orlickoústecku. Část tratí tam není elektrifikovaná a jezdí po ní motorové vlaky. Testované palivo by mělo snížit emise oproti naftě až o 90 procent, uvedlo v tiskové zprávě pardubické hejtmanství.

Na pohled ráj. Ale co z něj zbývá pro přírodu? Když jsem přišel do Rakouska, měl jsem pocit, že jsem v jiném světě. Příkopy byly úhledně posekané, trávníky bez stébel navíc a i ta nejzapadlejší polňačka měla „pořádek“. Oproti našemu tehdejšímu chaosu to působilo jako země zaslíbená – alespoň pro člověka, který vnímal přírodu přes estetiku pořádku. Velmi rychle mi ale došlo, že v tom čistém pořádku něco chybí. Totiž život.

Zajistit lepší a přesnější předvídání povodní a pomáhat předcházet nebezpečným sesuvům půdy má formou dotací 370 milionů korun z evropských fondů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) peníze z Operačního programu Životní prostředí rozdělí prostřednictvím čtyř nově vyhlášených výzev. Peníze jsou připraveny i na péči o chráněná území, podporu ohrožených druhů nebo také likvidaci invazivních druhů. O finance mohou žádat obce, kraje, školy nebo výzkumné instituce.

V pátek 1. srpna vstoupí v účinnost dvě novely energetického zákona. První z nich, přezdívaná lex OZE III, upravuje hlavně ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Druhá z novel, přezdívaná lex plyn, má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny a zlepšit energetickou bezpečnost Česka. Na návrh Senátu ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti podpory u solárních elektráren z let 2009 a 2010, které naopak první z novel přinesla. Řada opatření z obou těchto předpisů má však odlišné datum účinnosti, a platit tedy začnou jindy nebo již platit začaly.

Masivní invaze kobylek ohrožuje slunečnice a další plodiny v jižních regionech Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Příčinou pohromy je z velké části válka rozpoutaná ruskou invazí, která znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců, tvrdí úřady a pěstitelé.

Rychlejší snižování emisí skleníkových plynů, rychlejší odchod od fosilních paliv a kompenzace za škody těm nejzranitelnějším. Mezinárodní soudní dvůr ve středu odpověděl na dva dotazy 132 členských států OSN včetně České republiky: Jaké právní povinnosti mají státy za ochranu klimatu pro současné i budoucí generace? A co znamená pro státy, když svou nečinností způsobí významnou škodu? Po 6 letech diplomatických příprav 23. července v nizozemském Haagu vyvrcholil historický lidskoprávní proces, který objasnil povinnosti států chránit své obyvatelstvo před dopady změny klimatu dle mezinárodního práva.

Revitalizace části území v okolí Černovic u Tábora se stala příkladem úspěšné spolupráce mezi odbornou institucí, realizační firmou, zemědělským družstvem a soukromým farmářem i místní samosprávou. Iniciativa k úpravám vzešla přímo od místního zemědělského družstva. V rámci projektu se podařilo dosáhnout i uznání a schválení nového krajinného prvku jako mokřadu v rámci zemědělské dotační politiky, což může být skvělý motivační příklad pro další zemědělce.

Otravu řeky Bečvy připomene ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku akce Den Bečvy – 5 let poté. Uskuteční se 20. září, tedy přesně pět let poté, co se ekologická havárie stala. Akce nabídne průvod kolem Bečvy, besedy i kulturní program, sdělil ČTK zástupce organizátorů Aleš Linduška.

Zoologická zahrada v německém Norimberku kvůli nedostatku místa utratila 15 paviánů. Zoo postup hájí s tím, že přemístit zvířata do jiných zoologických zařízení nebylo možné. Krok bude mít zřejmě právní dohru, ochranářské spolky a organizace chystají trestní oznámení, napsala agentura DPA.

Do již tradičního květnového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin, které koordinují vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Botanického ústavu AV ČR, se zapojily více než dvě stovky dobrovolníků, včetně studentů. Navzdory nepřízni počasí se během tří dnů podařilo shromáždit přes 800 ověřených pozorování více než 31 druhů, čímž byl překonán loňský rekord.

Státní podnik Diamo zrušil veřejnou soutěž na zpracovatele projektové dokumentace sanace heřmanické haldy v Ostravě, kde má vzniknout ochranný obal – takzvaný sarkofág proti dalšímu hoření haldy. Projekt připraví podnik sám. Důvodem je výrazný rozdíl v nabídkových cenách a vyloučení levnějšího uchazeče ze soutěže, sdělil mluvčí podniku Tomáš Indrei.