Rubrika: Zdraví

Premiér Andrej Babiš při příchodu na dnešní summit Evropské unie zopakoval, že je třeba změnit systém emisních povolenek EU ETS. Současný systém podle něj ničí český průmysl. Vysoké ceny energií budou jedním z hlavních témat dnešní schůzky unijních lídrů v Bruselu.

Ptáci patří mezi důležité šiřitele semen. Jejich pomoc oceňují zejména dřeviny s dužnatými plody. V tropických lesích mohou být opeřenci zodpovědní za šíření až 80 procent stromových druhů s masitými plody. V některých případech se ale stromy na to, že budou semena sezobnuta spolu s plody, spoléhat nemusí. Semena se mohou například jen zachytit na peří slétnuvších se ptáků. Tak je tomu třeba u tropických stromů rodu Pisonia – přítulnice.

Deset zemí včetně České republiky žádá Evropskou unii o důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle nich měla předložit přezkum ETS již do konce května a nikoli až v létě. Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi podepsali předsedové vlád Česka, Itálie, Rakouska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Slovenska a rumunský prezident. Změna systému emisních povolenek bude jedním z hlavních témat unijního summitu, který v Bruselu začne ve čtvrtek.

Starostové některých obcí, které na Bruntálsku v roce 2024 zasáhly ničivé povodně, se zastávají Petra Birklena, jehož konec ve funkci ředitele státního podniku Povodí Odry v úterý oznámilo ministerstvo zemědělství. Komunikace se státním podnikem byla podle těchto starostů nadstandardní. Přitom i nedostatečnou komunikací s obcemi ministerstvo zemědělství odvolání zdůvodnilo. Dalším bodem pak byla rychlost při nápravě povodňových škod. Ani v tom ale řada starostů problémy neviděla. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.

Vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology, uvedla Lucie Peřinová z akademie.

Farma Bezdínek na Ostravsku zavedla ve svých sklenících pěstování zeleniny bez zbytků pesticidů. Stala se zároveň první farmou v Česku s certifikací 0% reziduí pesticidů. Biologickou ochranu proti škůdcům tu zajišťují přirození nepřátelé škůdců, jako jsou například vosičky, ploštice nebo bakterie.

Minimální množství srážek od posledního únorového týdne se postupně začíná v půdě do hloubky jednoho metru projevovat. I když to opticky vypadá, že je půda stále vlhká, proti průměrným hodnotám za léta 1961 až 2015 už je na mnoha místech znát deficit, uvádějí v aktuálním hodnocení půdního sucha tvůrci projektu InterSucho. Největší rozdíl proti průměru je viditelný zhruba v severovýchodní čtvrtině Česka a podle předpovědí na dalších devět dnů je zřejmé, že bude pokračovat období s minimálními nebo dokonce žádnými srážkami a situace se bude mírně zhoršovat.

Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.

Česká vláda kategoricky odmítá nařízení, které by fakticky ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, zopakoval dnes v Bruselu vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Cíle pro rok 2035 jsou podle Prahy příliš ambiciózní a neodrážejí nízkou poptávku po elektromobilech a současnou geopolitickou situaci. Turek to uvedl v příspěvku na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Bruselu.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava možná bude muset snížit počet zaměstnanců. Nyní v organizaci pracuje 17 lidí. CHKO, která spadá pod šumavský národní park (NP), připravuje analýzu své činnosti, podle níž ministerstvo životního prostředí rozhodne o případném snížení stavu. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Státní Horské lázně Karlova Studánka na Bruntálsku vypověděly smlouvu o spolupráci při přípravě a výstavbě Domu přírody Jeseníků. Důvodem je podle vedení lázní narušení komunikace při přípravě záměru a zároveň obavy o ochranu přírodních léčivých zdrojů. ČTK to sdělila mediální zástupkyně lázní Lucie Špačková. Trojstrannou smlouvu před dvěma lety uzavřely lázně, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Moravskoslezský kraj. Mluvčí kraje Nikola Birklenová řekla ČTK, že smluvní vztah mezi krajem a AOPK nadále platí a že žádný požadavek o spolupráci zatím kraj nedostal. Podle AOPK není jasné, co vedlo lázně k výpovědi smlouvy.

Na Třebíčsku kraj dočasně omezil vstup do některých míst, kde začíná kvést koniklec velkokvětý. Je to silně ohrožený druh, který z krajiny postupně mizí. Na fialové květy se chodí dívat mnoho lidí, sešlapávání půdy těmto rostlinám ale škodí. V přírodní památce Kobylinec u Trnavy je dočasně oplocení a v dalších lokalitách jsou osazené informační tabule. Vyplývá to z krajského webu.

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.

U dotačních programů na protipovodňová opatření, které měly zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. MZe se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze. Uvedlo to v zaslaném vyjádření.