Rubrika: Zajímavosti

Dokážou jednoduše přivést dešťovou vodu přímo do květináčů nebo záhonů. A nepotřebují k tomu elektřinu ani čerpadlo. Živé okapové svody umožňují jednoduchým způsobem sbírat a zalívat dešťovou vodou i v zastavěných městských centrech. Projekt modrozelené infrastruktury inženýrů zahradní a krajinářské architektury Archiplands si odnesl z letošního ročníku inovačního maratonu Nakopni Prahu 2025 třetí místo.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Textilka Retex z Moravského Krumlova na Znojemsku spustila do ostrého provozu linku, která dokáže vyrobit z recyklovaného vlákna až osmivrstvé textilie. Podle generálního ředitele Roberta Šimka je linka vyrobená podniku na míru a její možnosti jsou v Evropě unikátní, řekl novinářům. Textilie jsou použitelné v mnoha odvětvích od dopravy po stavby.

Červencový rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku opět otevřel otázku stability české elektroenergetické soustavy i potřebných investic do její modernizace. Shodli se na tom zástupci firem a akademické sféry na pražské konferenci Euro Business Breakfast s názvem Zelená síť. Podle nich nelze současnou síť přestavět ze dne na den, protože vychází z principů starých více než 100 let, a připojování nových zařízení do ní přináší rizika i nové požadavky na řízení.

Evropská unie znovu o další rok odloží hojně diskutované nařízení o odlesňování, řekla podle agentury Reuters novinářům eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová. Normu kritizuje mnoho zemí včetně České republiky. Odklad je podle eurokomisařky nezbytný v souvislosti s řešením obav ohledně funkčnosti systému, který normu doprovází.

Sobotní Den Bečvy ve Valašském Meziříčí připomněl otravu řeky z 20. září 2020.
Na jedné z našich nejvýznamnějších podhorských štěrkonosných řek uhynuly
desetitisíce ryb a v měřítku novodobé české historie jde o jednu z největších
jednorázových ekologických havárií ve vodním prostředí. Pět let poté stále chybí
přesvědčivý závěr a vyšetřování provázely zásadní — a podle řady aktérů i
záměrné — chyby. Oficiální verzi mnozí nepovažují za věrohodnou; investigace
Deníku Referendum dlouhodobě soustřeďují pozornost na chemičku Deza ze
skupiny Agrofert. Kauza naplno ukazuje slabiny státu v prevenci, vyšetřování i
vymáhání odpovědnosti. Ochrana životního prostředí — i lidí, kterých se to
bezprostředně týká — se v Česku příliš často stává předmětem politické
manipulace. Naše přírodní bohatství přitom zůstává na okraji politického zájmu:
klíčové reformy — od pravidla „znečišťovatel platí“ po jasné krizové protokoly
— ustrnuly. Náklady nese příroda, místní komunity i důvěra v právní stát —
základ funkční demokracie.

Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů v národním parku Podyjí. Přítomnost šelem zachytila fotopast na nové pastvině exmoorských koní u Havraníků, šlo o dva jedince. Správa národního parku o tom informovala na webu. Ochránci přírody nedávno potvrdili výskyt šakala i na Pálavě.

Za prosincové znečištění řeky Odry uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokuty společnostem BorsodChem a GALVAN CZ. Informaci webu ČT24 potvrdila ČTK mluvčí Miriam Loužecká. Kvůli úniku zinku a kyanidu tehdy uhynuly desítky ryb. Rozhodnutí nejsou v tuto chvíli pravomocná, výši pokuty a další detaily proto mluvčí nemohla sdělit.

V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.