Rubrika: Zajímavosti

Ráno vyrážíme do lesa. Je po dešti, vzduch voní vlhkou půdou. Na rozcestí se zastavujeme – v blátě jsou čerstvé stopy. Čtyři prsty a otisk polštářku. Zadní tlapy téměř překrývají ty přední – zvíře běželo rychle. Možná to byl malý pes, nebo kuna. Ale jméno není důležité. To podstatné je, že tady ještě před chvílí bylo. Možná se na nás dívá zpoza keřů. Kdybychom si sedli a tiše čekali, třeba bychom ho zahlédli.

Nejčastějším tématem pro říjnové volby do poslanecké sněmovny je pro většinu stran zvýšení bezpečnosti občanů. Ovšem míní se tím především zvýšení bezpečnosti před vojenským napadením, protože toto nebezpečí se, zejména ve spojitosti s válkou na Ukrajině, výrazně zvýšilo. Současně se však trochu zapomíná na posilování také vnitřní bezpečnosti, kam patří i ochrana občanů proti dopadům změny klimatu. Že je třeba dělat více pro ochranu občanů nám v těchto dnech připomíná výročí katastrofické povodně v září 2024.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října novou národní přírodní památkou hnědouhelný lom Československé armády (ČSA) na Mostecku. Chráněné území bude mít rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních, nachází se v Mostecké uhelné pánvi. Zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

Kateřinská a Punkevní jeskyně v Moravském krasu usilují o zápis na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Záměr nevyžaduje úpravu současné právní ochrany, protože už nyní jsou obě jeskyně i jejich okolí v nejvyšším stupni ochrany, informovalo ministerstvo životního prostředí. Česko má v současnosti na seznamu UNESCO pouze jednu položku z oblasti přírodního dědictví, Jizerskohorské bučiny.

Deště v posledních dnech pomohly tokům v povodí Moravy. Po období, kdy mnohé z nich byly i pod hranicí sucha, se dostaly na hodnoty průměrných zářijových průtoků. ČTK to řekla mluvčí státní ho podniku Povodí Moravy Jana Kučerová. Jih Moravy se letos v létě kvůli nedostatku srážek potýkal se suchem.

Výzva členov a členiek Slovenského ochranárskeho snemu.

Introdukované dřeviny se v posledním období stávají předmětem zvýšeného zájmu lesního hospodářství. Důvodem není již v řadě případů snaha obohatit či doplnit české a evropské lesy o nové druhy, ale stále častěji se objevují myšlenky, že pro zachování funkčních lesních ekosystémů bude nutno řadu domácích dřevin nahradit mnohem odolnějšími nepůvodními druhy.

Pár zajímavých čísel z analýzy vývoje solární energetiky ve střední Evropě (konkrétně Česku, Polsku, Slovensku a Maďarsku), kterou tento týden vydal think-tank Ember.

Agresivní choroba myxomatóza, která napadá zajíce a divoké králíky, se rozšířila prakticky po celé jižní Moravě. Veterináři už potvrdili onemocnění u 13 uhynulých zajíců, u jednoho byl test negativní a u dvou vzorků se na výsledek ještě čeká. Jedná se o mrtvá zvířata z Brna a okolí, z Břeclavska, Hodonínska a Znojemska. Dosud není známý žádný případ, který by potvrzoval, že se choroba rozšířila do Zlínského kraje či na Vysočinu. ČTK to řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy (KVS) pro Jihomoravský kraj Hana Čaloudová.

Společnosti, které se v Česku zabývají zpětným odběrem elektroodpadu, neporušují hospodářskou soutěž. Žádná z nich nemá dominantní postavení. Zjistil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se situací na tomto trhu zabýval na základě několika podnětů. O výsledcích vyšetřování informoval v tiskové zprávě. V Česku zajišťují zpětný odběr elektrozařízení společnosti Asekol, Ekolamp, Elektrowin, Rema Systém a Retela.

Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park.