Rubrika: Zajímavosti

Z celkových 23 miliard korun vyčleněných v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na dopravu míří v období mezi lety 2021 a 2027 téměř 15 miliard korun na podporu nízkoemisních dopravních projektů, nákup elektrických dopravních prostředků či výstavbu cyklotras. Tato takzvaná čistá a aktivní mobilita má do budoucna zlepšit cestování, ale také snižovat emise produkované dopravními prostředky. Peníze směřují spíše na modernizaci stávajících cest a silnic než na jejich rozšiřování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) převzalo letos v dubnu případ Heřmanické haldy od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která ji prošetřovala čtyři roky, kvůli jejím pochybením. Průzkumné vrty inspekce v červenci zastavil nový šéf úřadu Pavel Straka pro jejich nadbytečnost. Společnost Ridera Bohemia podle zjištění ministerstva zákon neporušila, proto 1. července rozhodlo o zastavení přestupkového řízení. Současně resort doporučil ČIŽP prověřit případ z hlediska možné ekologické újmy. Za tento postup na ministerstvo podala na začátku srpna ostravská radní a poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová trestní oznámení.

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Klimatické změny přispívají k podmínkám, které mohou destabilizovat vysokohorské skalní a ledové útvary. Tím se zvyšuje riziko takových katastrof, jako byla středeční povodeň v Himálaji, k níž došlo podél hranice mezi Nepálem a čínským Tibetem, uvádějí odborníci, které cituje agentura Reuters.

Za největší současné globální problémy považují Češi znečišťování oceánů a hromadění odpadu. Naopak nejméně se obávají provozu jaderných elektráren. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Uskutečnil se na přelomu července a srpna, zúčastnilo se ho 1032 lidí.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Do anglických vod se ve větší míře vrací tuňáci modroploutví. U pobřeží hrabství Yorkshire na severu Anglie poprvé za zhruba 60 let rybáři ulovili exemplář této ryby, který vážil přes 300 kilogramů, uvedla stanice BBC. Návratu tuňáků, kteří ve druhé polovině 20. století z anglických vod vymizeli, podle univerzity v Exeteru napomáhá přísnější kontrola rybolovu.