Rubrika: Zajímavosti

Cestičky, architektonické prvky a zahrady obklopující zámek Sanssouci jsou oázou zeleně v srdci německé Postupimi a místem, které působí velkolepě. Ale při bližším pohledu se ukazuje, že stromy v parku nejsou zcela v pořádku, o čemž svědčí jejich řídnoucí koruny, ulomené větve nebo kmeny, z nichž se oloupala většina kůry. Park se stále silněji potýká s dopady změn klimatu, píše agentura AP.

Včelaři v některých regionech Česka se letos častěji než v jiných letech setkávají s takzvaným cementovým medem, který zatuhne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Podle Českého svazu včelařů je příčinou tuhnutí medu látka zvaná medovice, vylučovaná mšicemi, s vysokým obsahem rychle krystalizujícího cukru – melecitózy. Medovici sbírají různé druhy hmyzu, často mravenci, ale právě třeba i včely.

Lesy ČR pokračují v podávání žádostí o povolení těžby vzácných lesů Krušných hor. Nedávno požádaly také o povolení kácení v nejvzácnějších chráněných krušnohorských lesích v přírodní rezervaci Vlčí důl a přírodní památce Lomské údolí. V obou případech se přitom jedná o území chráněná primárně právě kvůli zachovalým lesům a dále vysoké biodiverzitě s výskytem mnoha vzácných a chráněných druhů, které jsou navázané právě na lesní porosty. Ministerstvo životního prostředí přitom v pondělí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která by měla v budoucnu zajistit lepší ochranu přírody. Organizace Greenpeace nyní návrh zonace CHKO vyhodnocuje. Nicméně je z něj patrné, že lokality Vlčí důl a Lomské údolí obě spadají do I. zóny, tedy nejpřísněji chráněného území.

Ptačí oblast u Nových Mlýnů spásají nově buvoli. Přesněji řečeno tři buvolí krávy. Jejich úkolem je pomáhat udržovat pestrou mozaiku mokřadní vegetace.

Pražská zoologická zahrada dala dnes některým zvířatům opět led k ochlazení při vysokých letních teplotách. Ledové kostky byly poprvé připraveny pro koně Převalského nebo tygry ussurijští a znovu pro lední medvědy, kapybary a zubry, informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.

Pouze pět větrných elektráren a jednotky kusů modernizovaných bioplynových a malých vodních elektráren byly uvedeny do provozu v prvním pololetí letošního roku. Česko je totiž stále jedním z nejhorších míst v Evropě, co se týče délky potřebné pro získání povolení pro stavbu obnovitelných zdrojů. Komora OZE proto představila své návrhy, které mají rozvoj čisté energetiky zrychlit. Týkají se nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do meziresortního připomínkového řízení (končí tento týden).

Na průměrném plácku za domem se rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně pak diverzita klesá. To jsou nesrovnalosti, které se pokusil vysvětlit François Leroy z týmu Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Učinil tak pomocí jedinečných třicetiletých údajů o ptačích populacích v ČR.

V pondělí v 9 hodin 22 minut se štěchovická přečerpávací elektrárna po tříměsíční odstávce vrátila do plného provozu. Na začátku byl povel specialisty z centrálního dispečinku vodních elektráren řídícího celou energetickou část Vltavské kaskády – a pak už se do obou větví 582metrového přivaděče přečerpávací elektrárny Štěchovice II začne z horní nádrže na kopci Homole valit 27 kubíků vody za vteřinu.