Klimatická politika se Česku ekonomicky vyplatí

Stále extrémnější výkyvy počasí a nejteplejší roky v historii měření vyžadují zavedení klimatických opatření, které pomohou zmírňovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví i státní rozpočet. Jak vyčísluje odborná mezinárodní studie, na níž se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé snižování emisí skleníkových plynů by už do roku 2030 České republice přinesly až 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 % našeho ročního HDP. Přestože náklady na zavedení klimatických opatření do praxe budou krátkodobě vysoké, zdrženlivost či úplná nečinnost nás bude stát ještě daleko více. Oproti tomu každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát.

Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby netěžili dřevo při hnízdění orlů mořských

Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby těžbu v okolí hnízd orlů mořských a jiných chráněných druhů ptáků citlivých na rušení neprováděli zejména v prvních měsících jejich hnízdění. Časná doba hnízdění orlů se často setkává s obdobím těžebních prací. Krajský úřad požádal hospodáře o to, aby v širším okolí hnízd těžili od konce června do začátku ledna. Orel mořský je kriticky ohrožený druh, vloni zaznamenali ornitologové na Vysočině 32 hnízdišť.

Žábám pomohou překonat silnici přerovští studenti

Studenti Střední zemědělské školy v Přerově se chystají zajistit stovkám až tisícům zvláště chráněných žab bezpečnost při překonání silnice na okraji Přerova. Od poloviny února do konce května budou přenášet v nádobách z jedné strany na druhou ropuchu zelenou, rosničku zelenou, skokana štíhlého, skokana zeleného i skřehotavého či kuňku obecnou. Umožní jim tak bezpečně překonat cestu z jejich zimoviště u lužního lesa Žebračka směrem k malé Laguně, kde se rozmnožují, informovali ČTK zástupci přerovské radnice.

MŽP stvrdilo pokutu Lesům ČR za kácení v Krušných horách, podnik chce jít k soudu

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu Lesům ČR (LČR) za kácení starých stromů v chráněném území v Krušných horách na Mostecku. ČTK o tom dnes informovalo hnutí Greenpeace. Státní podnik pokácel zhruba 400 stromů v prosinci 2021. Státní podnik Lesy ČR se proti rozhodnutí ministerstva chce bránit u soudu správní žalobou, řekla ČTK mluvčí LČR Eva Jouklová.

Karel Zvářal: Mráz v době květu je zkáza nejen pro sady, ale i hmyzožravé ptáky

V posledních letech sadaře trápí nečekané jarní mrazy. Znamená to pro ně ztráty na úrodě, které jsou někdy téměř stoprocentní. Na stromech se při teplém březnovém počasí nalévají pupeny, začátkem dubna už mnohé kvetou, zvláště pak v intravilánu. Jsou-li několik týdnů za sebou vyšší teploty, stromy začínají kvést všude a rozbalují se i listy.

Tání arktického ledu může mít zásadní geopolitický význam, míní experti

Tání arktického mořského ledu, způsobené změnami klimatu, přináší nejen environmentální, ale i geopolitické důsledky. Podle britské armádní analýzy se Arktida v příštích 30 letech může stát strategickým bojištěm mezi Ruskem, Čínou a Západem. Experti, které oslovila ČTK, se shodují v tom, že kontinent může být potenciálním nalezištěm dalších nerostných surovin. Rozchází se nicméně v otázce, zda skutečně do budoucna na Arktidě hrozí vojenské střety.

Řečtí zemědělci se obávají o závlahu po konci dohody o reparacích s Bulharskem

Řečtí zemědělci v oblasti Evros na severovýchodě země se obávají o letošní závlahu svých polí poté, co vloni vypršela dohoda s Bulharskem o válečných reparacích z roku 1964. Ta zajišťovala této oblasti přísun vody v řece Arda od května do září, píše agentura Reuters. Zemědělci se domnívají, že vláda v Aténách se dost nesnaží o obnovení dohody. Jednání ale podle ministerstev ztěžovala komplikovaná politická situace v Bulharsku.

V polovině února dojde k rozpadu polárního vortexu, poprvé v této zimě

Poprvé tuto zimu se očekává rozpad polárního vortexu. Ačkoli je v tuto chvíli silný, v následujících sedmi dnech začne slábnout a kolem poloviny února se rozdělí na několik menších vortexů (viz video níže). Tento rozpad bude důsledkem náhlého stratosférického oteplení, které se očekává nad Sibiří a bude poměrně silné.

Mrtvé moře dále vysychá, zachránit by ho mohla mezinárodní spolupráce, píše AFP

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je však v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Turisté by se neměli strážců přírody bát, říká nový ředitel NP Podyjí

Hlavním cílem nastupujícího ředitele národního parku Podyjí Pavla Müllera zůstane ochrana krás Podyjí. Mezi další patří například rozvoj práce s veřejností či vzdělávání turistů. Ti by se podle něj neměli strážců přírody bát, ale měli by se u nich ujistit, že se v přírodě chovají správně. Müller to řekl v rozhovoru s ČTK. V čele nejmenšího ze čtyř národních parků ČR 1. února 2025 nahradil dlouholetého ředitele Tomáše Rothröckla, který odešel do důchodu.