Rubrika: Zajímavosti

Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Řekly to expertky, které oslovila ČTK. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů.

Až čtvrt miliardy korun by mohly dosáhnout letos na podzim náklady za dosavadní sanaci území v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde před půl rokem havaroval nákladní vlak s toxickým benzenem. Podle Správy železnic (SŽ) první etapa likvidace ekologických škod vyjde na 183 milionů korun, s předchozími pracemi by se na podzim mohly souhrnné náklady přiblížit 258 milionům korun, řekl ČTK mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Z místa havárie dosud odborníci odstranili zhruba 110 tun benzenu. V současné době se na hladině podzemní vody už téměř neobjevuje samostatná vrstva benzenu, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. Případ i nadále prověřuje policie, dosud nebyl nikdo obviněn.

Cíle Evropské unie pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit. V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové to uvedli šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink. Dodali ale, že výrobci aut a jejich dodavatelé jsou odhodláni pomoci EU ke splnění plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Česká zemědělská univerzita (ČZU) na agrosalonu Země živitelka poprvé představila model domu, na němž ukázala, jak zeleň na objektu nebo kolem něho pomáhá vyrovnat se s množstvím vody například z přívalového deště. Druhým efektem je nepřehřívání objektu a vytváření efektu městského tepelného ostrova, řekl ČTK Marek Petreje. Pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU v týmu, který se zabývá výzkumem a zaváděním do praxe takzvané modrozelené infrastruktury.

Zlínský kraj začal s likvidací pajasanu žláznatého. Podle zástupců hejtmanství se nejen v regionu nekontrolovatelně šíří. Invazivní strom pomocí toxinů obsažených v kořenech brání růstu ostatních rostlin, na něž je vázaný hmyz a následně i třeba ptáci, kteří tak přicházejí o zdroj potravy. Přenáší i choroby napadající révu. Svými kořeny pajasan navíc narušuje stavby a silnice, uvedla v dnešní tiskové zprávě Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Ochrana životního prostředí v Česku je podle téměř čtyř pětin obyvatel přiměřená. Češi v ochraně životního prostředí hodnotí nejlépe aktivity obecních úřadů, ekologických organizací a ministerstva životního prostředí, naopak nejhůře hodnotí aktivity parlamentu a vlády. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Průtoky v tocích na jihu Moravy se aktuálně někde pohybují i pod deseti procenty normálu, což je problém pro zachování biologického života v tocích i pro kvalitu vody. Jde především o drobnější vodní toky a toky, kterým nepomohou vodní nádrže, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Jih Moravy se letos v létě potýká se suchem kvůli nedostatku srážek.

Více než dvě miliardy lidí nemají přístup k nezávadné pitné vodě, informovaly agentury OSN. Nejvíce postižené jsou nízkopříjmové země, venkovské komunity, děti, menšiny a domorodí obyvatelé, pro které kvůli chybějící vodě, kanalizaci a nedostatku hygienických služeb stoupá riziko onemocnění a dalšího sociálního vyloučení.