Jiří Michalisko: Hořící halda Heřmanice – kdo všechno to kryje?

Největší ekologická škoda ve střední Evropě, na které i podle dohledatelných vyjádření státního podniku DIAMO hoří miliony tun hlušiny. Tisíce tun toxických látek, počínaje CO2, karcinogenními uhlovodíky a benzenem konče, to vše v době, kdy občané musely vyměnit pod hrozbou sankce každý jeden starý kotel na uhlí, protože škodí životnímu prostředí a jeho používání je nepřijatelné. Ve městě s více než 200 000 obyvateli, více než dvě desetiletí Hoří halda Heřmanice, kde jak se ukazuje zdaleka nebyly ukládány jen karbonské hlušiny z těžby uhlí. Všechno tohle probíhá v bezprostřední blízkosti lokality NATURA 2000, jen pár stovek metrů od mezinárodního toku řeky Odry.

Projekt Vltava slavná a splavná představí současné i zaniklé památky podél řeky

Projekt Vltava slavná a splavná má za cíl představit památky podél řeky, připomenout místa, která zanikla po výstavbě vltavské kaskády, a ukázat důležitost řeky pro hospodářský, kulturní, společenský a přírodní vývoj. Vyvrcholením bude v září otevření stejnojmenné výstavy v Praze. To vše má směřovat k budoucímu zapsání Vltavy mezi evropské kulturní stezky, které vyhlašuje Rada Evropy, řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková. Letos je to také 150 let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava.

Vodárnu v Doněcké oblasti poničily ruské útoky. Obnovit provoz pomáhal také Člověk v tísni

Pojem kritická infrastruktura zahrnuje elektrické sítě, plynovody a taky například vodárny, zkrátka vše, co je nezbytné pro život lidí ve městech a vesnicích. Kritická infrastruktura je častým a záměrným terčem ruských útoků na Ukrajině. Společnost Člověk v tísni tam proto pomáhá s opravami a modernizací – konkrétně vodárny v Kramatorsku v Doněcké oblasti…

Jan Palaščák: Co odhalil výpadek elektřiny v ČR

Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.

Sucho a pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin mění skladbu plodin v ČR

Zemědělci přecházejí na pěstování méně náročných plodin, důvodem je sucho, ale i pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin. Zároveň kvůli tomu ustupují od pěstování speciálních plodin. Vyplývá to z vyjádření Agrární komory ČR pro ČTK. Podle dat Českého statistického úřadu letos klesla osevní plocha pohanky, a to o víc než čtvrtinu, žita o 16,3 procenta, ječmene ozimého o téměř 14 procent a řepky o 2,2 procenta. Naopak více se pěstuje pšenice tvrdé nebo ovsa.