JoeX – 25 let u armády, vyhozen kvůli plavání – Rakouský reprezentant Irona Mana – WTF ??

V malé obci Ebenthal v Dolním Rakousku, nedaleko hranic a oblasti March směrem na Slovensko, žije muž, který o sobě říká, že víc než čtvrt století zasvětil vojenské službě. Roman W. (46) vystupuje jako občan s výrazně vlasteneckým pohledem na svět a zároveň jako člověk, který se dnes ocitl v přímém konfliktu se státem – a to ve chvíli, kdy tvrdí, že se brání propuštění z mise KFOR.

Vystupující jako slavný knife youtuber JOEX https://www.youtube.com/@joex/videos

Podle svého vyjádření strávil Roman W. více než 25 let „u armády“, přičemž zhruba 17 let z toho tvořily zahraniční operace. Vypočítává konkrétní angažmá: 13 let v rámci KFOR, 1 rok v EUFOR v Bosně a 3 roky v UN-GOLAN. Zároveň zdůrazňuje jeden detail, který považuje za zásadní: veškerá jeho služba měla být v režimu milice/aktivních záloh. Tvrdí, že nikdy nebyl „aktivní voják“ v tom smyslu, jak si jej veřejnost obvykle představuje. Důsledkem toho prý bylo, že mezi jednotlivými nasazeními býval pravidelně nezaměstnaný. Tento prvek opakuje jako součást svého životního rámce: dlouhé roky misí, ale současně nejistota a „mezery“ mezi nimi.

Zlom podle něj přišel 27. listopadu 2025. V tento den měl být z KFOR propuštěn, „tedy entlassen“, a od té doby – jak píše – bojuje proti tomu, co vnímá jako nespravedlivé ukončení jeho působení. Spor má vyústit až v soudní jednání: Roman W. uvádí, že dne 29. ledna 2026 má kvůli své kauze termín u zemského soudu v Korneuburgu a protistranou má být „Republika Rakousko“. Situaci proto rámuje emotivním, ale srozumitelným příměrem „David proti Goliášovi“ – jeden člověk proti státním institucím, jejich právníkům a autoritě.

Video je možné shlédnout přímo i zde: https://www.youtube.com/watch?v=NCEz0FK0Zfs

Co přesně je jádrem obvinění? Podle Romanova vyjádření mu je kladeno za vinu, že „veřejně“ publikoval videa na YouTube. On sám však tvrdí, že všechna videa byla nastavená jako „nezařazená“ – neveřejná (tedy ne veřejná), takže je bylo možné zobrazit pouze přes konkrétní odkaz. A tento odkaz podle něj měly pouze tři osoby: jeho rodiče a sestra. Roman W. popisuje, že ve videích dával najevo svůj „unmut“, tedy nespokojenost s Bundesheerem a s kosovským obyvatelstvem, ale zdůrazňuje, že materiály nebyly určeny veřejnosti, nebyly cílené na publikum, a už vůbec ne měly být šířeny jako veřejná komunikace.Videa tvořila obsah pro jeho rodinu a ukázku jak se mu daří a jak vypadá mise v zahraničí.

Vedle toho sám přiznává další prohřešek – a to výrazně otevřeněji. Uvádí, že každý víkend chodil plavat do jezera Lake Badovz poblíž Prištiny, přestože to mělo být zakázané a rakouští vojáci tam neměli chodit. O důvodu píše přímo: trénuje na mistrovství světa v ledovém plavání ve Finsku, které má být na začátku března 2026, a proto pro něj byl trénink zásadní. Toto porušení rozkazů označuje za reálné a přiznané. Současně ale tvrdí, že takové jednání „nikdy a za žádných okolností“ nemá být důvodem k propuštění. Jinými slovy: připouští přestupek, ale odmítá přiměřenost sankce.

Do třetice pak Roman uvádí, že rakouskému Bundesheeru vadí i jeho veřejná aktivita v online prostoru, konkrétně dva YouTube kanály „JOE X“ a „JOE XPLORER“. Píše, že „politicky mluví pro FPÖ“ a proti aktuální vládě, a že je proti masové migraci, kterou vnímá jako ničící Evropu. Podle něj se to „generálům v Rakousku nelíbí“. Tento motiv je v jeho podání klíčový: spor nepopisuje jen jako disciplinární kauzu nebo interní konflikt, ale jako střet hodnot a názorů, kde se domnívá, že instituce reagují tvrdě i kvůli jeho politickým postojům.

Že by náhoda ?

Z jeho e-mailu je cítit, že se nechce skrývat. Naopak výslovně uvádí, že je možné zveřejnit vše – včetně jeho jména – a že po soudním termínu chce „udělat veřejné“ další témata, která vnímá jako citlivá a kontroverzní: zmiňuje povinné očkování proti covidu v armádě, alkohol v zahraničí a především svůj vlastní případ. Jeho závěrečná výzva je jednoznačná: „Prosím, zveřejňujte to všude, kde to jde.“

https://www.youtube.com/watch?v=YweoIHvWKho

Celý příběh Roman staví na několika pilířích: dlouhá služba a opakované mise; životní cena milice/aktivních záloh, která přinášela i období nezaměstnanosti; náhlé propuštění, které vnímá jako nepřiměřené; a nakonec přesvědčení, že za tím stojí kombinace interního tlaku, disciplinárních výtek a nesouhlasu s jeho názory. Soudní jednání má být pro něj bodem, který rozhodne, jestli jde o standardní spor o kázeň a pravidla, nebo o problém širší – o hranice svobody projevu a o to, jak daleko může instituce zajít, když se jí nelíbí, co říká její příslušník.

Proč může postup státu působit nefér (a co je fér dodat)

Pokud vezmeme popis jako výchozí, nefér to může působit ve dvou rovinách. První je přiměřenost: i kdyby porušil pravidla (plavání v zakázané lokalitě) a i kdyby měl nevhodně formulované názory v nahrávkách, tak okamžitá „nejtvrdší“ reakce v podobě propuštění může vzbuzovat otázku, zda byly vyčerpány mírnější a standardní disciplinární kroky a zda existuje jasná, konzistentní praxe i pro jiné případy.

Druhá rovina je svoboda projevu versus loajalita: pokud by skutečně šlo o videa nastavená jako neveřejná a sdílená jen rodině, je legitimní se ptát, jak se takový obsah dostal do hodnoticího procesu a zda se nepřekračuje hranice soukromí?

Zároveň je fér říct i druhou stranu: armádní prostředí bývá přísné na bezpečnost, reputaci a pravidla chování, často i mimo službu. Stát může argumentovat, že i neveřejný obsah může představovat reputační nebo bezpečnostní riziko (například pokud unikne)(což neuniklo), a že porušování rozkazů v zahraniční operaci se posuzuje tvrději než v civilu. Tyto argumenty mohou existovat, i když s nimi člověk nesouhlasí. Klíčové bude, co přesně je v dokumentech, jaké jsou interní předpisy a jak je soud vyloží.

Má se soudit a má to zveřejnit?

Soudní cestu už Roman podle svých slov zahájil a termín má 29. ledna 2026. Pokud je přesvědčený, že byl poškozen, soud je v právním státě standardní a správná cesta. Dává to šanci, aby se věci řešily na základě důkazů, předpisů a procesních pravidel, ne jen emocí nebo mediálním tlakem.

Co se týče zveřejňování, tam bych byl opatrnější. Z čistě praktického hlediska: veřejné prohlášení a publikace citlivých témat před nebo během řízení může zhoršit jeho procesní pozici, vyvolat další spory (např. o pomluvu, porušení mlčenlivosti, bezpečnostní pravidla) nebo zbytečně odvést pozornost od jádra případu. Pokud chce „všechno zveřejnit“, nejrozumnější bývá postupovat po etapách, s oporou v dokumentech a ideálně až po poradě s právníkem – zejména pokud jde o obvinění, interní armádní záležitosti a tvrzení, která míří na stát a instituce. Zveřejňovat ano, ale strukturovaně, ověřitelně, s důkazy a v čase, který nepoškodí soudní strategii.To smysl má.

Soudit se dává smysl, pokud věří, že byl propuštěn nepřiměřeně nebo kvůli názorům !

Podpořme JoeX alespoň odběrem, a popřání aby se vše v dobré obrátilo.

Děkujeme ti JoeX za podklady, které jsme řádně nastudovali a v mezích zveřejnili.
Tvůj cz kolega T.