Jezerní válka aneb méně známé válečné umění středověku

Kdo by nemiloval středověké námořní bitvy – vysoké vlny, vítr v zádech a rty od soli. Z období středověku jsou v severní Evropě zaznamenány některé velké námořní bitvy, kupříkladu u Sluys v roce 1340 a Winchelsea v roce 1350. Ty se odehrály za Stoleté války a účastnily se jich flotily čítající až stovky lodí (v případě první zmíněné bitvy u Sluys). Podobně rozsáhlé námořní bitvy vedly také Benátky se svými protivníky, a také třeba Turci, ale předmětem našeho zájmu je nyní pouze oblast severně od Alp.

Zde probíhaly střety v Baltském moři, kde musíme především zmínit významnou bitvu ve Viselské laguně v roce 1463 mezi námořnictvem Řádu německých rytířů a Pruskou konfederací. Šlo o největší námořní bitvu této války a jednou ze dvou bitev, která rozhodla o konečném výsledku celého střetu.

Foto: Viselská laguna v roce 2009 | Wikimedia Commons / Public domain

Tehdy řád shromáždil 44 lodí, většinou rybářské lodě, spolu s několika galérami, které obsluhovalo 2500 mužů, z nichž bylo kolem 1500 ozbrojených. Jejich cílem bylo pomoci obleženému městu Mewe (Gniew) přes řeku Vislu. Proti této síle se postavilo kolem 30 lodí různých typů – primárně lehké plachetnice běžné na Baltu v 15. století, které na palubě nesly 600 až 700 ozbrojených mužů a podobný počet námořníků, kteří sami obsluhovali lodě. Pruské lodě vedl Vincent Stolle a Matthew Kolmener z Danzigu; a Jacob Vochs z Elbingu s podporou vojsk polského krále, Kazimíra IV. Jagelonského. Navzdory tomu, že měli méně lodí, Prusové díky svým zkušenostem zvítězili a získali kontrolu nad Vislou. Mezi zajatými rytíři byl i Hans Hetzel, komtur Memelu (Klaipėda).

Zde šlo spíše o střet menších plachetnic a říčních člunů, dosti odlišný od výše uvedených námořních bitev vedených v Lamanšském průlivu. Přeci jen Balt je takové „velké jezero“ a zde nenápadně navážu na skvělé vyobrazení bitvy na jezeře, jak je zobrazena ve švýcarské ilustrované kronice z roku 1470. Jezerní válka je totiž méně známé umění válčení, při kterém se na malých vodních plochách používaly menší čluny. To je ve švýcarském prostředí dobře známé díky velmi názorným švýcarským kronikám z let 1450–1530, ale podobné návrhy lodí se musely používat v celé Evropě, kde dostatečně velká jezera spojovala znepřátelené osady. Tato ilustrace výstižně ukazuje čluny z 15. století s ochrannými střechami a střílnami proříznutými skrz trup. Z nich se ježí množství střelných zbraní – arkebuz a kuší. Posádka s čluny manévruje pomocí několika vesel. Iluzi malé bitevní lodi dotvářejí vlajky a insignie namalované po stranách opláštění.

Tschachtlanchronik z roku 1470 je nejstarší ze stávajících švýcarských ilustrovaných kronik, sestavených Bendichtem Tschachtlanem a Heinrichem Dittlingerem z Bernu. Kronika je nyní uchovávána v Zentralbibliothek Zürich, kde lze vidět též vystavené faksimile. Skládá se z papírového rukopisu včetně asi 230 barevných ilustrací, z nichž většina pokrývá celé stránky. Dvě stě ilustrací ukazují válečné scény; zbývající každodenní život, jak na venkově, tak ve městech, a také scény na královském dvoře. V epilogu oba autoři prohlašují, že dílo bylo dokončeno v roce 1470.

Zdroj: britannica

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy