Jak Falun Gong v 90. letech ovlivnil a proměnil Čínu

V duchovní poušti, kterou po desetiletí vytvářel ateistický komunistický režim, se v Číně objevila víra, která tuto prázdnotu zaplnila a v následujících letech inspirovala desítky milionů lidí.

Tou vírou je Falun Gong, nebo také Falun Dafa, duchovní praxe, která vznikla na začátku 90. let, když lidé v zemi začali hledat hlubší smysl života ve své minulosti.

V několika krátkých letech se praxe rozšířila ústním podáním do všech koutů země, přičemž do konce dekády začalo více než 100 milionů lidí tuto praxi následovat.

Všechno začalo ve skromné učebně v jednom městě na severovýchodu.

13. května 1992, na své 41. narozeniny, vystoupil pan Li Hongzhi ze severovýchodní Číny na pódiu školní auly před asi 180 posluchači. Každý účastník dostal 12stránkový leták s názvem „Falun Gong“, který obsahoval obrázky meditačních cvičení. Každý den, po dobu devíti dní, pan Li podrobně demonstroval pohyby a chodil kolem, aby každému upravil pozici.

Na rozdíl od většiny mistrů qigongu a vysokých úředníků té doby hovořil Li bez předem připraveného scénáře, měl pouze malý papírek s několika poznámkami, na který se během dlouhých přednášek podíval jen občas.

Většina posluchačů byli dlouholetí vyznavači qigongu, kteří absolvovali kurzy mnoha různých mistrů, ale pan Li na ně zapůsobil jako někdo jiný. Místo toho, aby se soustředil na léčení energií, vykládal duchovní koncepty v jednoduchých termínech a odpovídal na otázky, které si mnozí kladli už roky.

Brzy začaly přicházet žádosti o další přednášky. Během následujících dvou let pan Li cestoval po celé zemi a uskutečnil 56 seminářů pro více než 60 000 lidí. Tito lidé pak šířili zprávy a během několika let se začal praxi věnovat přibližně každý 13. člověk ve státě o 1,3 miliardy obyvatel.

„To, co jsem hledala“

Liu Yaqin, úřednice státní banky, se zúčastnila jednoho z posledních seminářů v červenci 1994, když cestovala sedm hodin z Dalianu do Changchunu.

Během přednášky byla Liu tak nadšená, že stále plácala svou kamarádku do stehna, kdykoliv ji něco oslovilo.

„Měla jsem pocit, že to je to, co jsem hledala,“ komentovala své dojmy z přednášky Liu pro Epoch Times.

Po narození dítěte ve 40 letech trpěla Liu dlouhodobými zdravotními problémy a rychle se unavila. Po třetím dni přednášky se ale rozhodly s kamarádkou vrátit se zpět na místo ubytování pěšky, místo aby jely tramvají, i když cesta trvala půl hodiny. Od té doby se Liu cítila jako jiný člověk; její chronická únava a problémy se žlučníkem a žaludkem zmizely.

V roce 1998 proběhl průzkum mezi 44 000 praktikujícími Falun Gongu po celé Číně, který ukázal, že mezi 95 a 99 procenty respondentů hlásilo zdravotní zlepšení díky praktikování. A šlo více než jen o fyzické zdraví: praktikující uvedli, že víra jim pomohla přetvořit jejich charakter.

Měsíc po tom, co Liu navštívila sérii přednášek, se 20letý Jin Chengquan, etnický Korejec, připojil k více než 4 000 dalším na semináři v Yanbianu, oblasti na východ od Changchunu, kde žije největší korejská etnická menšina v Číně.

Jinovi zůstaly v paměti Liovo učení o tom, že „hmota a mysl jsou jedno a totéž“. Pokud jsou oba tyto aspekty propojené, říkal si Jin, potom dává smysl, že vnitřní svět jednotlivce se odrazí navenek.

Důraz na sebereflexi a osobní zdokonalování je součástí učení Falun Gongu, které se zakládá na principech pravdivosti, soucitu a tolerance. To zahrnuje i to, že materiální zisky by měly být brány s lehkostí.

Později, jako majitel obchodu s kancelářskými potřebami, si Jin získal důvěru svého dodavatele právě tím, že přijal právě tento přístup.

Jin odebíral zboží od velkoobchodníka, který byl hodinu cesty vlakem daleko. Jednou si Jin při návratu domů uvědomil, že omylem zapomněl zaplatit částku 350 jüanů – což bylo tehdy více než měsíční plat průměrného Číňana. Čína byla stále hotovostní společností, takže prodejce o této záležitosti nevěděl, vzhledem k množství každodenních transakcí, a nebylo možné zjistit, že nedostatek v platbě pochází od Jina.

Důraz na sebereflexi a osobní zdokonalování je součástí učení Falun Gongu, které se zakládá na principech pravdivosti, soucitu a tolerance.

Když Jin při své příští návštěvě předal dodavateli peníze, obchodníka to šokovalo. „Kde dnes najdete takové lidi?“ vzpomínal Jin na slova majitele podniku.

Od té doby, kdykoli velkoobchodník přivezl nové zboží, zajistil, že Jin dostal možnost výběru produktů jako první.

Rostoucí popularita

Li šel ostatním vlastním příkladem. Desítky účastníků jeho přednášek popisovaly pana Li jako skromného a přívětivého, přesto však oplývajícího laskavostí a charismatem.

Ouyang Yan, rodačka z Pekingu, vzala svou šestiletou dceru na místní seminář v roce 1993. Když Li vstoupil do místnosti, její dcera prohlásila, že „má tohoto strýčka ráda“, vzpomíná Ouyang.

Dceru Ouyang diagnostikovali s ADHD, a tak obvykle během vyučování nedokázala sedět v klidu. Na těchto přednáškách však přesto byla plně soustředěná. Později, v přeplněném metru, se setkaly tváří v tvář s Lim a jeho dcerou. Dřív než Ouyang stačila zareagovat, její dcera běžela k muži, kterého viděla na pódiu, a se zářivým úsměvem si k němu sedla.

Přednášky pana Li se vždy rychle vyprodaly, a někdy pořadatelé dokonce otevírali další prostory, aby pokryli poptávku. Během 10denní výstavy zdraví v Pekingu v prosinci 1993 si Mi Ruijing, dobrovolná asistentka, vzpomněla, jak lidé doslova zaplavili stánek Falun Gongu, jak to popsala pro Epoch Times.

Svou rostoucí slávu pan Li nikdy nezneužíval pro osobní zisk. Za celou sérii přednášek vybíral symbolický poplatek, který odpovídal zhruba 250 korunám nebo méně, a opakovaným účastníkům dával slevu 50 procent – což jen tak tak pokrývalo náklady. I tak několikrát věnoval výnosy charitám nebo obětem katastrof, jako byly například povodně.

Udržoval si jednoduchý životní styl, jak vzpomínali účastníci přednášek.

Svou rostoucí slávu pan Li nikdy nezneužíval pro osobní zisk. Za celou sérii přednášek vybíral symbolický poplatek, který odpovídal zhruba 250 korunám nebo méně, a opakovaným účastníkům dával slevu 50 procent – což jen tak tak pokrývalo náklady. I tak několikrát věnoval výnosy charitám nebo obětem katastrof, jako byly například povodně.

Někteří z těch, kdo cestovali s panem Li během jeho přednáškových turné, zavzpomínali, jak jedli instantní nudle. Mezi nimi byl i Ye Hao, bývalý vysoce postavený policista. Skupina podle něj často doplňovala své nudle o nejlevnější druh uzeniny.

Ye si mimo jiné vybavil, že pan Li si ručně pral své oblečení a nechával je uschnout přes noc. Mi, jako dobrovolná asistentka, si všimla známek opotřebení na Liových svetrech a botách, nikdy však podle jejích slov neměly „smítko prachu“.

Podle Mi měl pan Li vždy příjemný úsměv. Byl dochvilný – někdy vynechal jídlo, aby dohnal čas strávený cestováním. Když něco potřeboval, ptal se: „Můžeš to udělat? Je to v pořádku?“

Tento přístup podle Mi pomohl jí samotné naučit se regulovat svůj pronikavý hlas a mluvit s ostatními jemnějším tónem.

Na své první cestě do Spojených států na sérii seminářů měl pan Li pouze jeden kus příručního zavazadla, vzpomněl si Zhang Erping, který ho hostil během jeho návštěvy. Pan Li si půjčil šicí soupravu od Zhanga, aby si své oblečení opravil.

Nový začátek

Jednoho jarního dne v roce 1993 narazila Han Lianxiang na skupinu lidí v parku poblíž svého domova, kteří drželi ruce v meditativní pozici.

Bez toho, aby věděla, co to je, vztyčila ruce, aby napodobila jejich postoj, a pocítila, jak se jí ruce zahřívají. Během několika týdnů ona a její dospívající syn Hu Yang začali docházet do Gymnázia Jiche v Dalianu, do stejné přednáškové místnosti, kde i Liu zažila změnu ve svém pohledu na svět.

Druhý den semináře jakékoli nepodstatné povídání v publiku ustalo. Lidé se přestali tlačit na lepší místa a začali vracet ztracené věci, které našli, personálu, který zajistil, že se dané věci vrátily jejich majitelům, obvykle už následující den. Han a Hu se dokonce vzdali svých předních sedadel, aby je přenechali účastníkům, kteří přijeli z jiných měst.

Hu řekl, že je vděčný, že se setkal s Falun Gongem v tak formativním věku.

V té době, kdy mu bylo 15 let, se často dostával do konfliktů a trávil čas s místními dětmi, které kradly věci, aby si koupily cigarety. Han byla přesvědčena, že by v určitém okamžiku skončil ve vězení.

Navzdory svému předchozímu chování se v Huovi rychle začaly projevovat hodnoty praktikované ve Falun Gongu. Jeho rodina byla ohromena jeho pozitivní změnou, když si všimli náhlé ohleduplnosti a zdvořilosti, kterou nikdy předtím neprojevil. Bez toho, aby ho někdo požádal, začal vykonávat domácí práce, zdravil sousedy a s radostí jim nosil těžké věci po schodech.

„Je to, jako by všechno začalo znovu,“ řekl pro Epoch Times.

Druhý den semináře jakékoli nepodstatné povídání v publiku ustalo. Lidé se přestali tlačit na lepší místa a začali vracet ztracené věci, které našli, personálu, který zajistil, že se dané věci vrátily jejich majitelům, obvykle už následující den.

Podobnou změnu v charakteru popisovala i Liu, která byla dříve velmi autoritativní.

Ráda podle svých slov křičela, aby dostala, co chce, a nedovolila, aby s ní někdo nesouhlasil. Poté, co se naučila Falun Gong, ji manžel vždy připomněl slova „pravdivost, soucit a tolerance“ hned, jak se měla tendenci hněvat. Poté se vždy rychle zklidnila.

„Nemohu stále všechny sekýrovat – měla bych jim naslouchat,“ řekla Liu pro Epoch Times.

V knize Zhuan Falun, která byla sestavena z transkripcí přednášek pana Li a v Číně se stala národním bestsellerem, pan Li hovoří o tom, jak si udržovat srdce plné laskavosti jako ochranný štít při setkání s náhlými konflikty.

Nemohu stále všechny sekýrovat – měla bych jim naslouchat.

— Liu Yaqin, praktikující Falun Gongu

George Miao se setkal s takovouto zkouškou svého charakteru během cesty vlakem zpět z jihovýchodního města Guangzhou v roce 1994.

Před Miaem a jeho rodinou a přáteli začala jeho sestra kritizovat způsob, jakým vedl svou tiskárnu na obaly. Cítil se pokořený, ale po několika větách se ztišil, připomněl si, aby zvážil její slova bez ohledu na to, jakým způsobem byla řečena. Rychle se usmířili.

Tento proces se pro Miaa stal tak rutinním, že „je to jako dýchání“. „Není na tom nic pozoruhodného, protože to je způsob, jak žiji každý den,“ řekl pro Epoch Times.

Zlomový bod

Zprávy o praxi a její prospěšnosti se šířily závratnou rychlostí.

Wang Yuguang z jednoho z nejsevernějších čínských měst, Harbinu, uvedla, že více než 100 lidí v její širší rodině začalo praktikovat Falun Gong poté, co ona sama začala.

V místním veřejném parku poblíž jejího domova začala přehrávat cvičební hudbu Falun Gongu. Během měsíce se k ní připojily stovky lidí, kteří meditovali každé ráno. Skupina byla tak velká, že se nakonec rozdělila do dvou částí.

Stejný trend byl pozorován i jinde.

Jen v Pekingu byly stovky míst pro cvičení Falun Gongu. Při procházce po Pekingu sobotní ráno bylo běžné vidět stovky lidí, jak cvičí Falun Gong v místních parcích a na veřejných prostranstvích, jak vzpomínají Ouyang a Mi.

Podél ulice Chang’an, hlavní třídě v Pekingu, byli takovým úkazem, že „kdykoliv kolem projížděly autobusy, všechny oči se dívaly z okna“, dodala Ouyang.

Jen v Pekingu byly stovky míst pro cvičení Falun Gongu. Při procházce po Pekingu sobotní ráno bylo běžné vidět stovky lidí, jak cvičí Falun Gong v místních parcích a na veřejných prostranstvích, jak vzpomínají Ouyang a Mi.

Počáteční podpora, následné potíže

Úředníci čínské komunistické strany zpočátku povzbuzovali lidi, aby začali s praxí. V roce 1995 pozvala čínská ambasáda v Paříži pana Li, aby hovořil o praxi, a zorganizovala první týdenní seminář Falun Gongu v zemi.

Státní noviny Dalian Daily v roce 1997 přinesly článek o praktikujícím Sheng Lijianovi, muži ve věku přes 70 let, který během jednoho roku postavil čtyři silnice v místní vesnici za peníze z vlastních úspor. Yangcheng Evening News v listopadu 1998 přinesl titulní článek o cvičebním místě Falun Gongu s 5 000 účastníky, přičemž na první stránce byly fotografie dvouletého dítěte a 93letého muže, na nichž cvičí.

Tento pozitivní příběh z roku 1998 byl nakonec jedním z posledních v Číně.

Vrcholní komunističtí představitelé, kteří se obávali rostoucí popularity a vlivu Falun Gongu, začali na praxi pohlížet s podezřením. Jin, korejsko-čínský praktikující, si vzpomíná, že zdroj z vlády hovořil o tom, jak tehdejší lídr strany Jiang Zemin navštívil město zasažené povodněmi. Jiang si všiml skupiny dobrovolníků, kteří tvrdě pracovali v přední linii, a domníval se, že jsou členy komunistické strany. Jiangova tvář ztemněla, když se dozvěděl, že byli všichni praktikujícími Falun Gongu. Tato událost byla popsána v knize Unbridled Evil: The Corrupt Reign of Jiang Zemin in China, kterou publikoval deník Epoch Times v roce 2012.

Následující duben v roce 1999 policie v megalopoli Tianjin zmlátila a zatkla desítky praktikujících Falun Gongu, kteří požadovali opravu článku v státním magazínu, který napadl tuto praxi.

V průběhu posledních 26 let byli tito vzorní občané, kteří se chtěli pouze věnovat své víře, posíláni do vězení a pracovních táborů, kde byli mučeni, mnozí až k smrti.

Praktikující Falun Gongu z Tianjinu se obrátili na městské úředníky s cílem apelovat na propuštění svých spoluvěřících. Zpráva o incidentu se rychle rozšířila mezi dalšími praktikujícími po celé zemi, kteří se také obrátili na své místní úřady s žádostí o pomoc. Všude dostali stejnou odpověď: „Jděte do Pekingu a předložte svůj případ.“

Deset tisíc lidí z celé Číny se vydalo do hlavního města. Poklidné shromáždění u Zhongnanhai, komplexu pro vedení Komunistické strany Číny, je dnes známé jako apel 25. dubna. Praktikující odešli až poté, co úřady slíbily, že propustí zadržené a zaručí jim svobodu vyznávat svou víru.

Toto slibované zajištění svobody víry se nikdy neuskutečnilo. Místo toho o tři měsíce později spustil Jiang Zemin nemilosrdnou kampaň na zničení Falun Gongu, která trvá dodnes.

V průběhu posledních 26 let byli tito vzorní občané, kteří se chtěli pouze věnovat své víře, posíláni do vězení a pracovních táborů, kde byli mučeni, mnozí až k smrti.

Mi postihl při zadržení svrab a utrpěla perforaci žaludku, následkem čehož přišla o tři čtvrtiny žaludku. Nakonec se jí podařilo uniknout z Číny a usadila se v New Yorku.

Od roku 2000 byl pan Li čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu míru. Více než 25 členů Evropského parlamentu ho nominovalo na Sacharovovu cenu, jež je udělována těm, kteří zasvětili svůj život obraně lidských práv a svobody myšlení.

Každý rok 13. května oficiální osoby po celém světě vyjadřují pozdravy k připomenutí Světového dne Falun Dafa, výročí představení Falun Gongu. Využívají také příležitosti k odsouzení pokračujících perzekucí, kterým je víra v Číně vystavena.

Vždy budu stát na straně náboženské svobody pro každého z mých voličů.

— Pat Ryan, kongresman

Ve videu, které bylo před letošním výročím sdíleno s Epoch Times, kongresman Pat Ryan prohlásil, že nenachází lepší chvíli pro oznámení přijetí zákona na ochranu Falun Gongu, který spolupodepsal. Tento zákon má „zajistit odpovědnost Komunistické strany Číny za její neetické sklizně orgánů a další porušování lidských práv.“

„Budu i nadále usilovat o to, aby tento zákon prošel Senátem, byl podepsán prezidentem, a vždy budu stát na straně náboženské svobody pro každého z mých voličů,“ dodal.

V lednové rezoluci newyorského senátu legislativci uvedli, že Falun Gong obdržel více než 3 000 ocenění. „Pro lidi v Číně je Falun Dafa zdrojem síly tváří v tvář útlaku,“ stojí v dokumentu. „Milionům lidí po celém světě Falun Gong přinesl ‚lepší zdraví a vnitřní klid.‘“

–ete–