Ivanské jezero u Rychnova nad Kněžnou čeká rekonstrukce, rušit se asi nebude

Publikováno Od Zápotocká Jana

Ivanské jezero u Rychnova nad Kněžnou, přehrada z počátku 20. století, se zřejmě rušit nebude. Petici za zachování jezera na Javornickém potoku v přírodním parku Les Včelný podepsalo přes 4300 lidí. Podle autorů petice jde o oblíbené výletní místo obyvatel Rychnova nad Kněžnou a okolí, po generace slouží jako rekreační zóna. Ivanské jezero má význam také pro zadržování vody v krajině, protipovodňová funkce již není dominantní.✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
Více: ZDROJ ZDE

Doporučujeme:

Pozor Aktualita:  Přes zimu topí méně a v létě nepoužívají klimatizaci. Majitelům se podařilo snížit tepelné ztráty domu

Doporučujeme

Hospodařit a zároveň pečovat o krajinu. Asociace po osmé ocenila farmy za udržitelnou praxi

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již po osmé v rámci programu
Pestrá krajina ocenila farmy a hospodářství, která kladou při své činnosti důraz na zadržování
vody v krajně nebo na zvyšování druhové pestrosti na užívaných pozemcích. Záštitu nad
konferencí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků tohoto programu, a která
proběhla 12. února 2026 v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, převzali
předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika
Vrecionová, manželka prezidenta republiky Eva Pavlová a předseda Senátu Parlamentu ČR
Miloš Vystrčil. Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá
krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí.

Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálně

Nově jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně. Na vládě dnes jednal o akceleračních zónách či programu Nová zelená úsporám.

Pro obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybírat vhodné dřeviny

V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.