Ivan Bartoš ve Sněmovně vystoupil k tzv. bypassu stavebního řízení

Vážený pane premiére, vážené ministryně a ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci,

sešli jsme se dnes k tzv. bypassu digitalizace stavebního řízení. Tedy, aby úřady mohly spolu s novými celostátními systémy dočasně využívat i systémy staré a posílila se právní jistota.

Tenhle krok jsme začali připravovat ještě za mého působení na ministerstvu. Chtěli jsme na přechodnou dobu úřadům ulevit, než pro ně v novém systému zajistíme plný komfort, což se po startu nepovedlo a za to se velice omlouvám. Samotnou myšlenku odlehčení úřadům tedy rozhodně podporujeme.

Nelze ale podpořit, že vláda tuto přechodnou dobu natáhla na neuvěřitelné tři roky, protože chce systémy stavět odznova. Fakticky tak na digitalizaci rezignovala a vše dala na léta k ledu. Zcela nepochopitelně se rozhodla jít delší a dražší cestou.

Přitom mohla podle všech podkladů, co jsem měl, navázat na naši práci a projekt dotáhnout. Popřípadě dodělat potřebné analýzy. Což ostatně vyplývalo i z prezentace pana Trpkoše, IT experta Spolu, kterou v září představoval na vládě.

I přes veškeré komplikace, které mě mrzí, jsme totiž reálně dodali systémy, díky kterým obíhá stavební dokumentace digitálně, což přinese lidem řadu benefitů. Mohly se tedy dál rozvíjet. I IT experti Spolu potvrdili, že jde o zásadní posun kupředu.

Cituji z vládního materiálu: “Možnost podání žádosti prostřednictvím portálu stavebníka a sdílení projektové dokumentace v jednom úložišti, lze považovat za zásadní posun v agendě stavebního řízení s benefitem pro správní orgány i účastníky řízení”.

Dovolte mi také odcitovat nového ministra pro místní rozvoj pana Kulhánka: “Systém má řadu funkcionalit, které fungují, se kterými se už stavební úřady sžily. Je zjednodušením systému, je elektronickým systémem, odklonili jsme se od papírové podoby. Řada těch věcí funguje, hardware je v pořádku, systém stavebníka je nějak propustný, a ještě se na něm ladí další funkcionality, stejně tak elektronické úložiště dokumentace, to může být využito.”

Přesto se vláda rozhodla přehodit projekt na tu budoucí, kdy není vůbec jisté, zda někdo digitalizaci za 3 roky dokončí, případně v jaké podobě nebo za jakou cenu.

Podobné točení palci jsme viděli u ANO, které za 8 let na ministerstvu nedodalo pro digitalizaci stavebního řízení nic vyjma předraženého zadání. Jediný reálný posun jsme tak dodali my, přitom je digitalizace v zájmu celé země.

Pan premiér mě nenechal projekt dokončit, protože se mu zdály 3 měsíce na dotahování příliš dlouho, což respektuji. Následně ale dal na dopracování ministrovi za ODS 18 měsíců a nyní posvětil 38 měsíců. Což není pro naši zemi dobrá zpráva.

Jsou to víc než tři roky. Tři roky. To je dokonce delší doba než jsem byl vůbec ministrem a mohl se krom veškeré jiné agendy přípravám digitalizace stavebního řízení věnovat.

Ve skutečnosti jsme měli na přípravu ještě méně času, protože jsme nejdřív museli uhasit tikající bombu zděděnou po ANO. Tedy upravit jejich původní projekt, který byl špatně připravený, o miliardu předražený, což i šéf architektů Jan Kasl označil za tunel, pracovala na něm jediná úřednice a řídil ho za milion pan Šteffel nyní obžalovaný v korupční kauze Dozimetr a účasti na organizované zločinecké skupině.

To znamenalo velké zdržení. Stejně tak předělání stavebního zákona, jehož novou podobu schválila jednomyslně Sněmovna až na jaře minulého roku. K tomu se přidalo házení písku do vývoje systémů, když jsme odpískali předražené soutěže paní Dostálové.

Zmiňuji to proto, že i přes všechny tyto problémy jsme základy nových systémů dodali. Prostě jsme museli, jelikož to byla podmínka pro čerpání miliard z evropských peněz. Vláda se s ničím z výše zmíněného, čím jsme si prošli, potýkat nemusí a přesto si dává štědrý deadline tří let.

K jeho obhajobě navíc využívá vachrlaté argumenty, aby ospravedlnila obří odklad, navýšení nákladů a svoje protiřečení. Na jednu stranu totiž tvrdí, že se musí systémy vysoutěžit a udělat od začátku, na druhou stranu podle nich mohou tři roky běžet, úřady je mohou využívat a dá se na nich stavět.

Zcela respektuji konstruktivní a podloženou kritiku. Ano, spuštění digitalizace provázely opravdu problémy. Neměl jsem se spoléhat na ujišťování, ale tlačit, aby byl na projekt dostatečně velký tým včetně většího počtu expertů odpovědných za dohled, který jsem jako ministr nemohl suplovat. Technický dozor i projektového manažera jsme měli, chyběly ale kapacity více projektových manažerů, ideálně na každý ze systémů.

Tak by se dalo včas předejít řadě komplikací – například by byly podrobnější analýzy z pohledu budoucích uživatelů, větší dohled nad dodávkami řešení, více prostoru na školení a komunikaci s úřady.

Jsou sice objektivní důvody, proč bylo složité kapacity ve státní správě zajistit, to ale na věci nic nemění.

Měli jsme také už před spuštěním explicitněji a jasněji informovat, že systém budou provázet porodní bolesti a bude dodán vzhledem k zásahům Antimonopolního úřadu jen v omezené podobě. A připravit na to také stavební úřady a hledat cesty, jak jim ulevit. To se před spuštěním nestalo a mrzí mě to.

Toto vše jsou platné připomínky. Vláda se ale obhajuje i řadou dosti zavádějících.

Pan ministr Kupka například rád argumentuje jakousi údajnou nezákonností, kvůli které nelze v rozvoji nových systémů pokračovat. K tomu bych odcitoval Jana Dupáka, vedoucího právníka Transparency International z tohoto týdne: “Martin Kupka chce dát najevo, že tam byla nějaká nezákonnost a toho využít v rámci svých politických postupů v celé věci. Argumentace nedává smysl. Ten IT systém prostě nezákonný není. Argumenty o tom, že se to celé musí udělat znova, protože je to celé nezákonné, jsou účelové.”

A já k tomu dodávám, že podle mých informací řešitelský tým všechny veřejné zakázky a postupy vždy konzultoval s velkými renomovanými právními kancelářemi.

Pan ministr Kupka také často odkazuje na zrušení původního tendru ze strany Antimonopolního úřadu. Ten napadla malá firma, která se do výběrového řízení ani nepřihlásila a prodává primárně tiskárny.

Ano, tendr byl po 7 měsících čekání opravdu zrušen. Z tohoto zadávacího řízení se ovšem nečerpala ani jediná koruna, nebyla uzavřena žádná smlouva. Tedy se zákonností současných systémů nijak nesouvisí.

Když k zastavení tendru v říjnu loňského roku došlo, o všem jsem informoval kolegy a kolegyně z vlády. Stejně tak jsme jim za ministerstvo předložil materiál s možnostmi dalšího postupu. Včetně návrhu usnesení, aby se zapojily do příprav systémů i státní podniky. To vláda nepřijala.

Další výhradou, která zaznívá, je, že systémy nemají kolaudaci od Digitální a informační agentury. To je jednoznačně chyba, o které jsem se dozvěděl až koncem léta a okamžitě zadal týmu nápravu.

Nicméně pokud by to měl být důvod pro zrušení systémů, obdobně by se musel zrušit například dávkový portál Jenda pana ministra Jurečky, mobilní aplikace EZ Karta pana ministra Válka či elektronické přihlášky na střední školy pana ministra Beka. Ani oni ještě v září dle vyjádření Digitální a informační agentury o kolaudaci systémů nepožádali a to běží delší dobu než digitalizace stavebního řízení.

Dále vláda hovoří o 25 porušeních zákona. Pokud jsem to správně pochopil, má jít o součet jednotlivých funkcionalit, které měly systémy k 1.7. mít a nyní mají pouze částečně či chybí. Typu “Dokumenty lze zveřejňovat, ale ne ve strojově čitelném formátu.”

Mnohé nedostatky se týkají Národního geoportálu, který byl spuštěn s omezenými funkcionalitami oproti tomu, co ministerstvo smluvně požadovalo. Hlavnímu dodavateli totiž lidově řečeno částečně vybouchl jeden z jeho subdodavatelů.

Dodání tak MMR akceptovalo s výhradou, což bylo veřejně komunikováno. Na odstraňování těchto nedostatků se postupně pracovalo. Zároveň vláda právě v rozvoji Národního geoportálu pokračuje, tedy opět nejde o relevantní argument, proč vývoj ostatních stopnout.

Oslovili mě i novináři s tím, že pan ministr Kupka údajně tvrdí, že k systému pro úředníky neexistuje zadání. Přitom je dohledatelné a má 279 stran. A takto bych mohl pokračovat.

Jaké jsou tedy reálné důvody, proč chce vláda utrácet minimálně miliardu za nové systémy? Obzvlášť, když byl náš původní tendr vysoutěžený za nižší stovky milionů? Jaké jsou reálné důvody, proč všechno minimálně na tři roky zmrazí?

Jediný, kdo na tom vydělá, není naše země, ale dodavatel starých systémů pro stavební úřady, jak uvedli i Reportéři ČT. Ten měl dlouhá léta takřka monopol a držel pod palcem 80 % trhu, nyní mu bude byznys pokračovat minimálně do roku 2028.

Jde přitom o firmu, která mi posílala v podstatě výhružky, když kvůli novému systému hrozilo, že přijde o letité zakázky. Prý že stará data předají státu jen za 360 milionů korun, že bych měl “klid”, když by jim šel na ruku, k tomu hromadně obesílali stavební úřady, ať tlačí na zachování jejich systému. Toto jsou bohužel jediní vítězové.

Přitom to tak být nemá a nemusí. Mým cílem vždycky bylo, aby se digitalizace stavebního řízení hlavně dotáhla do konce, protože z toho budou těžit jak občané, tak ekonomika. Bez ohledu na to, pod jakým stranickým logem se tak stane. Stejný přístup by měly mít všechny politické strany. Očividně tomu tak není.

Přitom všichni víme, že digitalizace stavebního řízení přinese při plném náběhu rychlejší povolování staveb, zlevnění výstavby, osekání byrokracie i omezení prostoru pro korupci, protože je poprvé transparentně vidět do celého procesu.

V této fázi ještě nejsme, ale bylo možné se tam v rozumný čas dostat.

Stejně tak všichni víme, že problémy se stavebním řízením trápí naši zemi dlouhodobě. Proto se volalo po zlepšení. Proto jsme se do tohoto obřího projektu pouštěli.

Například developer Dušan Kunovský uvedl, že v Praze běžně čekali na stavební povolení deset i víc let. Stejně tak Jan Kasl, předseda České komory architektů, popsal, že do teď nikdo moc neřešil, že projekty ležely na úřadech tři měsíce, půl roku a nic se nedělo.

I má předchůdkyně na ministerstvu Klára Dostálová v rozhovoru na jaře 2020, tedy po 6 letech vlády ANO, tehdejší situaci zhodnotila slovy:

• je krize bydlení, stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb,
• bytový dům se v Praze povoluje v průměru déle než pět let, dálnice dokonce 13,
• správní lhůty se běžně nedodržují,
• hodnota stavebních povolení za rok 2018 dosáhla jen 57 procent ve srovnání s rokem 2005,
• každá 11. stavba je načerno,
• je ostuda, že investoři vozí v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady komunikují papírově.

I přes problémy, které start digitalizace provázely, se 1.7. otevřela cesta ke zlepšení všech těchto mnohaletých obtíží. Tu teď ale vláda uzavřela v podstatě na neurčito.

A podobný či horší výsledek je i u dalších digitálních projektů. Například na ministerstvu spravedlnosti, zdravotnictví, financí, vnitra. Proto jsem panu premiérovi odeslal interpelaci, kde ho žádám o řešení.

Jinak bude muset dojít i k odsunu zákona o právu na digitální službu, který jsme prosadili ještě v opozici a který má vstoupit v platnost už 1. února 2025, ale to většina ministerstev nemůže stihnout Zjednodušeně řečeno jde o to, aby měli občané právo komunikovat se státem online a mohli si cokoliv vyřídit z pohodlí domova, pokud budou chtít.

Na to všechno je potřeba se soustředit a dotáhnout maximum možného. Digitalizace sice může znít abstraktně, její přínosy jsou ale velmi reálné. Znamená s/6nadnější život pro lidi a firmy, úsporu času i peněz a lépe fungující stát. O to má jednoznačně smysl usilovat.