Analytický komentář
EU považuje vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách za možné i po odstoupení současného prezidenta Joea Bidena kvůli zdravotnímu stavu. S cílem připravit se na výrazné změny, které lze očekávat, byla v Bruselu zřízena zvláštní pracovní skupina.
Jak informoval deník Financial Times, skupina odborníků má vypracovat strategie, které EU umožní reagovat na případnou výraznou změnu politiky USA vůči Bruselu. Také německé ministerstvo zahraničí již údajně zřídilo pracovní skupinu, která se má na takový scénář připravit.
Co by se s Trumpem pro EU změnilo
Za tímto účelem se vysocí představitelé EU spojují s lidmi na americké straně, kteří mají blízko jak k Trumpovi, tak k jeho protikandidátce Kamale Harrisové.
Do těchto iniciativ se údajně zapojuje bývalý poradce Bidenovy administrativy Michael Pyle, který působil též jako hlavní investiční stratég společnosti BlackRock, hlavní ekonom Kamaly Harrisové.
Dalším, kdo se do jednání údajně zapojuje, je Phil Gordon, který působí od března 2022 jako asistent prezidenta Bidena a poradce pro národní bezpečnost viceprezidentky Kamaly Harrisové.
Ve vztahu s Joem Bidenem již došlo ze strany EU k neshodám. Například ohledně zákona o snížení inflace (IRA). 27 ministrů financí Evropské unie vyjádřilo „vážné obavy“ ohledně finančních pobídek zákona o snižování inflace a uvedlo, že zvažují jeho napadení. Uvedli nejméně devět bodů legislativy, které by podle nich mohly být v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace.
Pokud však ve volbách zvítězí Donald Trump, Evropané budou pravděpodobně čelit ostřejšímu větru do plachet v oblastech, kde s USA stále panuje široká shoda. V Bruselu se například očekává, že kabinet vedený Trumpem bude tlačit na ukončení války na Ukrajině.
Podle odhadů Bruselu by to vedlo k tomu, že by USA stáhly svou vojenskou podporu Ukrajině a vyzvaly Kyjev k dosažení mírové dohody. V takovém případě by tento krok byli nuceni podpořit i Evropané – protože souhlas s vojenskou podporou Kyjeva klesá i v mnoha členských státech.
S největší pravděpodobností by také museli sami nést hlavní tíhu hospodářského oživení Ukrajiny. Kromě toho by se dal očekávat migrační pohyb Ukrajinců doufajících v lepší ekonomické příležitosti v EU.
Zákon o snížení inflace bude upraven – bez ohledu na Evropany
EU by také mohla od Američanů očekávat méně ústupků v hospodářské politice, než tomu bylo doposud. Bidenova administrativa již využila problémů Evropanů s inflací, vysokými cenami energií a nadměrnou regulací ve prospěch USA.
Bidenovi se podařilo, díky programu ekonomických stimulů Inflation Reduction Act (IRA), přesvědčit řadu průmyslových podniků, aby přesunuly své provozy do Severní Ameriky. Tam na ně čekaly atraktivní dotace a daňové úlevy. Výzvy EU, aby se k jejímu společenství států přistupovalo stejně jako k Mexiku a Kanadě, které z IRA rovněž těží, nebyly vyslyšeny.
Tento postoj USA se dal očekávat. Na rozdíl od severoamerických sousedů, s nimiž byla za Trumpovy éry uzavřena nová komplexní dohoda o volném obchodu, se taková dohoda s EU nepodařila.
Druhé Trumpovo prezidentství by pravděpodobně oslabilo důraz IRA na klimatickou politiku a stanovilo jiné priority, ale EU by zůstala stranou.
Konflikt v oblasti cel
Lze také očekávat, že Trump bude v otázce cel vůči Bruselu v případě potřeby vyvíjet tlak na evropský exportní průmysl prostřednictvím sankčních cel. EU již pro to poskytla vzor: svým systémem přizpůsobení hranic CO₂ de facto uvaluje klimatická cla na ostatní země, včetně USA.
Je nepravděpodobné, že by Trump zůstal nečinně přihlížet a akceptoval tento postup. Během svého působení ve funkci 45. prezidenta již mimo jiné zavedl významná sankční cla na ocel a hliník z EU. Zvláštní cla byla rovněž uvalena na dovoz letadel Airbus. Trump tak chtěl čelit protekcionistickým opatřením Evropanů na úkor amerického automobilového průmyslu nebo internetových společností.
Ale i Harrisová by mohla vůči EU uplatňovat razantnější politiku. I v případě Trumpovy porážky se pravděpodobně zvýší tlak veřejnosti na obou stranách Atlantiku na dosažení mírové dohody na Ukrajině.
Navíc neexistuje žádný zřetelný důvod, proč by měla v hospodářské a obchodní politice brát Evropany více v potaz. Koneckonců vývoj v posledních letech pomohl stabilizovat USA jako globální hospodářskou mocnost.
–ete–
✅ Více: ZDROJ ZDE