Co očekávat od Trumpových globálních cel

Americký prezident Donald Trump označil 2. duben, kdy představí odvetná cla s cílem vyrovnat obchodní podmínky mezi Spojenými státy a jejich 200 partnery, za „Den osvobození“.

Bílý dům zatím nezveřejnil podrobnosti rozsáhlých celních opatření. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že administrativa se zaměří na tzv. špinavou patnáctku – tedy na 15 procent partnerů, kteří nejvíce přispívají k záporné obchodní bilanci Spojených států.

Mezitím 25procentní clo na automobily a autodíly oznámené 26. března, které rovněž vstoupí v platnost 2. dubna, může být předzvěstí rozsahu změn, které si Trumpova celní politika klade za cíl.

Vyšetřování americké obchodní politiky, které Trump nařídil hned první den svého funkčního období, má být dokončeno 1. dubna.

Trump pověřil Úřad obchodního zmocněnce Spojených států (USTR), ministerstvo obchodu a ministerstvo financí, aby identifikovaly porušovatele pravidel spravedlivého obchodu.

Odborníci tvrdí, že cesta k reciprocitě bude obtížná, ale nezbytná, protože žádný z partnerů se dobrovolně nevzdá dlouhodobých obchodních přebytků s USA.

Podle nich však Spojené státy budou v konečném důsledku v lepší pozici. Administrativa pravděpodobně postupně upraví plán směrem k promyšlenějšímu celnímu režimu, který bude lépe odpovídat současným podmínkám mezinárodního obchodu.

„Pokud jde o to, zda se jim nakonec podaří nějak se dopracovat k sofistikovanějším a vhodnějším clům, řekl bych, že šance jsou asi dvě ku třem,“ uvedl pro Epoch Times ekonom Ian Fletcher. „Ale třeba taky ne — u tohohle chlápka člověk nikdy neví.“

Frank Xie, profesor obchodu a marketingu na Univerzitě Jižní Karolíny v Aikenu, je ohledně výsledků optimističtější. Předpovídá hospodářský rozmach ještě před volbami v roce 2026, s prvními projevy v příštích 12 až 18 měsících.

„Vynucená reciprocita“

Spojené státy držely cla na nízké úrovni po desetiletí. Dnes jsou však v jiné pozici než v 70. letech, kdy se začal objevovat obchodní deficit.

Podíl USA na globálním HDP se snížil. Podle indexu společenského pokroku (Social Progress Index) zároveň kvalita života Američanů od roku 2018 „zrychleně klesá“.

Spojené státy ztrácejí bohatství už celé dekády, zmínil bývalý americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer.

Podle něj není problém, když má země s jinou krátkodobý obchodní deficit. Pokud se ale jedná o dlouhodobý deficit v řádech stovek miliard dolarů – jako je tomu v případě obchodu USA s Čínou – jde fakticky o „čistý převod bohatství“, řekl v dřívějším rozhovoru pro Epoch Times.

Nedávno zveřejněná oficiální ekonomická data ukazují důsledky úbytku amerického bohatství.

Obchodní deficit USA loni přesáhl 1,2 bilionu dolarů – nejvíce v historii.

Současně Američané dluží zbytku světa o 26 bilionů dolarů více, než kolik vlastní v zahraničí. Vyplývá to z čisté investiční pozice USA, zveřejněné minulý týden Úřadem pro ekonomickou analýzu. Čísla za rok 2024 představují meziroční pokles o 30 procent.

Velká část světových investic ve Spojených státech je ve formě dluhu. Americký státní dluh loni dosáhl rekordních více než 36 bilionů dolarů – což představuje přes 230 000 dolarů na jednoho daňového poplatníka. Úroky samy o sobě činily přes jeden bilion dolarů, tedy více než pětinu příjmů federální vlády.

Federální deficit v roce 2024 činil téměř dva biliony dolarů, což znamená nárůst o zhruba osm procent oproti roku 2023, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy měl Washington přebytek před 24 lety.

Ekonomové zpravidla považují dluh za nástroj fiskální správy státu, a tedy ne nutně za něco špatného. Stále vyšší zadlužení je však důvodem k obavám.

Americká vláda nemá neomezený prostor pro další půjčky, říká Xie, a proto musí jednat rychle.

„Ani naši přátelé, jako je EU, ani naši nepřátelé, jako Čína, už nebudou moci dál hromadit obrovské obchodní přebytky pomocí asymetrického merkantilistického protekcionismu.“

– Victor Davis Hanson, historik, Hoover Institution

Historik Victor Davis Hanson popisuje Trumpovo poselství jako „vynucenou reciprocitu“.

„Spojené státy už nejsou natolik bohaté nebo silné, aby mohly dotovat ekonomiky a armády svých přátel, nebo přehlížet a ignorovat agresi svých nepřátel,“ konstatuje pracovník Hooverova institutu. Hanson rovněž přispívá do deníku Epoch Times.

K dopadům odvetných cel dodává: „Ani naši přátelé, jako je EU, ani naši nepřátelé, jako Čína, už nebudou moci dál hromadit obrovské obchodní přebytky pomocí asymetrického merkantilistického protekcionismu.“

Trump informoval, že jeho tým při stanovování odvetných cel zohlední tarifní i netarifní obchodní bariéry.

Vedle vysokých cel mnoho zemí komplikuje přístup zahraničních firem na svůj trh pomocí regulatorních výhod a dotací domácím podnikům.

Dne 31. března zveřejnil Úřad obchodního zmocněnce výroční zprávu o obchodních bariérách jednotlivých zemí ve 14 kategoriích – včetně dovozních politik, postupů při zadávání veřejných zakázek, dotací a zvýhodňování státních podniků.Zároveň mnoho zahraničních firem obchoduje na americkém trhu prakticky bez překážek. Žádná cizí vláda ani podniky se těchto výhod dobrovolně nevzdají, říká Xie, a proto bude muset administrativa zasáhnout.

„Špinavá patnáctka“

Přístup „špinavé patnáctky“ je podle Xieho „otázkou prioritizace“ při zavádění odvetné politiky.

Odkazuje přitom na pravidlo 80–20, které v byznysu říká, že 80 procent problému obvykle způsobuje 20 procent aktérů. V tomto případě podle něj administrativa identifikovala horních 15 procent, která se podílejí na většině nerovnováhy.

Bílý dům zatím nezveřejnil seznam zemí ze „špinavé patnáctky“. Oficiální data však ukazují, že největší obchodní přebytky s USA mají: Čína, Evropská unie, Mexiko, Vietnam, Taiwan, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Thajsko, Indie, Švýcarsko, Malajsie, Indonésie, Kambodža a Jihoafrická republika.

Deník Epoch Times analyzoval tempo růstu obchodního deficitu USA s těmito 15 partnery od roku 1999 do roku 2024, se zvláštním důrazem na klíčové roky 2018 a 2022. Trump zavedl cla poprvé v roce 2018 a rok 2022 byl prvním, kdy už měl odeznít dopad pandemie.

Pokud trendová křivka stoupá, jako u Evropské unie a Mexika, znamená to, že partner v posledních letech svůj obchodní přebytek vůči USA dále navyšoval. Pokud klesá, jako u Číny, obchodní deficit USA se zpomalil – i když zůstává záporný.

Přestože má Čína stále největší obchodní přebytek vůči Spojeným státům, její podíl na celkovém deficitu klesl z přibližně 50 procent v roce 2018 na 25 procent v roce 2024. To však neznamená, že by závislost amerického dodavatelského řetězce na Číně klesla.

V mnoha případech se dodavatelský řetězec přesunul z Číny do třetích zemí, ale čínské firmy nadále řídí výrobu.

„Přesouváte výrobu z Číny, ale Spojené státy jsou stále závislé na firmách pod kontrolou nepřátelského režimu,“ podotýká Fletcher, který je zároveň členem poradního výboru organizace Coalition for a Prosperous America (Koalice pro prosperující Ameriku), jež zastupuje výhradně výrobce s produkcí na území USA.

Podle Fletchera by se přesun výroby do Spojených států tohoto rizika zbavil – a přesně o to podle něj Trumpově politice jde.

Na otázku, jak na nová 25procentní cla reagují automobilky, Trump odpověděl: „Záleží na tom, jestli tu mají továrny. Mohu říct, že když je mají, jsou nadšené.“

„Pokud je tu nemají, budou se muset pustit do práce a postavit je, jinak budou platit cla. Je to velmi jednoduché.“

Ceny porostou – co bude dál?

Některé podrobnosti nových cel na automobily a autodíly zatím nejsou jasné, vysvětloval Mark Tallow, partner právní kanceláře Sandler, Travis & Rosenberg, v podcastu firmy Two Minutes in Trade. Na základě konkrétního postupu jejich zavádění ale usuzuje, že cla nebudou dočasná.

Prezident navíc konstatoval, že tato cla jsou „trvalá“.

Fletcher k tomu poznamenává, že jde o typický Trumpův styl: „Všechno dělá velkolepě a razantně. A pak to začnou upravovat.“

Xie se domnívá, že Trump v případě nových cel na automobily neustoupí.

„Je mi úplně jedno, jestli ceny zvednou, protože lidé začnou kupovat auta vyrobená v Americe.“

– prezident Donald Trump

Prezident podle něj chce, aby cla přinesla dostatečnou bolest – a tím pádem i motivaci – k přesunu výroby autodílů do USA.

Xie očekává, že automobilky začnou tlačit na své dodavatele, aby výrobu přesunuli do Spojených států. Dodává, že pokud 25 procent nebude stačit, Trump může přidat dalších pět nebo 10 procent.

Fletcher podotýká, že ceny aut nevyhnutelně porostou. „Otázkou je, jak moc to veřejnost rozruší.“

Trump očekává, že zahraniční automobilky ceny zvýší.

„Je mi úplně jedno, jestli ceny zvednou, protože lidé začnou kupovat auta vyrobená v Americe,“ řekl 29. března pro NBC News.

„Je mi to jedno. Doufám, že je zvýší, protože pokud ano, lidé si koupí americká auta. Máme jich dost.“

Fletcher sdělil, že prezident už přemýšlí, jak příjmy z cel využít k tomu, aby spotřebitelům zmírnil dopady, a proto navrhl daňový odpočet z příjmu na půjčky při nákupu amerických aut. Jakákoli změna v daňových odpočtech však bude muset projít Kongresem, kde mají republikáni jen těsnou většinu v obou komorách.

Podle Bílého domu by nová cla na automobily měla přinést dodatečných 100 miliard dolarů ročně a přilákat investice do USA v hodnotě 600 miliard až jednoho bilionu dolarů. Prezidentův hlavní obchodní poradce Peter Navarro 30. března poznamenal pro Fox News, že celkové příjmy z cel by za následující dekádu mohly překročit šest bilionů dolarů.

Xie říká, že první výsledky těchto investic by se mohly projevit do 12 měsíců. To by mohlo přinést nová pracovní místa a vyšší příjmy americkým spotřebitelům, kteří by si díky daňovým úlevám mohli snáze poradit s vyššími cenami. Organizace Tax Foundation, která sleduje daňovou politiku, odhadla, že cla zavedená do 25. března způsobí v USA pokles HDP o 0,4 procenta a ztrátu 309 000 pracovních míst na plný úvazek. Analýza zohlednila růst cen a příjmy z cel, ale nepočítá s investicemi, které by cla mohla do USA přinést.

Přestože cla během prvního Trumpova funkčního období inflaci nezpůsobila, nyní sílí obavy, že tentokrát by mohla – zejména kvůli jejich širšímu rozsahu.

Výsledný dopad ale závisí na více faktorech. Náklady zvýšených cen nesou dovozci, vývozci i spotřebitelé. Záleží i na druhu zboží – pokud jsou spotřebitelé ochotni kupovat domácí alternativy, nemusí ceny vzrůst stejně jako celní sazby. Celkový dopad na spotřebitele mohou ovlivnit i další doprovodná opatření.

Dne 30. března uvedla investiční banka Goldman Sachs, že pravděpodobnost vstupu americké ekonomiky do recese v následujících 12 měsících je 35 procent, což je nárůst oproti odhadu 20 procent na začátku měsíce. Důvodem jsou podle banky cla, která zvyšují ceny a zpomalují růst.

Malé časové okno

Cla jsou podle Xieho jen jednou částí širší ekonomické strategie Trumpovy administrativy. Klíčovou roli v přenastavení globální ekonomické soutěže hraje také investice ve výši 500 miliard dolarů do umělé inteligence (AI).

Xie věří, že rozvoj AI způsobí celosvětově zásadní změnu pracovního trhu a že ten, kdo technologii povede, bude mít největší výhodu.

Vysoké náklady na pracovní sílu v USA, které jsou hlavním důvodem, proč nadnárodní korporace upřednostňují zahraniční investice, se podle něj mohou stát irelevantními, až práce přestane hrát klíčovou roli ve výrobě.

„Změní to svět a dramaticky promění způsob, jakým se vytváří a rozděluje bohatství,“ vyjádřil se Xie pro Epoch Times.

Vzhledem k rostoucímu zadlužení Spojených států, rostoucím úrokovým platbám a tempu závodů v oblasti umělé inteligence má administrativa podle něj jen malé časové okno k akci.

Druhé funkční období Donalda Trumpa se zatím vyznačuje zběsilým tempem. Pouhé dva měsíce po nástupu do úřadu Trump spustil ofenzivu na mnoha frontách: snižuje počet státních zaměstnanců, omezuje výdaje, potírá příliv fentanylu, zajišťuje hranice a podporuje soukromé investice.

Cla si prezident zvolil za klíčový nástroj k řízení zahraniční politiky, přesunu globálních dodavatelských řetězců a přilákání investic do USA.

Xie míní, že právě takto rychlé kroky jsou nutné, aby Trump splnil své předvolební sliby.

„Myslím, že tu panuje skutečný pocit naléhavosti.“

–ete–