Čínské strategické iniciativy čelí v roce 2025 protivětru

Komentář

Strategické cíle komunistické Číny představují pro USA a jejich spojence výzvu, ale Spojené státy vyvíjejí protiopatření.

Tanner Greer je ředitelem Centra pro strategický překlad, výzkumného centra, které zkoumá a analyzuje čínskou politiku. Předpokládá, že hlavním strategickým cílem Komunistické strany Číny (KS Číny) – a zejména čínského vůdce Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) – je „obnovit slávu a vliv Číny odpovídající dědictví jejích předků“. K tomuto cíli je třeba přidat souměřitelný domácí cíl, o který Peking bezpochyby usiluje: udržet autoritářskou vládu KS Číny na věčné časy, včetně potlačení veškerého nesouhlasu a ohrožení strany.

Po nástupu k moci v roce 2013 Xi Jinping průběžně vyhlašoval různé velkolepé strategie a iniciativy s cílem dosáhnout požadované obnovy s charakteristikami komunistického režimu. Mezi ně patří různé iniciativy formulované pomocí metafory „pásu a stezky“ a další, které ve svých názvech obsahují slovo „globální“, což naznačuje záměr Pekingu výrazně ovlivňovat (ne-li ovládnout) oblasti svého zájmu.

Podívejme se na účel a záměr jednotlivých iniciativ a na jejich vyhlídky ve vztahu k probíhajícím snahám o potlačení těchto komunistických plánů.

Iniciativa Pás a stezka

Tato bilionová pavučina je ústředním prvkem Xi Jinpingovy strategie přetvořit svět podle představ Pekingu. Iniciativa Pás a stezka (BRI), známá také jako „Jeden pás, jedna stezka“, se původně skládala ze dvou hlavních složek: Ekonomického pásu Hedvábné stezky a Námořní Hedvábné stezky 21. století.

Hlavním cílem BRI je vybudovat globální výrobní infrastrukturu ovládanou komunistickou Čínou, přičemž jednotlivé „stezky“ fungují jako paprsky kola napojené na centrální uzel (pevninskou Čínu). Prvky infrastruktury se zaměřují především na rozvoj dopravních kapacit, včetně silnic, přístavů, železnic, mostů atd., které Peking využívá k přepravě zdrojů a surovin nezbytných pro pohon čínského průmyslu, stejně jako k podpoře exportu hotových čínských výrobků na zámořské trhy po celém světě.

Země jsou k účasti na projektech BRI lákány čínskými půjčkami. Tyto čínské investice však mají své podmínky – označované jako „dluhové pasti“ – protože nejde o granty, ale o úvěry, které je nutné splatit. Státy často splácejí tyto půjčky tím, že Pekingu poskytují dlouhodobá práva na využívání přírodních zdrojů a/nebo uzavírají dlouhodobé nájemní smlouvy na přístavy, železnice a další infrastrukturu vybudovanou prostřednictvím půjček BRI. To v praxi znamená ztrátu suverenity, protože KS Číny získává kontrolu nad místní ekonomikou.

KS Číny používá při propagaci projektů BRI vůči nic netušícím zemím určité výrazy, včetně eufemismů, jako jsou „vysoce kvalitní spolupráce v rámci Pásu a stezky“ a „užší partnerství pro otevřenost a inkluzivitu“.

Příjemci těchto projektů si však postupně uvědomují, že výhody plynou především Číně. Mezi ně patří příliv čínských dělníků pro realizaci projektů, splácení dluhů čínským věřitelům, které vede k předání kontroly nad rozvojem přírodních zdrojů Pekingu, a přítomnost čínských vojenských lodí a personálu na základnách a v přístavech. Tyto faktory vyvolávají rostoucí odpor mezi místním obyvatelstvem, které se cítí být zneužíváno.

Nejlepší protiopatření USA a jejich spojenců proti expanzi BRI zahrnují diplomatické snahy upozorňovat země zvažující nové projekty na poučení z dosavadních investic v rámci BRI, pobízení Číny k odpuštění souvisejících dluhů a realizaci komplexní strategie USA k potlačení BRI.

Tyto snahy budou posíleny zákonem Build Responsible Infrastructure Development for the Global Economy (BRIDGE) Act, který byl v roce 2023 předložen v americkém Kongresu jako protiváha BRI. Pokud bude schválen, zákon nařídí ministerstvu zahraničí USA, aby ve spolupráci s dalšími příslušnými vládními agenturami vypracovalo komplexní strategii na celostátní úrovni pro potlačení čínské BRI.

Cílem je vyvinout strategický plán úzce propojený s „širšími prioritami a cíli americké národní bezpečnosti, včetně Národní bezpečnostní strategie a Národní obranné strategie“. Tato otázka nabývá na naléhavosti vzhledem k rostoucímu konsenzu napříč politickým spektrem, že čínský režim představuje hlavní bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy (a svět).

Rozšíření BRI

Iniciativa BRI byla v posledních letech rozšířena o další projekty využívající metaforu „pásu a stezky“, které Xi Jinping vyhlásil. Mezi ně patří Arktická hedvábná stezka, Vesmírná hedvábná stezka, Zdravotní hedvábná stezka a Digitální hedvábná stezka.

Arktická (Polární) hedvábná stezka, navržená Čínou v roce 2017, rozšiřuje původně plánovanou síť BRI do Severního ledového oceánu ve spolupráci s Ruskem. Toto rozšíření by vedlo k intenzivnější těžbě uhlovodíků a nerostných surovin a zároveň by podpořilo námořní dopravu v arktickém regionu.

Podle odhadů Americké geologické služby může arktický šelf obsahovat přibližně 90 miliard barelů dosud neobjevené ropy, 1 670 bilionů krychlových stop zemního plynu a 44 miliard barelů kapalných plynných uhlovodíků.

Strategickým cílem Pekingu je přepravovat zboží přes Arktidu z Číny do Evropy, čímž by se vzdálenosti zkrátily o 20 až 30 procent, což by přineslo úsporu času, paliva a lidských zdrojů.

Problémem pro Čínu je, že Peking nemá žádnou trvalou pevninskou přítomnost v arktické oblasti a není členem Arktické pětky (Norsko, Rusko, Kanada, Dánsko a USA) ani skupiny tří států v blízkosti polárního kruhu (Island, Finsko a Švédsko). Rusko se do určité míry obává „čínského obkličování“, zatímco země Arktické pětky, které jsou spojenci USA, nemají zájem na tom, aby Čína získala v Arktidě jakýkoli vliv.

Nejlepší obranou proti zásahům KS Číny v Arktidě je silná a koordinovaná reakce spojenců. Ekonomické sankce Evropské unie proti Moskvě významně zpomalily čínské arktické ambice v ruském příhraničí. Strategický důraz prezidenta Donalda Trumpa na Grónsko jako klíčový americký majetek byl přímou reakcí na čínské plány týkající se Arktické hedvábné stezky.

Vesmírná hedvábná stezka byla navržena jako rozšíření BRI do nového prostoru. V roce 2014 ji představila Mezinárodní aliance pro satelitní aplikační služby, sídlící v Číně. Jejím cílem je vytvořit komplexní čínský vesmírný ekosystém, zahrnující satelity, odpalovací služby a pozemní infrastrukturu k podpoře průmyslových odvětví a poskytovatelů služeb.

Ústředním prvkem této iniciativy je systém navigačních satelitů Beidou (BDS), který je přímým konkurentem amerického systému GPS. Tyto systémy umožňují geoprostorovou lokalizaci lodí, ponorek a letadel a poskytují polohovací, navigační a sledovací služby jak pro civilní, tak vojenské účely.

BDS má sloužit jako základní infrastruktura pro země zapojené do BRI a zároveň konkurovat USA na trhu globálních navigačních satelitních systémů. Tento trh zahrnuje chytré telefony, palubní navigace ve vozidlech a nositelná zařízení, což znamená strategický dopad na budoucnost digitálních a komunikačních technologií.

Americká vláda realizuje rozsáhlý modernizační program GPS v hodnotě několika miliard dolarů, jehož cílem je zlepšit schopnosti GPS, zvýšit jeho odolnost proti čínským kybernetickým útokům a začlenit pokročilé technologie.

Zatímco původním záměrem BRI bylo prosazování čínského merkantilismu, autoritářského kapitalismu a obchodních praktik v rozporu s mezinárodními normami, cíle Zdravotní hedvábné stezky (2015) a Digitální hedvábné stezky (2015) jsou ještě zákeřnější. Obě slouží jako mechanismus pro prosazování vize KS Číny o „univerzálních pravidlech a standardech“ po celém světě jako náhrady za mezinárodní řád, normy a praktiky dominované Západem. Jde o přímý útok na mezinárodní standardy v boji o kontrolu nad budoucností. Ovládnutí standardů znamená ovládnutí nových technologií, které budou určovat budoucí ekonomiku.

Zdravotní hedvábná stezka má za cíl prezentovat Čínu jako světového lídra v oblasti zdravotní péče a zároveň zvýšit globální závislost na čínských zdravotnických řešeních. V tomto případě se Čína snaží exportovat léky, vakcíny, osobní ochranné pomůcky a různé zdravotnické technologie. Ještě důležitější však je, že Čína usiluje o kontrolu nad výrobou globálních zásob farmaceutických produktů a jejich prekurzorů a zároveň o získání vlivu ve Světové zdravotnické organizaci (WHO), aby mohla prosazovat, nebo dokonce nařizovat používání čínských zdravotnických produktů a zdravotnických programů financovaných Pekingem.

Nejlepším protiopatřením proti Zdravotní hedvábné stezce je neustálé připomínání reakce KS Číny na pandemii covidu-19, která zahrnovala odmítnutí sdílet klíčové informace o čínských pacientech a obětech, ovládnutí WHO za účelem utajení odpovědnosti KS Číny a rozsáhlé snahy Pekingu profitovat na neštěstí druhých prodejem neúčinných čínských vakcín a ochranných pomůcek. Naprosté odmítnutí KS Číny sdílet lékařská data během pandemie je varováním světu, že její proklamace o Zdravotní hedvábné stezce nelze brát vážně.

Dalším protiopatřením, které bylo zavedeno 20. ledna prezidentem Trumpem, bylo podepsání výkonného nařízení o vystoupení Spojených států ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Klíčovým aspektem tohoto nařízení bylo zastavení jednání o Dohodě WHO o pandemiích a změnách Mezinárodních zdravotnických předpisů. Tyto iniciativy byly výrazně ovlivněny Čínou a jsou vnímány jako pokus podkopat pravomoci amerických veřejných zdravotnických úřadů ve prospěch Pekingu. Další státy, včetně Argentiny, pravděpodobně podniknou podobné kroky.

Digitální hedvábná stezka si klade za cíl vytvořit prostorový informační systém pro geografické oblasti pokryté BRI prostřednictvím hladké integrace telekomunikačních sítí, umělé inteligence, cloud computingu, e-commerce a mobilních platebních systémů, sledovacích technologií, konceptu chytrých měst a dalších špičkových technologií ve spolupracujících zemích pod čínským technologickým vedením.

Peking dotuje nasazení levné, ale technologicky pokročilé infrastruktury pro budování mobilních sítí a širokopásmového internetu ve státech třetího světa. Přijetí těchto čínských dotací však s sebou nese závazky – používání čínských technologií znamená riziko kybernetické špionáže, dohledu a sledování a může vést k roztříštění globálního internetu v důsledku nuceného přijetí nekompatibilních čínských technologických standardů. Tento problém nabývá na významu zejména s přechodem telekomunikačních systémů na 5G sítě.

Mnoho zemí – včetně Spojených států, Japonska a Austrálie – zakázalo čínským technologickým firmám účast na budování jejich 5G infrastruktury, aby minimalizovaly čínskou kybernetickou špionáž a zabránily Číně v nastavení 5G standardů, které by obsahovaly zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Made in China 2025

Xi Jinping tuto iniciativu vyhlásil v roce 2015 jako součást výrobního centra BRI. Jejím cílem je zavést moderní čínské technologie a sítě, snížit závislost na zahraničních technologiích a podpořit čínské technologické výrobce a exporty po celém světě. Klíčovým cílem je vybudovat kompletní průmyslový dodavatelský řetězec, který umožní Číně vyrábět vše potřebné s minimální závislostí na zahraničních zdrojích.

Iniciativa se zaměřila na deset prioritních sektorů: informační technologie nové generace, pokročilé numericky řízené obráběcí stroje a robotiku, letecké technologie včetně leteckých motorů a palubního vybavení, biofarmaceutika, vysoce výkonné zdravotnické vybavení, elektrická zařízení, zemědělské stroje, železniční techniku, úsporná a nová energetická vozidla a oceánské inženýrství.

Začlenění pokročilých technologií z těchto sektorů do čínských výrobních procesů by postavilo Čínu na úroveň ostatních zemí z hlediska kvality a nákladů a vedlo by k explozi exportu, přičemž konečným cílem je učinit z Číny vedoucí výrobní centrum světa.

Emily de La Bruyère, vedoucí analytička nadace Foundation for Defense of Democracies, vystoupila 6. února před Komisí pro ekonomiku a bezpečnost USA–Čína s výpovědí o programu Made in China 2025. Uvedla, že „Čína využívá svou průmyslovou kapacitu k projektování moci… ke strategickým účelům, k provázání zahraničních pobídek s vlastními zájmy – a nakonec k formování globálních trhů, politiky, informací a technologií způsobem, který se sám posiluje“.

Dále varovala, že pokud Čína dosáhne cílů Made in China 2025, „americký průmysl i obranný průmysl se ocitnou zcela závislé na Číně“.

Tato hrozba pro Spojené státy nemůže zůstat bez odezvy.

Spojené státy a další země zavádějí řadu protiopatření zaměřených na řešení obchodních deficitů, které vznikly v důsledku toho, že se Čína v roce 2024 stala největším exportním státem na světě. Mezi tato protiopatření patří:

• Zrušení trvalého statusu normálních obchodních vztahů (PNTR) pro Čínu.
• Obnova infrastruktury nezbytné pro růst domácího průmyslu USA, zejména vytvoření příznivého regulačního prostředí.
• Zavedení cel k ochraně a rozvoji domácích odvětví.
• Omezení přímých zahraničních investic do Číny.
• Relokace továren do jiných zemí.
• Nově oznámený Trumpův „Plán spravedlivého a recipročního obchodu“ na vyvážení obchodních vztahů se všemi státy.
• Zvýšené úsilí o zastavení a stíhání čínské průmyslové špionáže a krádeže duševního vlastnictví.
• Průzkum a těžba vzácných nerostů s cílem zbavit Čínu monopolu na tyto strategické suroviny.
• Koordinovaný diplomatický tlak na Peking v reakci na čínský merkantilismus, který porušuje zásady WTO.

China Standards 2035

Iniciativa China Standards 2035 si klade za cíl získat kontrolu nad mezinárodním procesem certifikace standardů prostřednictvím vytvoření čínské standardizační konvence, která by nahradila Mezinárodní organizaci pro standardizaci (ISO). Tento nový rámec by se zaměřoval na klíčové technologie vyvíjené předními čínskými společnostmi, jako jsou Huawei, Tencent, Alibaba, ByteDance a další. Kontrolou standardů chce Čína ovlivnit budoucí vývoj, integraci, nasazení a používání technologií.

Mezi technologie, nad nimiž se Čína snaží získat dominanci, ne-li úplnou kontrolu, patří: 5G, umělá inteligence (AI), mobilní platební systémy, Blockchain a digitální měny, vyhledávače (Baidu), sociální e-commerce a mnoho dalších technologií, které budou určovat novou digitální ekonomiku po celém světě.

Klíčovým protiopatřením USA a jejich spojenců proti zavádění čínských technologických standardů je informování potenciálních uživatelů o rizicích, včetně možnosti čínské kybernetické špionáže, ztráty ochrany osobních údajů a sabotáže kritické infrastruktury.

Tyto obavy vedly k zákazům používání klíčových čínských technologií od společností jako Huawei a ZTE v kritických infrastrukturních systémech Spojených států. Dalším protiopatřením je pokračující přijímání a modernizace standardů ISO, které využívá většina průmyslového světa.

Dlouhodobé záměry Číny jsou zřejmé: povýšit Peking na globálního lídra tím, že předstihne ekonomiku USA všemi dostupnými prostředky, včetně průmyslové špionáže a merkantilismu. Protiopatření Spojených států a jejich spojenců jsou v plném proudu. Budou však stačit k tomu, aby zmařila cíle KS Číny?

Názory vyjádřené v tomto článku jsou stanoviskem autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.

–ete–

The post Čínské strategické iniciativy čelí v roce 2025 protivětru appeared first on Epoch Times ČR.

✅ Více: ZDROJ ZDE