Bitva o slanečky a ostudná porážka Francie

V takzvané bitvě o slanečky Francouzi utržili natolik ostudnou porážku, že podlomila jejich bojové odhodlání. Nebýt kontextu, ve kterém k bitvě došlo, pravděpodobně by byla odsunuta na pouhou poznámku pod čarou ve vojenské historii nebo dokonce úplně zapomenuta. Pojďme si tuto bitvu připomenout.

Foto: V takzvané bitvě o slanečky Francouzi utržili ostudnou porážku | Wikimedia Commons / Public domain

Stoletá válka je v plném proudu. Po rozhodujícím vítězství u Azincourtu v roce 1415 získali Angličané převahu a zabrali velkou část severní Francie. Dvanáctého října 1428 oblehli Orléans – město, které mělo strategický a symbolický význam pro obě strany konfliktu. Netrvalo dlouho a obě znesvářené strany se musely potýkat s nedostatkem potravin. Když z Paříže vyrazila v únoru 1429 mohutná anglická zásobovací kolona, rozhodl se hrabě Dunios (1402–1468), že na ni zaútočí a zničí ji. Kolona čítala na 300 vozů, převážejících děla, munici, potraviny a také množství slanečků, jelikož se blížil čas půstu. Velení se ujal zkušený válečník John Fastolf (1380-1459).

Francouzská armáda měla tehdy zdrcující převahu (zhruba 4 000 mužů), ale promarnila moment překvapení a anglické síly se stihly dobře připravit. Zásobovací vozy byly sraženy do improvizované hradby, doplněny dřevěnými barikádami a nahrocenými kůly.

Francouzi s tím však počítali a přitáhli vlastní dělostřelectvo, které začalo anglické pozice drtivě ostřelovat. Tehdy se však jednalo o novou zbraň a její správné použití ještě nebylo pochopeno. Byť hrabě z Clermontu nařídil svým vojákům vyčkat, skotští pěšáci čítající 400 mužů, se rozhodli na anglickou pozici zaútočit. Dělostřelecké ostřelování tak muselo být předčasně odvoláno z obav, aby nezasáhlo vlastní síly. Lehce odění Skotové navíc byli snadnou kořistí anglických lučištníků, dobře ukrytých za vozovou hradbou.

Francouzská kavalerie se vydala na podporu skotské pěchoty, ale zastavili je lučištníci a nahrocené kůly. V tomto okamžiku se Angličané, kteří spatřili, jak se francouzská pěchota neochotně připojuje ke Skotům, rozhodli podniknout protiútok. Francouzi byli nakonec drtivě poraženi a museli ustoupit zpět k Orléansu. Morálka uvnitř obleženého města a mezi jeho vůdci byla natolik nízká, že se dokonce zvažovala kapitulace. Kdyby město tehdy padlo, přišel by nejspíš francouzský princ i o zbytek Francie. V květnu 1429 se však objevila na scéně jistá mladá dívka, která porazila Angličany a město slavně osvobodila – jmenovala se Johanka z Arku.

Polský spisovatel fantasy Andrzej Sapkowski popsal tuto bitvu ve svém románu Lux Perpetua, který je součástí husitské trilogie a odehrává se ve Slezsku v 15. století během husitských válek. Krátký popis bitvy ale není spojen s hlavním dějem. Sir John Fastolf je zobrazen jako komická postava, která vyhraje bitvu díky zvěstem, které prý slyšel o českých kacířích a jejich veliteli Janu Žižkovi. Fastolf, tváří v tvář nepříteli, beznadějně sráží své vozy do hradby a překvapivě vyhrává. Bitva se také zmiňuje v románu Roberta Nye, Falstaffa, vyprávěného očima samotného anglického velitele.

Zdroj: britannica

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy