Berdych: Chceme zase vyhrát Davis Cup. Tým má velký potenciál

Není to malý závazek, ale výzvy se musí dávat velké. Tak jsem to měl i jako hráč a byl jsem úspěšný, nic na tom tedy nebudu měnit ani v trenérské kariéře. Jsem rád, že tato výzva přišla. Moc se na ni těším.

Pět let je ideální doba. Potřeboval jsem čas nechat tenis bokem, načerpal jsem sílu, energii a zase získal vášeň. Na kapitánskou židli si beru své hráčské zkušenosti z individuální i reprezentační kariéry. Nová role samozřejmě přináší velkou zodpovědnost. Už to není tak individualistická záležitost, není to o mně. Musím vytvořit dobrý tým, dobrou atmosféru a dát klukům maličkosti, abychom tu zase jednou seděli s vítězným pohárem.

Ano a byl to i jeden z důvodů mého rozhodnutí, protože já tam ten potenciál vidím. Je oprávněné mít vysoké cíle a šance něco dokázat je velká. Když kluci trefí momentum, mohou porazit jakýkoliv tým. Formát Davis Cupu je specifický, ale teď je to prostě odlišné, než když se hrálo na tři dny. To byl jiný sport. Skutečně věřím, že všichni kluci mohou hodně dokázat.

Do kalendáře to dobře zapadlo a já měl možnost s každým strávit před turnajem dost času. Zajímal mě jejich pohled na fungování daviscupového týmu, na podmínky. Mluvil jsem i s jejich trenéry. Byl to pro mě důležitý vstupní týden, aby všichni věděli, že tady jsem. Kluci mají velkou motivaci Davis Cup hrát, znají naše dřívější výsledky a chtějí dosáhnout toho samého. Moje práce bude celoroční a musím hráčům připravit podmínky, aby se při Davis Cupu cítili skvěle. Sám mám na Davis Cup krásné vzpomínky. Jak jsme v Praze v roce 2007 porazili Švýcarsko, později se nejprve ve finále proti Španělsku namlsali, až jsme skutečně získali dvě mísy.

Já ji měl strašně rád. Tenis je specifický sport, pořád jste sám jen se svým týmem. Někdy je to lehce smutné. Ale týden v Davis Cupu tomu dal vždycky jiný náboj. A když k tomu ještě chodily výsledky, bylo to skvělé. Doufám, že to teď bude i u kluků.

Nikdy jsem nebyl typ člověka, který by si lajnoval věci dopředu. Nechával jsem to plynout, ale s Jirkou to byl příjemný rok, kterým pro mě začala tenisová cesta zpátky. Mohl jsem zase nasát atmosféru tenisu, který se od mé doby změnil. A je teď moc příjemné se vrátit na okruh, protože se tam pořád hráči z mé generace, byť už v jiných rolích, objevují.

Bylo hezké zblízka vidět, jak se jako hráč vyvíjí. Hraje hodně fyzický tenis, na kurtu je aktivní, agresivní. Slyšel jsem, že ho i přirovnávali stylem ke mně. Možná o to pro mě bylo zajímavější s ním pracovat. Rozuměli jsme si. Sice ho letos sužovaly zdravotní problémy, zastavily ho na víc než dva měsíce, ale vyhrál velký turnaj a celkově i spoustu kvalitních zápasů.

Viděl jsem ho v Šanghaji, kde předváděl excelentní tenis. Razí si cestu dopředu. Zažívá, že ještě není tak známý a soupeři nevědí, co od něj čekat, a on toho hodně a dobře využívá. Hraje nátlakový tenis, dokáže chodit pro voleje dopředu, zakončovat výměny. Pomáhá mu propojení se čtyřhrou, rozvíjí se komplexněji. Má výborně našlápnuto, je ale na začátku dlouhé cesty. Stejně jako další kluci, Davis Cup bude součástí té cesty. A kdyby měli jakékoliv dotazy, jsem jim k dispozici.

Neměl bych to říkat, ale na toho se těším asi nejvíc. V jeho věku (19 let), jak je schopen zvládat různé situace na dvorci, a s tím, jaký je to typ hráče, se máme skutečně na co těšit. Je to obrovský talent. Ale všichni tři jsou velké persony, extrémně vyrovnaní kluci, skoro stejně staří. Je mezi nimi zdravá konkurence, aby jeden táhl druhého, aby se zlepšovali, protože nikdy nechcete být ten druhý, třetí.

Tím, že je to tak mladý a perspektivní tým, se na to chci dívat v celkové návaznosti, aby to bylo o více hráčích. Pátou pozici by měl zastupovat nejlepší junior. Sám jsem si tím prošel a fungovalo to dobře. Je to cesta k začlenění do budoucna, aby si ti kluci k tomu přičuchli a viděli, jak to probíhá. Všichni bychom si samozřejmě přáli vyhrát Davis Cup hned první rok, ale ten proces je delší.