Autor: Zápotocká Jana

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary obsahují různé magnetické složky s odlišnou orientací, což naznačuje, že během svého dlouhodobého vývoje postupně zaznamenávaly změny zemského magnetického pole. Tento objev přináší nejen pohled na geologické procesy na Zemi, ale má význam i pro pochopení podobných struktur nalezených na Marsu.

Britská vláda v pilotním projektu natře načerno lopatky větrných turbín, které jsou příčinou smrti velkého množství ptáků. Černá barva totiž podle jedné ze studií snižuje riziko střetu o 70 procent. Ministerstvo životního prostředí spustilo projekt tento týden, píše server deníku The Times.

V Česku vznikla první stavba s izolací z podhoubí. Projekt Samorost je experimentální domek ze dřeva, složený ze dvou místností, které spojuje chodba. Desky z mycelia, tedy podhoubí, uvnitř slouží jako izolant a dekorativní obložení. Izolační vlastnosti jsou podobné jako u polystyrenu, navíc jsou téměř nehořlavé, jen doutnají. Novinářům to na prezentaci objektu v Českých Budějovicích řekli architekti projektu ze spolku Mymo. Přesnou investici nesdělili, pohybuje se v řádu milionů korun.

Nastavená ochrana přírody v chráněných krajinných oblastech (CHKO) Labské pískovce a České středohoří v Ústeckém kraji funguje dobře. Zlepšit je nutné informovanost turistů a problémem je nedostatek strážců, kteří dohlížejí na dodržování zákonů. Shodli se na tom správci oblastí. Návštěvnost chráněných oblastí roste, vytváření zázemí pro cestovní ruch je na samosprávách a soukromým subjektech.

Osobní železniční dopravci upozorňují na zásadní rozpor mezi strategickými dokumenty státu a aktuálním nabídkovým řízením na zajištění dálkové železniční dopravy v regionu Severovýchod. Ministerstvo dopravy schválilo koncepci rozvoje elektrické trakce , která počítá s urychlenou elektrizací klíčových úseků a snížením závislosti na fosilních palivech, avšak v aktuálním výběrovém řízení požaduje hybridní vozidla, která kvůli chybějící elektrizaci z 85 % výkonů pojedou na naftový pohon a z 15 % budou poháněna stejnosměrným proudem. Vozidla musí být zároveň schopna být napájena střídavou trakcí, která se ale na předmětných tratích nevyskytuje. Stát tak poptává zcela unikátní soupravy, jejichž náklady budou po dobu smlouvy o několik miliard korun dražší než by stál provoz elektrických jednotek. Tento postup je nehospodárný. Dopravci proto požadují, aby stát pro linky R14A, R14B, R21, R22 a R24 zajistil adekvátní úpravu drážní infrastruktury.

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Největší modernizací za celou historii svého provozu projdou v následujících dvou letech malé vodní elektrárny Vltavské kaskády Lipno II a Kořensko. Akci s celkovými náklady přes 200 milionů korun odstartoval ČEZ vypsáním výběrových řízení na dodavatele, která právě finišují. Díky kompletní výměně turbín, generátorů a řídicích systémů bude provoz obou bezemisních zdrojů bezpečnější, ekologičtější a efektivnější. Investice je částečně financována díky dotacím z Operačního programu TAK (Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost).

Ostravská zoologická zahrada po deseti letech obnovila chov manula, otužilé kočkovité šelmy s dlouhou srstí. Ze Zooparku Chomutov získala čtyřletou samici a do budoucna počítá i s dovozem samce. Návštěvníci mohou novou kočku vidět v upraveném výběhu po rysech karpatských v blízkosti pavilonu Indických šelem, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková.