Autor: Zápotocká Jana

Vzpomínám si, jak jsem jako dítě byla úplně posedlá přírodou a přitom zoufale sledovala, jak ji ničíme. Přemýšlela jsem, co s tím dělat, ale možnosti ve škole byly omezené – tam bylo
potřeba hlavně poslouchat, sedět a nevyrušovat. Už tehdy jsem byla spíš takový malý živel než tichá, poslušná holčička. Některým učitelům jsem asi lezla pořádně na nervy, protože
jsem prostě nechtěla jen tiše přijímat všechno, co nám říkali. Když mi bylo šestnáct, rozhodla jsem se, že s tím zkusím něco udělat.

Když se řekne berlínská zeď, představí si většina lidí betonovou bariéru u Braniborské brány či Říšského sněmu v centru Berlína. Zeď ale mezi lety 1961 a 1989 oddělovala Západní Berlín také od Braniborska, včetně jeho metropole Postupimi. Zde přitom procházela cennou kulturní krajinou vybudovanou pruskými králi, která je nyní na seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po zdi už v cenném areálu není ani památky. Podle mnohých je to ale škoda.

Návštěvnost hřebenů Krkonoš v letošní turistické sezoně od května do října v meziročním srovnání o pět procent klesla. Automatické sčítače zaznamenaly 1,077 milionu průchodů či průjezdů, loni jich bylo 1,133 milionu. Sezona byla charakteristická značnými výkyvy návštěvnosti v jednotlivých dnech zejména v závislosti na počasí, sdělil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Největší návštěvnost sčítače zaznamenaly v sobotu 6. července, následovala neděle 27. října, v obou případech šlo o svátkem prodloužený víkend.

V části Moravskoslezského kraje jsou nadále výrazně zhoršené rozptylové podmínky. Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší je v oblasti Ostravska, Karvinska i Frýdecko-Místecka vyhlášený stav regulace. Pro podniky to znamená, že musí přijmout regulační opatření, aby ovzduší ještě víc neznečišťovaly, sdělil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Krátce před letošními Vánocemi uhynul Karlo, velemlok čínský, který byl po řadu let uznáván za největšího žijícího obojživelníka světa. Dokonce se díky tomu v roce 2016 dostal do Guinnesovy knihy rekordů. Tam je u něj uvedena délka 1,58 metru. Na sklonku svého života měřil dokonce ještě o tři centimetry víc.

V odlehlých oblastech Jihoafrické republiky (JAR) se daří nelegálnímu obchodu se zvláštně vypadajícími sukulenty. Pašeráci těchto rostlin těží ze zájmu kupujících ze Spojených států, Evropy a východní Asie. Na lidi, kteří žijí v oblastech, kde tyto sukulenty rostou, má však prodej rostlin negativní ekologické a společenské dopady. Informovala o tom stanice BBC.