Autor: Zápotocká Jana

Záchranná stanice pro živočichy ve Vlašimi na Benešovsku přijala letos už 35 rorýsů, víc než třetina z nich se zranila v technických otvorech domů. S vyproštěním uvízlých ptáků musí pomáhat i hasiči. Podobné zásahy řešili ochránci přírody v posledních dnech ve Vlašimi, Písku a Děčíně. Ve Vlašimi jde ve většině případů o jeden z bytových domů, kvůli odstranění mřížek proto ochránci podali podnět na odbor životního prostředí. ČTK o tom dnes informovala Alena Konvalinová z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

V Česku je zájem o pořízení elektromobilu jeden z nejnižších v Evropě. Čistý elektromobil by si jako svůj další vůz pořídila čtyři procenta lidí. Evropský průměr je 13 procent, světový 15 procent. Vyplývá to z průzkumu a dat agentury Ipsos ze 30 zemí.

Pilotní provoz vlaku, který jako palivo využije hydrogenovaný rostlinný olej, začíná na Orlickoústecku. Část tratí tam není elektrifikovaná a jezdí po ní motorové vlaky. Testované palivo by mělo snížit emise oproti naftě až o 90 procent, uvedlo v tiskové zprávě pardubické hejtmanství.

Na pohled ráj. Ale co z něj zbývá pro přírodu? Když jsem přišel do Rakouska, měl jsem pocit, že jsem v jiném světě. Příkopy byly úhledně posekané, trávníky bez stébel navíc a i ta nejzapadlejší polňačka měla „pořádek“. Oproti našemu tehdejšímu chaosu to působilo jako země zaslíbená – alespoň pro člověka, který vnímal přírodu přes estetiku pořádku. Velmi rychle mi ale došlo, že v tom čistém pořádku něco chybí. Totiž život.

Zajistit lepší a přesnější předvídání povodní a pomáhat předcházet nebezpečným sesuvům půdy má formou dotací 370 milionů korun z evropských fondů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) peníze z Operačního programu Životní prostředí rozdělí prostřednictvím čtyř nově vyhlášených výzev. Peníze jsou připraveny i na péči o chráněná území, podporu ohrožených druhů nebo také likvidaci invazivních druhů. O finance mohou žádat obce, kraje, školy nebo výzkumné instituce.

V pátek 1. srpna vstoupí v účinnost dvě novely energetického zákona. První z nich, přezdívaná lex OZE III, upravuje hlavně ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Druhá z novel, přezdívaná lex plyn, má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny a zlepšit energetickou bezpečnost Česka. Na návrh Senátu ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti podpory u solárních elektráren z let 2009 a 2010, které naopak první z novel přinesla. Řada opatření z obou těchto předpisů má však odlišné datum účinnosti, a platit tedy začnou jindy nebo již platit začaly.