Karel Černý a Martina Skohoutilová: Přestaňme si idealizovat ochranu přírody v Rakousku na základě pár pěkných políček za hranicemi

Na pohled ráj. Ale co z něj zbývá pro přírodu? Když jsem přišel do Rakouska, měl jsem pocit, že jsem v jiném světě. Příkopy byly úhledně posekané, trávníky bez stébel navíc a i ta nejzapadlejší polňačka měla „pořádek“. Oproti našemu tehdejšímu chaosu to působilo jako země zaslíbená – alespoň pro člověka, který vnímal přírodu přes estetiku pořádku. Velmi rychle mi ale došlo, že v tom čistém pořádku něco chybí. Totiž život.

MŽP: Na podporu prevence povodní nebo sesuvů půdy poputuje 370 milionů korun

Zajistit lepší a přesnější předvídání povodní a pomáhat předcházet nebezpečným sesuvům půdy má formou dotací 370 milionů korun z evropských fondů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) peníze z Operačního programu Životní prostředí rozdělí prostřednictvím čtyř nově vyhlášených výzev. Peníze jsou připraveny i na péči o chráněná území, podporu ohrožených druhů nebo také likvidaci invazivních druhů. O finance mohou žádat obce, kraje, školy nebo výzkumné instituce.

Začínají platit novely energetického zákona týkající se plynu a ukládání energie

V pátek 1. srpna vstoupí v účinnost dvě novely energetického zákona. První z nich, přezdívaná lex OZE III, upravuje hlavně ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Druhá z novel, přezdívaná lex plyn, má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny a zlepšit energetickou bezpečnost Česka. Na návrh Senátu ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti podpory u solárních elektráren z let 2009 a 2010, které naopak první z novel přinesla. Řada opatření z obou těchto předpisů má však odlišné datum účinnosti, a platit tedy začnou jindy nebo již platit začaly.

Veronika Šmausová: Nejzásadnější soud lidstva: Povinnost států chránit občany a životní prostředí před dopady změny klimatu začíná dnes

Rychlejší snižování emisí skleníkových plynů, rychlejší odchod od fosilních paliv a kompenzace za škody těm nejzranitelnějším. Mezinárodní soudní dvůr ve středu odpověděl na dva dotazy 132 členských států OSN včetně České republiky: Jaké právní povinnosti mají státy za ochranu klimatu pro současné i budoucí generace? A co znamená pro státy, když svou nečinností způsobí významnou škodu? Po 6 letech diplomatických příprav 23. července v nizozemském Haagu vyvrcholil historický lidskoprávní proces, který objasnil povinnosti států chránit své obyvatelstvo před dopady změny klimatu dle mezinárodního práva.