Autor: Zápotocká Jana

Ropa, plyn a uhlí si i po roce 2050 udrží 41-55 % podílu na globální spotřebě energie. Důvod? Rychle rostoucí poptávka po elektřině, kterou táhne digitalizace, průmysl a zejména datová centra, poroste rychleji než výstavba bezemisních zdrojů a sítí. Vyplývá to z výhledu poradenské společnosti McKinsey – Global Energy Perspective 2025. Zpráva zároveň předpokládá, že elektřina z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 pokrýt 61-67 % světové výroby elektřiny, ale alternativní paliva, například zelený vodík se bez regulatorních povinností široce neprosadí dříve než po roce 2040.

Téměř 40 tisíc lidí si o druhém lednovém víkendu našlo hodinu času a zapojilo se do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO). Během 28 tisíc hodinových sčítání pozorovali dobrovolníci více než 800 tisíc ptáků, což je dosud nejvyšší počet ze všech osmi uplynulých ročníků projektu. Prvenství mezi nejčastěji pozorovanými druhy obhájila sýkora koňadra, kterou zaznamenalo téměř 90 % sčitatelů. Druhé místo poprvé v historii projektu obsadil kos černý se 71 %, který předběhl sýkoru modřinku.

Vláda Andreje Babiše předložila návrh státního rozpočtu, v němž nejvíce škrtá výdaje na ochranu přírody a zdravého životního prostředí. Rozpočet ministerstva životního prostředí klesá o 2,7 miliardy korun. Škrty jsou částečně způsobeny změnami v čerpání dotací z evropských fondů, bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík ale upozornil, že základní rozpočet ministerstva na běžnou agendu je o 500 milionů nižší než v minulých letech. To znamená přímé škrty v provozu úřadu a jím zřizovaných organizací.

Hladina Baltského moře klesla na nejnižší úroveň od začátku měření před 140 lety a je 67 centimetrů pod dlouhodobým normálem, píše server gazeta.pl. Vědci z Polské akademie věd (PAN) vysvětlují, že příčinou tohoto jevu jsou tlak a vítr.

Vláda má ambici do budoucna upravit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření. Po jednání vlády to tento týden řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Protierozní opatření, která musí farmáři dodržovat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, se aktuálně týká zhruba 65 procent půdy v ČR. Někteří zemědělci už dříve upozorňovali, že se jedná o jeden z nejpřísnějších standardů uvnitř EU, kde se protierozní opatření týkají průměrně 40 procent půdy.

Lýkožrouta smrkového často doprovází lýkožrout lesklý, který je v Evropě také považován za významného škůdce jehličnatých lesních porostů. Rozsáhlá přemnožení kůrovců obvykle následují po abiotických narušeních, jako jsou větrné nebo sněhové polomy a období sucha. Tyto události vytvářejí ideální podmínky pro rozmnožování kůrovců, protože poskytují dostatek vhodných stromů, což vede k rychlému nárůstu jejich populace a následně kolonizaci i méně oslabených stromů.