Tomáš Baťa: Čech, který obul svět

Před 150 lety se narodil jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v dějinách – Tomáš Baťa. Proměnil jak svět obuvi, tak samotné základy moderního podnikání. Pozvedl celý československý průmysl do světových výšin a zapsal se do dějin nejen jako král obuvi, ale i jako pokrokový, vstřícný a férový podnikatel vůči svým, jak by sám Baťa řekl, nikoliv dělníkům, nýbrž spolupracovníkům.

Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně jako třetí dítě Antonína Bati v rodině s dlouholetou ševcovskou tradicí. První zmínka o předkovi Lukáši Baťovi dokonce pochází již z roku 1667 a rodina se po staletí věnovala obuvnickému řemeslu. Ve věku osmi let mu zemřela matka a otec se znovu oženil. Rodina se přestěhovala do Uherského Hradiště, kde Tomáš navštěvoval školu s výukou němčiny. Už ve dvanácti letech projevoval zájem o řemeslo a prodej bot.

Ve čtrnácti letech odešel proti vůli otce do Prostějova, kde pracoval u firmy Fäber vyrábějící ševcovské stroje. Zajímal se o mechanizaci, která by zjednodušila výrobu, avšak z firmy dostal výpověď kvůli obavám, že by nové znalosti zavedl jinde. Vrátil se tak do otcovy dílny, a posléze odešel téměř bez peněz do Vídně za sestrou Annou. Zde si založil vlastní dílnu, avšak brzy zkrachoval kvůli neznalosti trhu a chybějícímu povolení k podnikání. Znovu se tak vrátil zpět do Uherského Hradiště, kde začal pracovat jako obchodník.

Nová firma na světě

V roce 1894 se sourozenci Antonín, Anna a Tomáš nechali vyplatit z otcovy firmy a za věno 800 zlatých (zděděné po matce) založili ve Zlíně obuvnickou živnost. Firmu původně chtěli založit v Uherském Hradišti, vedení města jim však povolení k podnikání nevydalo. Živnost nejprve ohlásili na jméno staršího bratra Antonína, protože Tomáš ještě nebyl plnoletý. Firma se tak zpočátku jmenovala podle svého majitele – Antonín Baťa. Zpočátku vyráběli valašskou prošívanou houněnou obuv na symetrickém kopytě a zaměstnávali asi deset dělníků s fixní týdenní mzdou – na tehdejší dobu neobvyklý, avšak pokrokový systém.

Léto 1895 přineslo téměř krach kvůli dluhům. Veškerý jejich majetek byl zastaven a pro firmu nastala krize. Antonín odešel na vojnu a Tomáš tak převzal vedení. Do léta 1896 však veškeré dluhy splatili a v roce 1897 byly všechny závazky vyrovnány. Podnik Koditsch a spol., u kterého však měli téměř všichni ševci uloženy směnky, zkrachoval. Firmu otce Antonína to finančně zruinovalo. Mladý Tomáš však přemýšlel, jak se ze situace dostat. Zásadní inovací byla výroba tzv. baťovek, zavedená roku 1897. Jednalo se o levnější plátěnou obuv, která však výrazně rozšířila okruh zákazníků, kteří na kožené boty neměli finance. V roce 1899 pak zakoupil šicí stroje z Německa a v roce 1900 firma přešla na název T. & A. Baťa. Tehdy zaměstnávala již 120 lidí.

Dalším klíčovým milníkem na dráze Tomáše Bati za úspěchem byla cesta za zkušenostmi do Spojených států v roce 1904. Baťa navštívil Lynn v Massachusetts, centrum tamnějšího obuvnického průmyslu, kde pracoval na montážní lince a studoval stroje, včetně automatického lasteru Jana Ernesta Matzeligera. Po návratu začal mechanizovat výrobu a zavádět prvky pásové výroby. V roce 1908, po nešťastné smrti bratra Antonína na tuberkulózu, převzal firmu sám. Do podniku zapojil mladší bratry Jana a Bohuše.

Armádní zakázky

Během první světové války firma vzrostla obrovským tempem díky zakázkám pro armádu. Počet zaměstnanců vzrostl desetinásobně, denní výroba dosáhla 6 000 párů bot, přičemž polovina z nich byla pro armádu. Baťa zřídil vlastní koželužnu, kupoval statky pro suroviny a otevíral další prodejny. Po válce však přišla krize. Baťa reagoval zavedením systému účtů z mezd. Tato konta byla úročena desetiprocentní úrokovou sazbou. Naspořené peníze pak byly použity jako investice do provozního kapitálu, ačkoliv zaměstnanci si po udání důvodu mohli tyto účty vybrat.

Expanze do zahraničí

Tomáš Baťa se na zahraniční trhy zaměřil již v roce 1919, kdy po první světové válce orientoval firmu na export a budování vlastní sítě prodejen. Prodával za ceny pod úrovní konkurence, čímž ji likvidoval a rychle získával podíl na trhu. V roce 1923 měla síť Baťa již 112 poboček v Československu a začala se rozšiřovat do ciziny. Do roku 1925 pracovalo v koncernu 5 200 zaměstnanců a export obuvi rostl tak rychle, že v letech 1926 až 1928 firma ovládala více než polovinu československého vývozu obuvi.

Strategickým krokem proti rostoucím dovozním clům bylo zakládání vlastních továrních poboček v zahraničí. První zahraniční továrna vznikla již v roce 1921 – Batadorp v Nizozemsku. Následovaly dceřiné společnosti v Německu, Anglii, Polsku, Jugoslávii a dalších zemích. Do roku 1932 působily zahraniční prodejny, továrny a sesterské firmy v 54 zemích na čtyřech kontinentech: 23 v Evropě, 10 v Asii, 17 v Africe a 4 v Americe. Celkem firma provozovala 2 500 prodejen, z toho 660 v zahraničí. Do počátku 30. let se tak Baťa stal největším světovým exportérem obuvi a Československo díky němu vedoucí obuvnickou velmocí.

V roce 1931 se rodinný podnik přeměnil na akciovou společnost BAŤA se základním jměním 135 milionů korun. Tomáš Baťa v polovině téhož roku navázal spolupráci se švýcarským podnikatelským konsorciem a posléze v Curychu založil holdingovou společnost Leader A. G., která se stala formálním vlastníkem všech zahraničních poboček.

Tomáš Baťa jako sociální podnikatel

Baťa prosazoval koncept psychologické cenotvorby. Jeho ceny končily devítkou místo zaokrouhleného čísla, jelikož na lidskou mysl působily levněji – marketingový trik, který u nás funguje dodnes. Baťa však nebyl jen výrobce bot – byl především vizionář sociálního podnikání. Zavedl takzvanou Baťovu soustavu řízení, která kombinovala taylorismus s koncepcí zahradního města. Zaměstnanci nebyli „dělníci“, nýbrž „spolupracovníci“. Zavedl ve svých podnicích také čtyři typy mezd: fixní, individuální zakázkovou, kolektivní úkolovou a podílovou na zisku, každou pro jinou skupinu pracovníků.

Ve Zlíně již od 10. let 20. století stavěl takzvané Baťovy domky pro své zaměstnance s nízkým nájemným, zřídil nemocnici, školy a Baťovu školu práce pro mladé muže a ženy. Prosazoval celoživotní vzdělávání a experimentální školství. Jako starosta Zlína (1923–1932) pak přetvořil město podle principů zahradního města s funkcionalistickou architekturou ve spolupráci s renomovaným českým architektem Janem Kotěrou. Zlín se stal modelem moderního průmyslového centra, které se šířilo i do dalších míst. Firma zajišťovala bydlení, stravování, zdravotní péči, kulturu i sport. Zaměstnávala i tělesně postižené.

Tragický konec

Poslední měsíce života Tomáš Bati byly poznamenány velkou hospodářskou krizí, kterou firma překonávala díky expanzi. Baťa plánoval další továrny v Anglii, Indii a dalších zemích. Dne 11. července 1932 se však nepohodl na budoucnosti podniku se synem. Ráno 12. července 1932 tak v husté mlze odstartoval z otrokovického letiště letoun Junkers F 13 s pilotem Jindřichem Broučkem za účelem cesty do švýcarského Möhlinu, kde se konalo otevření další pobočky. Ve Švýcarsku v tu dobu pobýval i jeho syn, se kterým se pravděpodobně chtěl ještě vidět před jeho plánovaným odjezdem do Severní Ameriky. Letadlo se však zřítilo jen několik minut po startu poblíž továrny na Bahňáku v Otrokovicích. Baťa i pilot zahynuli na místě.

Tomáš Baťa zemřel ve věku 56 let na vrcholu své kariéry. Jeho smrt otřásla celým Československem i světovým byznysem. Impérium převzal Jan Antonín Baťa, který se stal jediným akcionářem společnosti, a později jeho jediný syn Tomáš J. Baťa, který v roce 1939 přesunul část firmy do Kanady. Zahraniční pobočky přežily válku i domácí znározdnění, které komunistický režim provedl již v roce 1945. Veškeré pobočky v socialistických zemích pod nadvládou Sovětského svazu byly znárodněny bez náhrady. Ty západní svobodně podnikaly dál. Od 1. ledna 1949 se bývalé zlínské Baťovo závody přejmenovaly na Svit. Pod tímto jménem podniky fungovaly až do sametové revoluce, načež v roce 1992 získal Tomáš J. Baťa ml. znovu kontrolu nad značkou v Československu.

Bývalý totalitní režim se pokoušel Baťovo jméno vymazat z dějin. Nakládal s jeho odkazem jako s buržoazním magnátem, který vykořisťoval lid, avšak skutečná povaha Tomáše Bati byla pravým opakem. Byl totiž jedním z nejpokrokovějších podnikatelů své doby a svými koncepty výroby i péče o zaměstnance předčil svůj věk o nejméně půl století.

The post Tomáš Baťa: Čech, který obul svět appeared first on Epoch Times ČR.

✅ Více: ZDROJ ZDE